Piráti: „Protest už nám nebude fungovat.“ Horečně proto hledají, co může být jejich nové kouzlo

Je měsíc po volbách do Evropského parlamentu a Markéta Gregorová (31) čelí nové politické realitě. V Bruselu zůstala za Českou pirátskou stranu osamocena: Piráti ve volbách dostali něco málo přes šest procent, oba její dosavadní kolegové, lídr kandidátky Marcel Kolaja a trojka Mikuláš Peksa, vypadli a nikdo další volebním sítem neprošel. 

Pro Gregorovou sólo mise znamená více práce a méně asistentů, které by mohla s dalšími kolegy sdílet. Ale především je to vážný alarm pro celou stranu. Příští rok v říjnu budou další zásadní volby, tentokrát do Poslanecké sněmovny. Piráti aktuální fiasko stále ještě analyzují, uvnitř strany se už ale strhla lavina obav, které vyvolaly třetí neúspěšné volby v řadě. Na spoustu  otázek ohledně setrvalého propadu zatím nemají odpověď, jedna věc je všem jasná už teď. Něco se musí zásadně změnit.

Srážka s mocí

I když vnitrostranická analýza ještě nedorazila, dostupné průzkumy veřejného mínění popisují nízký výsledek Pirátů poměrně srozumitelně. Až třetina „hardcore“ voličů Pirátů pravděpodobně nepřišla k evropským volbám vůbec, část voličů přešla k jiným a často protestněji laděným stranám, jako je koalice Přísahy a Motoristů. Oproti eurovolbám v roce 2019 strana někde „ztratila“ přes 150 tisíc voličů. „Piráti už prostě nesymbolizují protest, mladost a dravost. Pokud s tím nebudou pracovat, budou to mít v každých dalších volbách velmi těžké,“ hodnotil aktuální situaci politolog Jakub Lysek z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.