Agenti ve Varech: Podezřelý převod „ruského“ chrámu na Maďary řeší finanční analytici

Zlaté kopule a kombinace bílé s bleděmodrou na zdobených zdech. To jsou hlavní poznávací znaky karlovarského kostela svatých apoštolů Petra a Pavla. Posledních více než patnáct let se o jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pravoslavných chrámů v Česku staral ruský pravoslavný duchovní Nikolaj Liščenjuk, ale loni v létě jej české úřady vyhostily pro podezření, že spolupracuje s ruskými tajnými službami na podvratných akcích proti Evropské unii a představuje vážné bezpečnostní riziko.

Necelý půlrok poté se začala místní pobočka ruské pravoslavné církve, tzv. podvorje (neboli Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice) zbavovat majetku. Na začátku prosince podle informací z katastru nemovitostí odstartovala převod farností v Karlových Varech včetně zmíněného chrámu, nedaleké fary a přilehlých pozemků na svou maďarskou diecézi.  

Transakce ovšem zatím oficiálně neskončila. Do řízení o převodu totiž nedávno vstoupil nový účastník - Finanční analytický úřad (FAÚ), který v Česku mimo jiné prověřuje peníze Rusů a jejich firem na sankčních seznamech. To, z jakého důvodu se FAÚ k zablokování převodu rozhodl a jaký bude další vývoj, nechtěla jeho mluvčí Michaela Lagronová blíže komentovat. „Bohužel se kvůli mlčenlivosti dané ze zákona nevyjadřujeme ke konkrétním případům, kterými se náš úřad zabývá,“ uvedla pro Respekt. Dodala k tomu jen to, že se „věc poměrně rychle vyřeší“. Ani ministerstvo zahraničních věcí se k situaci nevyjádřilo.

Vyhnout se sankcím? 

Zdejší experti na Rusko mluví o tom, že převod „z Čechů na Maďary“ může souviset s tím, že se Moskva obává místních protiruských sankcí. Převodem na církev v jiném státě Evropské unie, s jehož vedením má Kreml mnohem lepší vztahy, se moskevský patriarchát může preventivně snažit uniknout nějakému postihu. Jeho vůdce Kirill je totiž od dubna 2023 na českém sankčním seznamu a celou pravoslavnou církev včetně jejích zahraničních filiálek ovládá. A Liščenjukovo vypovězení dalo pověsti zdejšího Kirillova podvorje další ránu.

I proto se podle analytika Pavla Havlíčka z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky FAÚ podezřelým převodem začali pracovníci FAÚ zabývat. Nakonec prý může dojít k tomu, že se celý transfer stopne. „Už jen to, že se zapojili do řízení, znamená, že situaci nejen sledují, ale chtějí tomu i nějak aktivně bránit. To je podle mě v pořádku,“ říká. 

„Je možné, že se podobně jako v případě samotného patriarchy Kirilla chystá návrh zařadit kvůli Liščeňukovým špionážním aktivitám na sankční seznam českou pobočku Ruské pravoslavné církve,“ dodává k tomu Lukáš Kraus, právník a koordinátor iniciativy Odolné Česko, která se snaží posilovat bezpečnost České republiky.  

Havlíček přibližuje dva hlavní důvody, proč by měl majetek pravoslavné církve v Česku úřady zajímat: zaprvé jsou to spory uvnitř církve, kdy se jedna její část obrátila na stát s tím, že se má o dění kolem podvorje zajímat. Zadruhé je podle něj podstatné nabourat se do majetkových převodů mezi českými a maďarskými pravoslavnými už jen kvůli tomu, že – jak na konci loňského prosince informoval Deník N – do Karlových Varů posílá moskevský patriarchát nového kněze, metropolitu Hilariona. Ten byl v minulosti Kirillovým pobočníkem, v roce 2022 se přesunul z Moskvy do čela budapešťsko-maďarské diecéze a odtud teď míří do Česka.  

