středa 13. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Jedna z nejchudších zemí světa přijala za poslední tři týdny skoro půl miliónu uprchlíků. Možnosti a zdroje jsou napjaté k prasknutí, tamní tisk přesto vyzývá vládu: ti lidé jsou v nouzi, musíme dělat víc! I když se vám to může zdát jako nějaká pohádka, milé děti, není to tak. Děje se to doopravdy, právě teď, a ta podivná země „vítačů“ se jmenuje Bangladéš.

Podle odhadu OSN dosáhl počet muslimských běženců vyháněných od konce srpna z buddhistické Barmy zhruba půl miliónu osob  - a naprostá většina z nich prchla před armádou řízenými násilnostmi do sousedního Bangladéše. Pro zemi čtrnáctkrát chudší a zhruba devětkrát víc zalidněnou než Česko je to samozřejmě zátěž;  tím větší, že v tamních táborech jsou ještě tisíce barmských Rohingů z předešlých uprchlických vln.  Ta největší byla v roce 1978, kdy jich přišlo čtvrt miliónu, a totéž se pak opakovalo počátkem 90. let. Nicméně současný proud je rekordní a neustává.

Reklama
Reklama
Reklama

V historii potýkání s břemenem barmských běženců zkoušel Bangladéš různé postupy. V 90. letech pro ně postavil několik provizorních táborů, ale pak ve strachu před nekonečným přílivem přestal nově příchozí registrovat -  a zakázal mezinárodním humanitárním agenturám pomáhat komukoli bez registrace. Úvaha byla ta, že pomoc běžencům vlastně pobízí k příchodu další a další ohrožené lidi.

Když ale teď 25. srpna zahájila barmská armáda v oblastech osídlených Rohingy etnické čistky (poté co ozbrojení militanti z této etnické skupiny zaútočili na policejní stanici a zabili 12 příslušníků barmských bezpečnostních sil), lidé začali ve strachu o život prchat pryč bez ohledu na to, jestli se někde jinde vejdou do registračních tabulek nebo ne. Podle dostupných zpráv z kanceláře Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN žijí čerství obyvatelé dvou hlavních uprchlických táborů ve zcela spartánských podmínkách, de facto jen pod celtami napjatými na čtyřech kůlech. A ti zachycení na shromaždištích krátce po přechodu hranice přežívají zatím většinou jen na holé zemi pod širým nebem.

Nový Respekt: Proč Su Ťij ignoruje násilí na bezbranných

Velkým důvodem, proč Bangladéš nespěchá s registrací přicházejících uprchlíků ani se zlepšováním jejich podmínek, je naděje tamní vlády, že po skončení současné vlny násilí se uprchlíci vrátí zpět do svého barmského domova. K tomu se během návštěvy uprchlického tábora u města Coxs Bazaar přihlásila i bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vádží, která současně vyzvala Bangladéšany k soucitu s běženci. „Naše srdce je s nimi,“ řekla premiérka.

K většímu soucitu s Rohingy vyzval své spoluobčany i vydavatel deníku Dhaka Tribune Kazi Anis Ahmed. „Ano, je jasné, že naše zdroje jsou malé a že po nedávných záplavách máme dost svých vlastních problémů. Ale i kdyby to udělaly všechny ostatní země kolem nás, my se k těm lidem nemůžeme otočit zády. My víme, jaké je prchat před násilím, a nemůžeme mít předsudky, které si vůči běžencům pěstují lidé na mnoha místech,“ řekl Ahmed s připomínkou, jaké brutalitě musel Bangladéš čelit, když se v roce 1971 odtrhl od Pákistánu.

„Přiznávám,“ pokračoval Ahmed, „že během podobné vlny násilí vůči Rohingům před pěti lety jsem se zasazoval o to, abychom před uprchlíky neprodyšně uzavřeli hranice, protože jsem měl strach, že pokud je bude mít Barma kam vyhánět, bude násilí delší a horší… Ale v době, kdy se k Rohingům otočil zády celý svět, už necítím jejich pobyt zde jako břemeno. Já osobně v tom vidím privilegium.“

S podobnou výzvou se k vládě a veřejnosti obrátil i další velký deník v zemi, Daily Star. A jak píše server Quartz, v posledních dnech se objevují náznaky, že bangladéšské úřady začínají některé hrany své přísné migrační politiky obrušovat, byť zatím není jasné, kam změny povedou. Tamní ministr zahraničí ohlásil na Facebooku, že úřady začnou brát příchozím Rohingům otisky prstů a registrovat je, a že vláda má v plánu stavbu nových uprchlických center.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Po amerických a francouzských prezidentských volbách se Němci obávají, že se stanou další obětí ruských hackerů. Mají s nimi ostatně i osobní zkušenost – v roce 2015 došlo k úniku dokumentů z tamního parlamentu (jednalo se o tisícovky emailů několika poslanců). Zpravodajské služby pak z útoku obvinily hackerskou skupinu s vazbami na Rusko. Německá vláda tak hrozbu narušení nadcházejících parlamentních voleb bere velmi vážně a podnikla řadu bezpečnostních opatření. Nicméně nyní, kdy zbývají necelé dva týdny do voleb, zatím vládne takříkajíc ticho po pěšině - i tajné služby přiznávají, že zatím žádné větší útoky neregistrují. Rozhodlo se Rusko do volebního procesu skutečně nezasahovat, nebo jsou německá protiopatření natolik účinná, že nabízejí inspiraci i ostatním zemím, kde se lidé chystají k urnám?

