Silmido
23. říjen 1971 - uprchnuvší komando bylo zdrženo na předměstí Soulu • Autor: Wikimedia Commons, 경향신문사

Právě v těchto dnech proběhlo výročí dávno zapomenuté operace, ve které mělo jedno speciálně vycvičené komando pootočit dějiny a překreslit hranice. Jeho 31 členů se tajně protáhlo ze Severní do Jižní Koreje s jednoduchým zadáním: zavraždit jihokorejského prezidenta. A 21. ledna 1968 se jim to skoro podařilo, když se pod krytím jihokorejských uniforem, s těžkou vyzbrojí a batohy výbušnin dostali až na posledních sto metrů k prezidentskému paláci. Pak se jim plány zvrtly, prezident přežil nezraněn a po obrovské honičce bylo o osm dní později 29 členů komanda po smrti, jeden padl do zajetí a jeden se dokázal dostat přes demarkační linii zpět do Severní Koreje. Nicméně to ještě nebylo všechno…

Misi komanda č.124, známou dnes pod názvem Útok na Modrý dům, připomněl v jednom ze svých lednových vstupů blog Generalist Academy. Komando č.124 bylo složeno z pečlivě vybraných příslušníků severokorejské armády, kteří - jak víme z výslechů jednoho z dvojice přeživších - se na svůj úkol připravovali dva roky, v těžkém a obsáhlém výcviku. Cíl jejich výpravy, vražda prezidenta Park Chung-hea, měla zažehnout v Jižní Koreji chaos a nepokoje a otevřít – za severokorejského bratrského přispění  - cestu komunistické revoluci. Stratégové v Pchjongjangu počítali s tím, že Američané uvázaní v divoce se roztáčející vietnamské válce nebudou mít čas ani chuť se do věci míchat.

Reklama
Reklama

17. ledna 1968 v noci se komando 124 protáhlo přes Američany strážený úsek demarkační linie a zmizelo v horách. O dva dny později je na provizorním tábořišti náhodou objevili čtyři vesničané kácející v lese stromy. Po vzrušené hádce, zda náhodné svědky postřílet, se vedení jednotky rozhodlo dřevorubce nezabíjet, ale podrobit je zrychlenému ideologickému školení o výhodách komunismu spojenému s přísným varováním, aby o svém zážitku neinformovali policii. Nicméně právě to dřevorubci okamžitě po propuštění a úniku z lesa udělali.

Policejní a vojenské jednotky sice okamžitě uzavřely oblast kolem tábora, severokorejští komandos ovšem mezitím stihli v několikahodinovém běhu s třicetikilovými batohy na zádech ze smyčky uniknout. Před Soulem se jednotka v noci na 20. ledna rozdělila na skupinky po dvou až třech mužích a za místo finálního srazu před útokem si zvolili starý buddhistický chrám skrytý v rozlehlém parku, jen kousek od jejich konečného cíle, Modrého paláce, sídla jihokorejské hlavy státu.

https://www.youtube.com/watch?v=fN1s-Axed04&t=443s

21. ledna 1968 vyrazilo komando od chrámu na poslední kilometr cesty. Převlečení do uniforem jihokorejské armády, které si přinesli s sebou, prošli muži přes několik armádních check-pointů, až sto metrů před vstupem do komplexu vzbudili podezření policejního úředníka, který po krátkém výslechu tasil pistoli. Okamžitě však padl pod výstřely zabijáků, kteří rozpoutali přestřelku i za použití granátů.

Jak bylo řečeno výše, v následujících osmi dnech ukončila masivní honička život 29 z jedenatřiceti útočníků, zachránili se jen dva.  Kim Shin-jo byl chycen v úkrytu, rok vyslýchán, pak propuštěn a stal se jihokorejským občanem (v odpovědi na to severokorejský režim popravil jeho rodiče a příbuzné poslal do koncentračního tábora); dnes je pastorem presbyteriánské církve v Soulu.

Druhý, Pak Jae-gyong , se dokázal vrátit přes čáru zpět a dnes je v Pchjongjangu generálem nejvyššího ranku. Na jihokorejské straně zaplatilo útok komanda životem 26 lidí včetně čtyř Američanů a sedmdesát jich bylo zraněno. Ovšem přesně podle úvah severokorejských plánovačů byl na mezinárodní scéně šok z nájezdu téměř vzápětí překryt záplavou zpráv o ofenzivě komunistů ve Vietnamu a další eskalaci vietnamské války. Příběh zmizel ze zpravodajství, nicméně jeho druhá a de facto mnohem tragičtější kapitola měla teprve přijít.

Krátce po nezdařeném atentátu vydal prezident Park Chung-hee příkaz k odvetě. Plán byl provést ji jako totožnou stínovou operaci: komando 31 mužů proklouzne přes hranici zabije severokorejského vůdce Kim Ir-sena. Jihokorejská tajná služba ovšem lidi pro „jednotku 684“ nehledala v armádě, nýbrž mezi drobnými gangstery a rváči na ulicích Soulu. Vybraní muži byli převezeni na malý neobydlený ostrov Silmido kousek od pobřeží ve Žlutém moři. Zde byli podrobeni tříletému tréninku, který zdroje popisují jako „mimořádně tvrdý“ - a během kterého sedm komandos zemřelo. Během výcviku ovšem nastal problém: vztahy mezi Severní a Jižní Koreou se jakž takž upravily a vražedná mise proto byla jihokorejským vedením  počátkem srpna zrušena.  Zároveň bylo rozhodnuto, že mužům z komanda nebude dovoleno opustit ostrov, aby plán nebyl prozrazen.

23. srpna se pak zbývajících 24 členů komanda vzbouřilo: zabili šest z dvanácti svých dozorců a přeplavili se na pevninu, kde unesli autobus a zamířili k Soulu. Na předměstí hlavního města jim přehradily cestu oddíly pravidelné armády: dvacet členů komanda bylo zabito v přestřelce nebo spáchali sebevraždu, čtyři byli zatčeni a v březnu 1972 skončili na šibenici. „Vzbouřili se proto, že cítili, že nikdy nedostanou šanci ani provést severokorejskou misi, ani uniknout ze Silmida. Byli naprosto zoufalí,“ popsal později příčiny povstání jeden z přeživších dozorců.

Jihokorejské úřady tajily veškeré informace o jednotce 684 až do konce 90. let. V roce 2003 vznikl na základě skutečných událostí film Silmido, ale oficiální vládní report o jednotce byl zveřejněn až o tři roky později. V roce 2009 podalo 21 pozůstalých po členech jednotky žalobu jihokorejský stát a žádalo odškodnění. To jim soud přiznal (v přepočtu ve výši 5,5 milionu korun) se zdůvodněním, že „členové komanda z operace Silmido nebyli dopředu informováni o stupni nebezpečí plynoucím pro ně z nařízeného výcviku, jehož krutost navíc porušila jejich základní lidská práva“. Soud rovněž konstatoval, že vláda pozůstalým způsobila velké emocionální utrpení tím, že třicet let zamlčovala zprávu o skutečném osudu a smrti jejich blízkých.

https://www.youtube.com/watch?v=ITVigjbdCnQ

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivan Lamper

editor

Ivan Lamper
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2144

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte