Poslední dny se čekalo jen na tento krok. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek se rozhodl odejít. Potvrdil to Lidovým novinám. Kolem jeho jmenování do funkce se rozpoutala tak vášnivá debata, že to ohrožovalo nejen jeho úřad, ale i samu vládu.
Osm životů
Petr Mlejnek se ocitl pod palbou kritiky, protože měl v minulosti kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je obviněný v korupční kauze Dozimetr. Dělo se tak sice v době, kdy nebyl v žádné veřejné funkci, ale pochybnosti tu zkrátka byly a neutichly ani po několika týdnech.


Podstatou tajných služeb je, že se o nich má mluvit co nejméně. Příliš velký rozruch ohrožuje jejich práci, i když přímo nezasahuje do plánovaných akcí. Což nedávno zmiňoval i sám Mlejnek.
Jeho odchod byl s postupem času jediný možný krok. Tím spíše, když se s kritikou ozvali i vládní Piráti. Bylo jen otázkou, jak jeho krátká kariéra skončí. Kdyby byl odvolán vládou, musela by tím přiznat chybu. Proto se v podobných situacích většinou k odchodu „dobrovolně” rozhodne ten, jehož jmenování budí vášně. Takhle si všichni zachovají tvář. Mlejnek bude říkat, že se obětoval, vláda, že jí mrzí odchod tak zkušeného muže.
Tedy aspoň mohou doufat v to, že si zachovají tvář. Ministr vnitra Vít Rakušan, který se jménem Petra Mlejnka přišel, zažívá od vstupu do vlády jeden malér za druhým. Může mít pravdu, že se kolem něj točí různé vlivové skupiny, které si přejí jeho konec - ale on jim to usnadňuje jako málokdo.
Zatím nikdo nepřišel s něčím, co by dokazovalo, že si Mlejnka vybral proto, že měl kontakty s Redlem. Ne jim navzdory. Celé to tedy může být prostě „jen” smůla, do které se ale dostal unáhleným rozhodnutím. Kdyby byl Rakušan kocour, měl by si dát pozor, protože o osm životů už přišel. Ještě jedna podobná chyba a je konec. A vzhledem k tomu, že STAN přišel v posledních měsících téměř o svou kompletní elitu, byl by to zřejmě konec i tohoto uskupení.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















