Už mělo být jasno, ale není. Největší český národní park - Šumava - je pořád v provizoriu a nemá nového šéfa. Poslední ředitel parku František Krejčí odstoupil s tím, že že postrádal podporu ze strany exministra životního prostředí Pavla Drobila.
Nástupce Krejčího měla vybrat ministerská komise tak, aby mohl z kraje nového roku začít úřadovat. Ovšem rozhodnuto dodnes není a jen tak nebude, protože tentokrát pro změnu postrádáme - ze známých důvodů - ministra, který musí novou volbu stvrdit.
Jde přitom o hodně. Šumava není ledasjaký národní park. Kromě toho, že je největší, přitahuje mimořádnou pozornost a mimořádné vášně. Zjednodušeně řečeno tu jde o to, jestli se tu rozbují turistický průmysl se sjezdovkami, hotely, silnicemi a lanovkami (jak to známe třeba z Krkonoš), nebo jestli se na Šumavě podaří prosadit měkčí model, kde budou návštěvníci moci sledovat, jak se na nepatrné rozloze Česka daří přírodě ponechané svému vlastnímu vývoji.
Exministr Pavel Drobil prosazoval první variantu a tomu také uzpůsobil komisi, která měla nového ředitele parku vybírat. Členy jsou sice i uznávaní odborníci jako třeba ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan nebo bývalý ředitel pražské univerzitní botanické zahrady Václav Větvička. S převahou jednoho hlasu ale v komisi zasedají lidé sdílející exministrovu vizi.
Bylo by škoda, kdyby se i po jeho odchodu prosadila. Česko si nemůže stěžovat na nedostatek turistického průmyslu. Navíc na německé straně Šumavy už dlouhá léta funguje model ponechávající přírodu samovolnému vývoji. Kdyby obdobný model začal fungovat i u nás, vznikl by unikátní kus divočiny, který se ve střední Evropě jen tak nevidí.
Tohle je ale jenom snění. Teď čekáme na nového ministra. A vzhledem k tomu, že je vybírán z kádrů ODS, panuje jen malá naděje, že by ve věci Šumavy překročil stín Pavla Drobila.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
