Informační servis

Všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem nového koronaviru jsou čínští netopýři. Podle mluvčí Světové zdravotnické organizace Fadely Chaiby dosavadní šetření neprokazují umělé vytvoření viru ani jeho výrobu v laboratoři. „Je pravděpodobné, že je virus zvířecího původu,“ řekla. Zatím prý ale není jasné, jak virus překonal druhovou hranici, tedy jak se přenesl ze zvířete na člověka. „Jasné“ ale je, že roli hrál kromě netopýrů i další zvířecí hostitel, který byl prostředníkem. V minulosti se uvažovalo jako o mezičlánku o luskounovi. Americký prezident Donald Trump minulý týden uvedl, že se USA snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu.

Ministr zahraničí Mike Pompeo řekl, že Peking by „měl jít s pravdou ven“ a sdělit, co ví. Wuchanský institut virologie ale nařčení ohledně tvorby viru odmítl. Vědci zapojení do mezinárodního programu Nexstrain vystopovali přibližně 10 tisíc různých mutací smrtícího patogenu koronaviru. Na základě těchto variant utvořili mapu, která ukazuje, jak se koronavirus v daných časových etapách šířil do různých částí světa. Tento genealogický strom by měl být zásadní v boji s koronavirovou pandemií a pomoci při vývoji vakcíny, píše list Financial Times.

Poslanci by měli na nynější schůzi jednat o uvolňování restriktivních vládních opatření proti šíření  koronaviru i o nákupech zdravotnických ochranných pomůcek. Debata by měla přijít na řadu ve středu potom, co se Sněmovna vypořádá se zákony vrácenými Senátem a novými protikrizovými návrhy vlády, které budou poslanci schvalovat ve stavu legislativní nouze. Nejprve by měli poslanci projednat dva nové vládní návrhy. Jde o prodloužení lhůty pro stažení cigaret se staršími kolky a o vyšší ošetřovné kvůli uzavření škol.

Následně by se poslanci měli věnovat zákonům, které vetoval nebo vrátil s úpravami Senát. Jejich projednávání by mohlo pokračovat i ve středu. Po nich by se poslanci měli vypořádat s další pěticí nových vládních protikrizových zákonů. Patří k nim další prohloubení letošního rozpočtového schodku, zvýšení plateb státu do veřejného zdravotního pojištění, prodloužení poskytování státního příspěvku drobným podnikatelům kvůli uzavření provozoven a o zavedení státní záruky za komerční úvěry podnikatelům.

Čína může využít aktuální pandemii koronaviru k posílení svého globálního vlivu, říká interní analýza ministerstva zahraničí, o níž informoval server Aktuálně.cz. Podle analýzy se Čína snaží v době pandemie stavět do role spasitele, a prosazovat přitom svůj společenský model. „Není důvod zapírat pozitivní aspekty, nicméně nesmí být potlačována fakta, tedy například že Čína na počátku zapírala existenci epidemie a perzekuovala whistleblowery, ochranné pomůcky do zahraničí nedaruje, nýbrž prodává, kvalita je často pochybná, propagandistické úsilí je doložitelnou realitou,“ citoval server z analýzy.

Analýza varuje i před možností, podle které by se Čína mohla pokusit skoupit strategické podniky v zemích ekonomicky oslabených pandemií. Dokument poukazuje také na to, že kvůli pandemii nelze ztratit ze zřetele i další kontroverzní aspekty vztahů s Čínou, například kybernetickou bezpečnost. „ČR by měla poukazovat na to, že s epidemií nesouvisející domény (např. diskuse kolem 5G) by neměly být epidemií definovány ani nijak zásadně ovlivňovány,“ uvádí analýza. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na konci roku 2018 varoval před zapojením čínských společností Huawei a ZTE do budování infrastruktury pro sítě 5G.

Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli dnes ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

KoroNERV-20 upozornil, že většina zemí Evropy zvolila pro záchranu ekonomiky přímou pomoc státu především tím, že jim jako okamžitou pomoc odkládá platbu daní zpravidla na tři měsíce. Další forma pomoci jsou přímé úvěry firmám nebo garance za úvěry u komerčních bank. Německo, Francie, Velké Británie, Nizozemsko, Maďarsko a Polsko podle ekonomů investují do záchrany ekonomiky výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda. „Ta má přitom k přímé pomoci výrazně větší prostor než všechny citované země, protože má čtvrté nejnižší zadlužení z EU. Může si tedy dovolit nejvyšší přímou pomoc,“ shodli se členové KoroNERV-20. V ČR je přímá pomoc 0,7 procenta hrubého domácího produktu.

Už v minulosti vzbudil americký prezident Donald Trump pozornost svými prohlášeními na adresu migrantů. V loňském roce například oznámil velký zátah nebo zpřísnil podmínky potřebné pro udělení povolení k pobytu. Nyní na Twitteru oznámil, že se chystá podepsat exekutivní příkaz, jímž chce dočasně pozastavit imigraci do USA. Důvodem je podle něj nynější pandemie koronaviru a starost o zaměstnanost Američanů. „Ve světle útoků neviditelného nepřítele, stejně jako nutnosti ochránit zaměstnání našich SKVĚLÝCH amerických občanů, podepíšu exekutivní příkaz, který dočasně pozastaví imigraci do Spojených států,“ napsal.

Trumpovy záměry vyvolaly okamžité protesty demokratické opozice, podle níž chce prezident odvést pozornost od chyb v boji s nákazou. „V době, kdy země bojuje s pandemií a zdravotníci riskují své životy, prezident útočí na přistěhovalce a svádí na ostatní své vlastní chyby,“ napsala na Twitteru bývalá demokratická prezidentská kandidátka Amy Klobuchar. Americký liberální tisk označil Trumpovu zprávu jako snahu o zneužití aktuální krize k dosažení svých politických cílů. List The New York Times napsal, že Trumpův záměr je „zatím nejrozsáhlejším pokusem oddělit zemi od zbytku světa“. Dalším krokem má být podle listu dočasný zákaz vydávání takzvaných zelených karet, které opravňují držitele k trvalému pobytu v USA.

Pandemie koronaviru letos kromě jiného ukázala stopku i řadě společenských a kulturních událostí. Letní olympijské hry v Tokiu se uskuteční příští rok, filmový festival v Cannes prozatím náhradní termín hledá. Zástupci Glastonbury, největšího hudebního festivalu na světě, už letošní ročník definitivně zrušili. K výčtu zrušených akcí se nyní přidal i největší pivní festival světa, německý Oktoberfest. Událost, kterou pravidelně navštěvuje kolem šesti miliónů lidí, měla začít 19. září. „Za normálních okolností bychom měli velký zájem na tom, aby se festival uskutečnil, ale žijeme v jiné době. A žít s koronou znamená žít opatrně,“ řekl bavorský premiér Markus Söder, který je obecně zastáncem přísných opatření proti nákaze.

„Shodli jsme se, že riziko je prostě příliš vysoké,“ dodal předseda vlády s tím, že na Oktoberfestu není možné zajistit dodržování dostatečného odstupu mezi návštěvníky nebo nošení roušek. Zrušení pivní slavnosti bude nejen velkým zásahem do bavorských tradic, ale i do tamního hospodářského života. Odhaduje se, že festival, na němž se pravidelně vypije přes sedm milionů litrů piva, bavorské ekonomice každoročně přináší kolem 1,2 miliardy eur. Akce, jejíž historie sahá do roku 1810, se neuskuteční poprvé od roku 1873, kdy byla zrušena kvůli choleře.