Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zpráva dne

Vím, co dělat, aby mě lidé milovali. Zemřel italský expremiér Silvio Berlusconi

Západní Evropa nebrala Řím za dob mediálního magnáta příliš vážně

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS
Geoffrey Hinton
Geoffrey Hinton

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Zemřel “jeden z nejvlivnějších mužů v dějinách Itálie” – jak v pondělí řekla premiérka Giorgia Meloni, když potvrdila úmrtí šestaosmdesátiletého Silvia Berlusconiho.  A “jedním z nejvlivnějších” v mnoha ohledech skutečně byl. Žádný premiér poválečné Itálie nevládl tak dlouho a žádný nebyl tolikrát a s takovou jistotou odepisován jako miliardář a šéf strany Forza Italia - aby pak zase přišel zpět na scénu. 

Naposledy se do první politické řady vrátil ještě vloni, kdy zásadně přispěl ke konci široce chválené vlády “národní jednoty” vedené Mariem Draghim. Berlusconiho politikaření přerušilo Draghiho snahy o potřebné, léta odkládané reformy justice, administrativy či udělování státních zakázek. Po následných předčasných volbách se Berlusconi opět stal součástí vítězné vládní koalice, ačkoli v nezvyklé roli menšinového partnera Giorgie Meloni.

Jejich představy se mnohdy rozcházely. Meloni například jednoznačně stojí na straně Ukrajiny, zatímco Berlusconi agresi proti Ukrajině obhajoval tím, že Putin “jenom chtěl nahradit Zelenského vládu nějakými normálními lidmi“ - ale narazil na „nečekaný odpor“. V uniklé nahrávce se Berlusconi také chlubil, že od Putina dostal ke svým šestaosmdesátým narozeninám „krásný dopis“ a dvacet lahví vodky. Náklonnost mu prý oplatil „obdobně krásným dopisem“ a dvaceti lahvemi vína.

Italská pravice a národní konzervativci typu Meloni jsou však Berlusconimu každopádně vděční. Do politiky vstoupil v roce 1994 poté, co Itálii zasáhlo politické zemětřesení. Odhalení masivní korupce a politických vazeb k mafii zničilo nejsilnější politické strany. A Berlusconi - nejbohatší Ital, mediální magnát a vlastník tehdy nejlepšího fotbalového klubu planety AC Milán – tyto politické ruiny zabral. Na další čtvrtstoletí pak spolehlivě ničil naděje italské levice a překonal také jedno velké tabu. Do své vlády v roce 2001 pozval postfašistickou “Národní alianci”, v níž se angažovala i mladá Giorgia Meloni.  

“Vím, co dělat, aby mě lidé milovali,” popisoval později um, díky němuž vyhrával volby. Kritici spíše upozorňují, že 80 procent Italů čerpalo informace z televize a Berlusconi vlastnil tři nejsledovanější soukromé stanice. Žádný italský premiér také nebyl tolikrát obviněn (za daňové, korupční či sexuální aféry). A jeho kabinety také vynakládaly značnou energii na změnu zákonů způsobem, který by mu umožnil vyhnout se procesu či trestu. 

Autor: REUTERS
Autor: REUTERS

Sexistické vtipy a komentáře, například i směrem k Angele Merkel, či ospravedlňování ohledně neplacení daní vedly k tomu, že zbytek západní Evropy nebral takového premiéra příliš vážně. Itálie - zakladatelská země evropské integrace, třetí nejsilnější ekonomika eurozóny a až donedávna silně proevropská společnost - v jeho éře nebyla tvůrčí silou v debatách o další podobě EU. A Berlusconi k této ztrátě relevance zásadně přispěl.  

Bilance jeho éry ukazuje cenu toho, když se politická debata točí kolem jednoho polarizujícího muže - a nikoli kolem vizí, budoucnosti, obsahu. Italská ekonomika se zastavila, univerzity zůstaly mimořádně slabé a mezinárodně zaostávající, byrokracie zkostnatělá. Přitom osud některých kdysi stagnujících měst  - Bill Emmott v knize Good Italy, Bad Italy uvádí například Turín nebo Bari, jejichž obyvatelé si po politickém zemětřesení 90. let v přímých volbách zvolili schopné, chytré a poctivé starosty, ukazuje, že tato stagnace nebyla nevyhnutelná. Tomáš Lindner  

Státní zástupce Rostislav Bajger navrhl potrestat bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS podmíněným trestem 2,5 roku a peněžitým trestem ve výši 500 000 korun. Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí kritice za to, že si chce vyplatit protiinflační prémii ve výši 3000 eur. Nárok na ni ale nemá každý, neboť její udělení je na dobrovolném rozhodnutí zaměstnavatelů. Prezident Vladimir Putin u příležitosti oslav Dne Ruska mluvil o obyvatelích Ruska jako o lidech kráčejících od jednoho vítězství ke druhému. Kurýři či řidiči pracující pro digitální firmy jako je Uber, Deliveroo či další, by mohli získat podobná práva jako lidé v běžných zaměstnaneckých poměrech. Americký soud schválil dohodu o urovnání sporu mezi bankou JP Morgan Chase a skupinou žen, která se domáhala odškodného za sexuální zločiny zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Soudce Aleš Dufek se nedopustil kárného provinění, když poskytl médiím vyžádané informace k brněnské kauze Taxis týkající se například obecních bytů. Kárný senát Nejvyššího správního soudu jej zprostil žaloby, avšak poukázal na to, že Dufek nepostupoval správně.  V kauze Mostecké uhelné společnosti uložil soud bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Ukrajinští obránci ohlásili znovudobytí vesnic Storoževe na západě Doněcké oblasti a Novodarivka na pomezí Doněcké a Záporožské oblasti. Ukrajina zároveň prosí spojence o dodávky dalších moderních tanků a bojových vozidel pěchoty. Nizozemsko a Kanada společně podaly žalobu na Sýrii k Mezinárodnímu soudnímu dvoru kvůli obviněním z mučení. Polsko se kvůli unijní normě, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut, v nejbližších dnech obrátí na Soudní dvůr Evropské unie. Česká televize i Český rozhlas navrhují zvýšení koncesionářského poplatku shodně o 15 korun. Televizní poplatek by se zvýšil na 150 Kč a rozhlasový na 60 Kč. Zároveň by oba veřejnoprávní vysílatelé chtěli změnit definici toho, kdo má být plátcem poplatku. Vládní nařízení o úpravě hlukových limitů zejména v dopravě, které má nabýt účinnosti od letošního července, pravděpodobně bude senátory napadeno u Ústavního soudu.  Zda věda, výzkum a vysoké školství přijdou příští rok o peníze, o tom bude vláda teprve diskutovat. Návrh na desetiprocentní snížení výdajů jako součást úsporného balíčku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím jen úřednickým návrhem. 


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].