Analytik má za to, že tu má dohlédnout právě na majetkové převody. „Pokud má dojít k nějakému velkému přesunu, pošlou svého člověka, aby na to dohlédl. Takhle funguje kremelský mechanismus, který není založený na institucích ale lidech. Na konkrétních agentech, kteří pak dozorují jednotlivé procesy,“ přibližuje expert, který Rusku dlouhodobě věnuje. V případě, že by se na karlovarský majetek podvorje sankce vztahovaly, bylo by pro ni komplikované s ním nakládat. Zároveň by to přerušilo zmíněnou „operaci ruského náletu“ a snížilo riziko pro český stát.

Nevím, neznám

Na transakci jako právní zástupce církve dohlíží český advokát Michal Pacovský. Důvody, proč se k převodu podvorje rozhodla, ale nechtěl komentovat. „Ne, nic vám neřeknu. Nic o tom nevím. Nevím, proč do toho zasahují. Ani mě to nepřísluší komentovat, jsem profesionál,“ sdělil v telefonickém rozhovoru. „My se tady bavíme o právnické osobě, která je stará dva tisíce let a na ni chceme uplatňovat pohledy 21. století,“ komentoval otázky, zda chtěla Moskva vyvést z dosahu sankcí ať už namířených proti její české pobočce nebo samotnému Kirillovi.  

„Církev je právnická osoba a nějaký její zaměstnanec, byť tedy ve vrcholové pozici, je terčem nějakých sankcí a my si tu povídáme o té právnické osobě. Je to stejný případ, jako kdyby generální ředitel ČEZ dostal pokutu za rychlou jízdu a vy byste se mě ptal, co na to říká ČEZ. Taky bych odpověděl, že je to stará firma a ředitelů se tam vystřídalo víc,“ snažil se vysvětlit, proč by se novináři neměli o tenhle případ zajímat.  

Právník Pacovský pro ruskou pravoslavnou církev pracuje dlouhodobě. Kněze Liščenjuka zastupoval u soudů, když se ho ministerstvo vnitra rozhodlo vyhostit pro podezření, že – řečeno slovy dostupného oficiálního obvinění – „vytvořil za podpory ze strany státních orgánů Ruské federace vlivovou strukturu mající za cíl popořit v zemích Evropské unie separatistické tendence“. Pop se proti vyhoštění bránil všemi dostupnými právními prostředky a dovedl svou při až před ústavní soud – neúspěšně.  

Bez čestného občanství

Kvůli čemu přesně měl Liščenjuk představovat bezpečnostní riziko, částečně rozkryl Respekt loni v prosinci. Podle našich zdrojů se mělo vše odehrávat za dveřmi zmíněné fary, třípatrové historické budovy v areálu kostela. „Základní zjištění bylo, že GRU používala faru jako místo k tajným schůzkám svých zahraničních agentů. Nikolaj Liščenjuk jim poskytoval bezpečné zázemí, aby zde mohli v klidu probírat své plány. Domlouvali se na krátkodobých a dlouhodobějších akcích, které měly v jedné z evropských zemí vyvolat chaos prostřednictvím podpory tamních separatistů usilujících o odtržení jejich regionu od zbytku státu,“ řekl Respektu zdroj z bezpečnostních složek. 

O tom, co přesně měli návštěvníci fary plánovat a které země se to mělo týkat, zdroje mluvit nechtějí. Jako možný cíl se nicméně nabízí Španělsko, kde místní vyšetřovatelé v minulosti zjistili, že zde agenti GRU podnikali akce s cílem odtržení Katalánska. Fara i samotné Karlovy Vary jsou pro ruskou špionáž jako dělané. Je tu početná ruská komunita. A navíc, kdyby je zastavili policisté, mohli agenti tvrdit, že jedou navštívit známé, rodinu, nebo jsou prostě ubytovaní v jednom z desítek místních lázeňských hotelů. 

Symbolickou tečku za celým Liščenjukovým případem v úterý napsali karlovarští zastupitelé, když knězi odebrali čestné občanství, které získal v roce 2020 na návrh místních komunistů. „Chtěli jsme, aby se k tomu Karlovy Vary postavili jako město, které dokáže dát najevo, že si nenechá všechno líbit,“ komentoval to pro Respekt zastupitel Adam Klsák z Karlovarské občanské alternativy. Nová kapitola ruské pravoslavné církve v lázeňském městě začne, až se do práce pustí „maďarský“ biskup Hilarion.