Nepřekvapivé i rozumné. Koalice SPOLU podpořila Fischera, Nerudovou a Pavla

Koalice spolu sdružující tři z pěti vládních stran se rozhodla, že nepošle do nastávajících prezidentských voleb vlastního kandidáta. Podle premiéra Petra Fialy podpoří trojici demokratických kandidátů, Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla, přestože – jak sdělil premiér – mají někteří straníci proti jednotlivcům této trojice jisté výhrady.

Podle Petra Fialy je však nutné zabránit populistům a extremistům v ovládnutí státních funkcí včetně té prezidentské. Neboť hlava státu má poměrně velké slovo jako reprezentant Česka v zahraničí, třeba na summitech a dalších jednáních NATO. Koalice vedla prý o podpoře kandidátů dlouhé debaty. Koho bude podporovat v druhém kole, kdy už se rozhoduje jen mezi dvěma kandidáty, se „uvidí“ podle vývoje situace.

Oznámení Spolu není překvapivé. Nečekalo se, že by ODS, TOP 09 a lidovci poslali svého kandidáta v době, kdy vláda řeší ekonomickou, energetickou i vojenskou krizi. Kandidát vlády, která dělá nutné, ale nepopulární kroky, by byl tím pádem nepopulární - a zřejmě nevolitelný. V minulosti navíc v občanských volbách prezidenta nevítězil stranami podporovaný kandidát – což vyneslo na vrchol Miloše Zemana.

Sázka Spolu na kandidáty, kteří mají největší šanci ve volbách zvítězit, má jasné pozadí. Porazit nevyzpytatelného, trestně stíhaného a k autoritářskému Orbánovi tíhnoucího Andreje Babiše. Kdyby se expremiér voleb účastnil, což stále neřekl, podle dosavadních průzkumů by s největší pravděpodobností prohrál v druhém kole kvůli své nevolitelnosti u nadpoloviční části populace s každým ze třech kandidátů, které koalice Spolu podpořila.

Rozhodnutí premiéra, ODS a dalších koaličních stran je tedy pragmatické a předvídané a dává velký prostor pro prezidentskou kampaň všech tří zmíněných kandidátů a kandidátek. Kdyby Spolu podpořila jednoho či jednu z nich, byl by ve svých kampaních svázán a na oplátku by musel hájit vládní politiku. Což mimochodem není ani v jejich zájmu, obsah jejich kampaně musí přesahovat zájmy vlády i zájmy opozice. Žádný kandidát nebude ideálem pro všechny pro všechny a ani to nejde – ale prezident je zároveň hlavním reprezentantem demokratického, bezpečného, k lidem vstřícného státu.