Jak se zaručeně a bezpečně projíst ke štěstí

O tom, že jídlo dokáže prodloužit život a upevnit zdraví, se toho v poslední době popsaly stohy papíru. Vedeme detailní vášnivé debaty o přednostech a nedostatcích různých diet a regionálních kuchyní. Preferujete staletími ozkoušenou stravu všežravců, flexateriánskou s mlékem a vejci, středomořskou kuchyni, nebo spíš tu okinawskou? Jsou to zajímavé a důležité diskuse, ale většinou v nich nezazní jedna podstatná otázka: jaký způsob stravování nás dělá nejšťastnějšími?

Jistěže, odpověď je individuální a mnohem subjektivnější, než když zkoumáme vliv stravy na hladinu cholesterolu v krvi. Je jedno, jak rozsáhlý výzkum mě bude přesvědčovat o výživové hodnotě vnitřností, na talíři mi radost nikdy nepřinesou. Ale ani štěstí není bezezbytku subjektivní věc. Dlouhodobě vyhledávám taková objektivní zjištění společenských věd, která by nám pomohla k lepšímu životu. A asi vás nepřekvapí, že právě o vztahu jídla, stravovacích návyků a spokojenosti už vznikla pořádná porce studií a výzkumů.

Co už víme

Jídlo je z podstaty příjemná činnost. Naše mozky se naučily, že krmit tělo – což je v jádru nudná a opakující se činnost, kterou musíme dělat, pokud chceme zůstat naživu – přináší radost a odměnu. Když jíme, roztočí se řada koleček na takzvané mozkové cestě odměny – od orbitofrontální kůry přes kůru cingulární, ventrální tegmentum, hypothalamus, šedou hmotu periventrikulární i periakvaduktální, nucleus accumbens, ventrální pallidum, amygdalu až po insulární kortex.