Jak v srpnu uvedl server Foreign Policy, Rusku jde v německých volbách o hodně a existuje řada důvodů se domnívat, že se jistě pokusí výsledek co nejvíce ovlivnit. Tlak Německa do značné míry drží v platnosti sankce Evropské unie uvalené na Rusko po událostech na Ukrajině. Německo také poslalo v rámci NATO vojáky do Litvy, která se dnes cítí Ruskem ohrožena stejně jako další pobaltské státy. Hybnou silou těchto kroků je Angela Merkel a v kontextu německé polické scény nejsou samozřejmostí. Jak zprava, tak zleva má kancléřka subjekty, které by vůči Rusku zaujaly měkčí postoj. Socialisté, s nimiž je Merkel v koalici, jsou vůči Rusku tradičně smířlivější, krajně pravicová AfD v některých otázkách ruským zájmům vyloženě nahrává.

Reklama
Reklama
Reklama

Kromě hackerských útoků se nejjasnějším případem pokusů Ruska o ovlivnění vnitropolitického vývoje v Německu stal tzv. případ Lisa z roku 2013. Třináctiletá dívka Lisa s ruskými kořeny měla být znásilněna arabským imigrantem, jak se však záhy ukázalo, tato informace byla falešná. Ruské dezinformační weby (podporované tvrdou rétorikou z Kremlu) nicméně rozjely kampaň rozdmychávající protiimigrační nálady v německé společnosti.

Případ Lisa
Případ Lisa • Autor: gianalytics.org

Absence ruské kontra kampaně je tak pro mnohé experty velkým překvapením a bude pravděpodobně výsledkem kombinace dvou faktorů: německé připravenosti a ochoty čelit ruským pokusům se do voleb vměšovat a pak změny strategie Ruska. Sijbren de Jong pro Washigton Post uvedl, že Rusko se dost možná „rozhodlo být mnohem méně agresivní než v případě USA, kde to jednoduše přehnalo“, domnívá se expert na Rusko z Haagského institutu.

Dalšími důvody případného rozhodnutí Ruska situaci příliš neeskalovat mohou být ekonomické vazby mezi zeměmi. Sankcím navzdory zůstává Německo pro ruské firmy lákavý trh. Pozice Angely Merkel je navíc natolik silná, že je nepravděpodobné, že by to ruské aktivity zásadně změnily. Moskva tudíž mohla situaci vyhodnotit tak, že bude lepší vztahy se pravděpodobně staronovou kancléřkou nepošramotit ještě víc.

Německo nicméně podniklo řadu aktivních kroků k odrazení Ruska. A je to právě důsledný přístup, který může inspirovat ostatní země. Případ Lisa v Německu zafungoval jako budíček a ruským aktivitám se od té doby dostává mnohem větší pozornosti. Dezinformační aktivity Ruska jasně odsoudili němečtí politici - na rozdíl např. od prezidenta Obamy, který se dlouho zdráhal promluvit veřejně, jak trpce poznamenává Washington Post.

Německé úřady také zveřejnily informace o skupině, která se v roce 2015 nabourala do parlamentu, zákonodárci schválili např. zákon uvalující vysoké pokuty firmám, které ze svých webových stránek neodstraní tzv. fake news. Legislativa má začít platit až v říjnu a některé společnosti jako Facebook proti ní protestují, jiné ji nicméně již začaly naplňovat.

Německý list Süddeutsche Zeitung dokonce napsal, že je nyní možné opatrně „odvolat poplach“. S tím však nesouhlasí německé bezpečnostní služby i úřad dohlížející nad průběhem voleb, jak uvádí německý Spiegel. Do hlasování stále zbývají téměř dva týdny, během kterých se ještě může něco stát. I po skončení hlasování je nutné mít se na pozoru, neboť proces sčítání hlasů probíhá na centrální úrovni elektronicky, a je tudíž náchylný k případným pokusům o sabotáž či útok.

Někteří experti se navíc stále obávají, že mohou být zveřejněny informace, které byly ukradeny během útoku na parlament před dvěma lety. Oslovení odborníci se tak shodují, že ačkoliv jsou ruské aktivity v předvolebním čase výrazně menší, než se až donedávna očekávalo, je lepší nepropadat předčasnému optimismu.

Reklama
Reklama