Volby v Bělorusku: Záhadné zatčení ruských žoldáků prohloubí krizi mezi Minskem a Moskvou
 
Wagner group
Wagnerovci v Libyi; ilustrační foto • Autor: Profimedia.cz

Nad zatčením třiatřiceti údajných ruských žoldáků minulý týden poblíž běloruského Minsku se stále vznáší přídech záhady. Podle analýzy think-tanku Carnegie.ru je možné s jistotou říci jenom to, že pro další kariéru běloruského diktátora Alexandra Lukašenka není incident dobrou zprávou. A to bez ohledu na fakt, že o jeho dalším - dopředu rozhodnutém a už šestém – vítězství v prezidentských volbách, jež se konají tento víkend, nikdo v tuto chvíli nepochybuje.

Varování, že do země se s cílem „destabilizovat situaci“ vetřeli zahraniční ozbrojenci, vydává Lukašenkův režim často, zvlášť před volbami. Vždy jde přitom o vnitropolitické sdělení občanům, které jde přeložit zhruba jako „Pozor, budou se utahovat šrouby!“.  Ale tentokrát, píše Carnegie.ru, jsou pozatýkaní militanti zřejmě reálnější než jindy. Dostupná data z Minsku, Moskvy a Kyjeva potvrzují, že 33 zadržených Rusů opravdu pracuje pro ruský sbor ozbrojenců známý jako Wagnerova armáda. Jde o soukromou společnost řízenou Putinovým oligarchickým spojencem Jevgenijem Prigožinem, ale Kreml ji často nasazuje k prosazení svých zájmů všude po světě - od Madagaskaru přes Venezuelu po Sýrii.

Reklama
Reklama

Ruské vysvětlení přítomnosti wagnerovců v předvolebním Bělorusku jde právě tímto směrem. Podle ruského velvyslance v Minsku muži cestovali na misi spočívající v ochraně „energetické infrastruktury a zdrojů“ v nejmenované latinskoamerické zemi: měli 25. července odletět z Minska do Istanbulu, zmeškali však let, a tak se v Bělorusku pár dní zdrželi. Místní úřady ale soudí, že podle razítka při vstupu do země měli Rusové na svůj istanbulský spoj spoustu času, a i kdyby jim uletěl, mohli ke svému cíli pokračovat každý z řady následujících dní. Místo toho se však ubytovali v jednom z minských hotelů a později se přesunuli do sanatoria za hlavní město, přičemž obě destinace si zabukovali ještě před vstupem do Běloruska.

Alexander Lukašenko
Alexander Lukašenko • Autor: REUTERS

Pozornost policie přitom wagnerovci vzbudili tím, že se drželi ve velké skupině a navzdory teplému prázdninovému počasí chodili všichni zásadně v polovojenském maskáčovém oblečení. Policie si jich tedy po čase všimla, zatkla je a obvinila z přípravy „provokací a protestních mítinků“ na ovlivnění blížících se voleb. Tajná služba pak ještě oznámila, že zatčení jsou jen malou částí celkem dvousetčlenné záškodnické skupiny, která už operuje v zemi, a těsně před volbami mají z Ruska přijet další.

I minská verze má ale mouchy. Za prvé si je u ostřílených wagnerovských profesionálů na tajné misi opravdu těžké představit, jak se všichni zapisují do jednoho hotelu, a pak v sevřeném útvaru a v maskáčích pochodují celé dny městem. Za druhé se vzpírá pochopení, proč běloruský režim – pokud opravdu odhalil počátek hybridní operace cizí mocnosti proti své suverenitě – zůstává de facto klidný a například místo uzavření hranic s Ruskem zaměstnává většinu bezpečnostních sil dohledem nad předvolebními mítinky opozice.

Na první pohled je nejpravděpodobnější historka o tranzitu - nicméně jsou-li rezervace nalezené běloruskými vyšetřovateli pravé, jde o docela podezřelý „tranzit“. Policie navíc říká, že členové skupiny lhali hotelovému personálu, když při odhlašování říkali, že jedou na letiště, a místo toho jeli do sanatoria.

A nakonec je tady ještě verze, že celý incident je ve skutečnosti tajně dohodnutý podfuk: Lukašenko si prostě od Putina půjčil pár individuí, aby mu jejich údajný útok poskytl záminku pro policejní manévry a předvolební utažení šroubů. Ale něco takového už je opravdu rozsáhlá operace zahrnující riskantně velké množství aktérů, a navíc není jasné, co by z téhle hry a z následného skandálu mělo získat Rusko. Každopádně také, píše Carnegie.ru, nepanuje v současné době mezi Putinem a Lukašenkem takový stupeň vzájemné důvěry, který by podobná kombinace vyžadovala.

https://www.youtube.com/watch?v=l10sYYZOUfA

I když pozatýkání čety wagnerovců proniklo do zpráv po celém světě, v Bělorusku samotném to předvolební agendou nijak nehnulo. Den poté se v Minsku konalo šedesátitisícové opoziční shromáždění na podporu Lukašenkovy protikandidátky Světlany Tichanovské, největší protirežimní mítink od devadesátých let, a nikoho z účastníků strach z údajné hrozící infiltrace tajnými ruskými záškodníky viditelně neodradil.

Nicméně pro bělorusko-ruské vztahy může být dopad incidentu fatální. Ať už je pravda kdekoli, událost nemůže mít jiný výsledek než dál prohloubit táhnoucí se krizi důvěry mezi Moskvou a Minskem, píše Carnegie.ru. Až dosud se mělo za to, že navzdory různým pošťuchováním kvůli vzájemnému obchodu a výhodným cenám surovin si minimálně bezpečnostní aparát obou autoritativních spojenců vzájemně důvěřuje.

Ale kdyby tomu tak bylo, stačil by minské tajné službě jeden telefonát přes hranice k zjištění, kdo jsou oni ozbrojení muži v sanatoriu a o co jim jde.  Lukašenko ale zvolil jiný přístup - a místo omluvy za špatnou komunikaci se mu na hlavu snesla sprcha kontraobvinění a urážek. Putinovská vládnoucí strana Jednotné Rusko ho nazvala „parazitem“ a „vyžírkou“.

Je tak stále méně pravděpodobné, končí svůj rozbor Carnegie.ru, že až po nadcházejících „vyhraných“ volbách dojde v Bělorusku k protestům a nepokojům, bude Putin ochotný přispěchat Lukašenkovi na pomoc.

wagner_group01_profimedia
Putinův spojenec a zakladatel Wagner Group Jevgenij Prigožin • Autor: Profimedia.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivan Lamper

editor

Ivan Lamper

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte