Černé konto ODS
Indicie o černém financování ODS se začaly objevovat postupně. Ukázalo se, že největší sponzoři uvádění ve výroční zprávě za rok 1995 jsou smyšlené osoby. Skutečným dárcem byl podnikatel Milan Šrejber. Na podzim roku 1997 tehdejší druhý muž ODS Jozef Zieleniec při své rezignaci jako jeden z důvodů uvedl nesouhlas s hospodařením strany. Rychlostí blesku se roznesla zpráva o černém kontu ODS ve Švýcarsku se 170 miliony korun.
Krize ve straně vyvrcholila výzvou Jana Rumla a Ivana Pilipa k rezignaci předsedy Václava Klause. Novináři a policie začali pátrat ve financích ODS. Existenci zahraničního bankovního konta se nicméně i přes intenzivní policejní vyšetřování nepodařilo prokázat. I po těchto událostech je ODS dodnes jednou z největších politických stran a Václav Klaus stále patří mezi nejdůvěryhodnější politiky.
„Zjistilo se, že někdo zřejmě léta udržoval tajné konto, na kterém bylo téměř 200 milionů korun. Chtěl jsem, aby se tato věc vyšetřila, ale protože vedení, zejména Václav Klaus, se k ničemu neměli, odstoupil jsem," vysvětloval důvody rezignace Zieleniec. (ČT24, 18. 11. 2008)
Financování politických stran v ČR umožňuje kvůli nedostatečné regulaci a neprůhlednosti napojení na zájmové skupiny, které touto cestou ovlivňují politická rozhodnutí.
foto: Ludvík Hradílek
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
