Na lovu ruských mimozemšťanů v Baltském moři
Reportér Respektu na válečné lodi NATO, která chrání Evropu proti ruské stínové flotile
TOP rozhovory roku • TOP texty roku
Tak jako každý rok i letos jsem pro vás vybral texty, které ilustrují rok 2025. Vzniknout mohly jen díky platícím čtenářkám a čtenářům. Pokud podobné články oceňujete, chcete je číst nebo poslouchat pravidelně, budeme rádi, když se stanete našimi předplatitelkami a předplatiteli.
Erik Tabery, šéfredaktor
Kdyby si člověk mohl vybrat nejkrásnější místo, kde zakotví svůj prázdninový hausbót, možná by to bylo právě tady – ve skryté zátoce na baltském pobřeží kousek od Helsinek, obklopené strhující scenerií skal a borovic. Devět mužů, kteří tady na palubě své lodi už pátý týden pobývají, však pravděpodobně okolní krásu příliš nevnímá. Nejsou tady na prázdninách, místo si nevybrali a hlavní výhled jim zatarasuje loď finské pobřežní stráže postavená tak, aby odsud nemohli odplout.
Jejich Eagle S taky není žádný hausbót, ale 230 metrů dlouhý tanker, který loni den po Štědrém dnu jednou ze svých kotev vláčenou po mořském dně přetrhl podmořský kabel EstLink 2 zásobující z Finska elektřinou sousední Estonsko. Místní policie má podezření, že kotva byla svržena záměrně za tímto účelem a devíti námořníkům z celkem čtyřiadvacetičlenné posádky zakázala opustit do konce vyšetřování zemi.
Eagle S vezoucí pod vlajkou Cookových ostrovů náklad ropy z Ruska do Turecka se díky operaci s kabelem stala nejznámější lodí tzv. ruské stínové flotily, již Moskva používá především k obcházení západních sankcí na vývoz své ropy a plynu a některá plavidla zřejmě nasazuje i na sabotážní teroristické operace proti Evropě. Finské rozhodnutí loď zadržet a incident vyšetřit je na Západě všeobecně považováno za bravurní a odvážnou odpověď v této „hybridní“ válce a z opuštěných lesů kolem zátoky se tu a tam na břeh vynoří turisté, kteří si sem dělají výlety z různých koutů Finska, aby na vlastní oči viděli rozhodný zásah své vlády.


Ano, mimozemšťané
Sto kilometrů odsud, na druhém břehu Finského zálivu, kotví kvůli Eagle S tři válečné lodě NATO. Přes hustou mlhu skoro nejsou v tallinském přístavu vidět, je lezavo, mrholí. Jeden z námořníků mě vyzvedává na smluveném místě u mola a vede mě na velitelský můstek fregaty Nizozemského královského námořnictva Tromp. „Víte, proč se takhle jmenuje?“ ptá se mě jednašedesátiletý komodor Arjen S. Warnaar, muž s ostře řezanými rysy ve tváři, který celý svůj profesionální život zasvětil vojenské službě v námořních silách Nizozemska.
Zkouším žertovat, že to možná bude nějak souviset s nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který je známý tím, že má rád lichocení, komodor Warnaar to ale bez pobavení odmítá. „Maarten Tromp byl jedním z našich slavných vojevůdců v 17. století. Bojoval na moři za to, aby se po něm mohly plavit obchodní lodě a nikdo je neohrožoval. Měl hodně na vědomí otázku svobody, za její obranu zemřel. Vidím souvislost mezi tím, o co usiloval, a tím, co tu dnes děláme my. Kdyby Tromp žil, velmi by ho znepokojovaly incidenty v našich vodách, byť dnes nejde o obchod, ale o jiné svobody – svobodu komunikovat, přepravovat energie a data,“ říká Warnaar.
Nejde o teoretizování, komodor vypočítává stále častější diverzní akce tankerů, které pod vlajkami různých exotických států vyvážejí z Petrohradu a dalšího ruského přístavu Usť-Luga vodami Baltského moře navzdory sankcím velké množství ropy, zemního plynu a benzinu – nejčastěji do Asie –, aby z výnosů z jejich prodeje ruský prezident Vladimir Putin financoval válku na Ukrajině. A k této cestě Baltským mořem si tankery předloni přidaly i teroristickou aktivitu, kdy v mělkém šelfovém moři vypouštějí kotvy a táhnou je za sebou třeba i desítky kilometrů s jasným záměrem likvidovat jimi podmořské kabely mezi pobaltskými státy a Finskem nebo Švédskem, které mezi nimi přepravují elektřinu a telefonní a internetový signál.
Rusové, které z toho Aliance viní, dávají od útoků na Evropany ruce pryč, a protože tankery plují pod cizími vlajkami s mezinárodní posádkou (tanker Eagle S vlastní dubajská společnost, je spravován indickou společností, nese vlajku Cookových ostrovů a velí mu gruzínský kapitán), je obtížné jasně dokázat opak. Bezpečnostní analytici NATO ale pochybnosti o ruském zapojení nemají, proto se těmto lodím – jde o stovky nepojištěných plavidel ve špatném technickém stavu – začalo říkat ruská stínová flotila.
„Ano, mimozemšťané,“ říká mi Arjen S. Warnaar s nadsázkou na otázku, jestli za poštědrovečerním zničením podmořského kabelu EstLink 2 nemohl být někdo jiný než Moskva. „Jsme tu proto, abychom odrazovali další možné útočníky. Sbíráme informace o pohybu lodí a jsme připraveni kdykoli zasáhnout,“ říká komodor Warnaar, co je momentálně jeho hlavním úkolem v Baltu. V akci nad mořem jsou i drony, letadla a satelity Aliance.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















