Informační servis

Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu bloku v pátek večer po dvou dnech skončil bez dohody. Zástupci 27 zemí navzdory úpravě návrhu nedokázali nalézt shodu na celkové výši rozpočtu pro období 2021–2027. Budou se proto k vyjednávání muset vrátit při další vrcholné schůzce. „Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času. Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Michel, který s prezidenty a premiéry jednal s několikahodinovou přestávkou nepřetržitě od čtvrtečního odpoledne.

Skupina států západní a severní Evropy požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu právě s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země. Michelovi se ale tyto státy ani další země o podpoře návrhu přesvědčit nepodařilo. Evropská komise pak předložila upravený návrh, jenž měl vyjít vstříc požadavkům velké části států. Nová varianta mírně snižovala celkový objem rozpočtu, zachovávala slevy z plateb pro bohaté země a přidávala peníze na kohezi. Při dvacetiminutovém večerním společném zasedání však podporu nezískala. Šéf unijních summitů dodal, že v příštích dnech a týdnech podnikne se zástupci členských států nové kolo konzultací. Kdy uspořádá další vrcholné jednání, nechtěl upřesnit. Teoreticky se sice mohou členské země na podmínkách finančního rámce dohadovat až do podzimu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat za své výroky o neziskové organizaci Transparency International. Podle středočeského krajského soudu Babišova vyjádření významně nezasáhla do práv organizace na ochranu dobrého jména. Soudce Vladimír Sommer odkázal také na právo na svobodu projevu s tím, že výroky byly hodnotícími soudy. Rozhodnutí ale není pravomocné, organizace se chce odvolat. Premiér opakovaně označil Transparency International za zkorumpovanou: podle Babišova právníka Jiřího Urbánka tím ale mínil způsob jejího financování a netvrdil, že by se dopustila trestněprávního jednání.

„Nesouhlasíme s tím, že se soud nezabýval pravdivostí a faktičností výroku. Máme za to, že Andrej Babiš svými lživými vyjádřeními naše jméno poškozuje. Respektujeme svobodu projevu, ale je potřeba oddělit věcnou kritiku od záměrně poškozujících výroků,“ uvedl právník Petr Leyer Transparency International s tím, že rozsudek může být nebezpečným precedentem pro všechny kritiky politiků z řad občanské společnosti. Podle něj Babiš začal s útoky a lživými vyjádřeními na adresu organizace poté, co upozornila na jeho střet zájmů. Její ředitel pak na Twitteru napsal, že premiér ovlivňuje celou společnost, když dělá ze lži politickou normu.

Afghánské radikální hnutí Tálibán podepíše 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá mírovou dohodu se Spojenými státy. Datum potvrdil šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Po podpisu by měly následovat rozhovory afghánských účastníků konfliktu o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou podepsání dohody ale je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu. Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

„Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody,“ uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Období „sníženého násilí“ má podle něj začít platit od dnešní půlnoci. Zprávy, že USA a Tálibán se dohodly na týdenním klidu zbraní, se objevily již dříve. Dosažení dohody by mohlo být prvním krokem ke stažení části z asi 13.000 amerických vojáků působících v Afghánistánu. Podle stanice CNN se počítá s tím, že v první fázi by byl kontingent zúžen na 8600 vojáků. Stalo by se tak 18 let po invazi koaličních vojsk. V Afghánistánu je nyní zhruba 20 000 zahraničních vojáků, kteří jsou součástí mise NATO a z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací.

Americké tajné služby varovaly členy Sněmovny reprezentantů, že Rusko se vměšuje i do aktuální předvolební kampaně, aby dopomohlo k vítězství současnému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Varování podle listů The New York Times, The Washington Post či stanice CNN zaznělo minulý týden na uzavřeném jednání výboru sněmovny pro zpravodajské služby. Podle amerických médií jednání výboru pobouřilo šéfa Bílého domu. Cílem prezidentova rozhořčení se stal úřadující šéf tajných služeb Joseph Maguire. Ve středu oznámil, že ho na postu nahradí současný americký velvyslanec v Berlíně a Trumpův oddaný spojenec Richard Grenell.

Ze zpráv ale nebylo jasné, v čem údajné nové ruské zásahy spočívají či zda rozvědky kongresmany seznámily s konkrétními příklady. Mluvčí sněmovního výboru potvrdil pouze to, že se na zmiňované schůzce jednalo o „integritě“ letošních prezidentských voleb. Ruská vláda veškerá obvinění od počátku odmítá a nyní svůj postoj zopakovala. „Jsou to další paranoidní zprávy… S pravdou nemají nic společného,“ řekl v pátek reportérům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Loňská závěrečná zpráva zvláštního vyšetřovatele Muellera však dokumentuje akce ruských tajných služeb na sociálních sítích, jakož i krádež citlivých e-mailů Demokratické strany, jejichž obsah se v létě roku 2016 dostal do médií. Na brífinku prý minulý týden zaznělo i to, že Rusko má v plánu kromě (listopadové) prezidentské volby ovlivnit i demokratické primárky.

Slovenský parlament v pátek kvůli obstrukci značné části poslanců nerozhodl o tom, zda návrh kontroverzního sociálního balíčku projedná ve zrychleném režimu, tedy ještě do parlamentních voleb 29. února. Předsedající schůze hlasování odložil na příští týden. Část opozice i nezařazených poslanců projednání návrhů v hodnotě přes 800 milionů eur (20 miliard korun) ročně krátce před volbami odmítla a označila za volební korupci ze strany dvou ze tří vládních stran, které prosazují zdvojnásobení dětských přídavků, zavedení 13. penze a zrušení dálničních známek. Návrhy vláda Petera Pellegriniho schválila minulý týden bez předchozí odborné diskuse.

Zároveň navrhla parlamentu projednat materiály ve zrychleném režimu. Do dvou hlasování se ale zapojila méně než potřebná nadpoloviční většina 150členné Národní rady - bojkotovali kritici zmíněných návrhů, kteří od úterý do čtvrtka blokovali řečnický pult. Předsedající pak oznámil, že o projednání balíčku ve zrychleném režimu budou poslanci znovu hlasovat v úterý, tedy jen čtyři dny před volbami. Součástí programu stávající schůze parlamentu je také jednání o istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách, kterou většina parlamentních stran na Slovensku odmítá. Sociální balíček prosazují vládní strany Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana, jejichž popularita klesá. Poslední jmenovaná by se podle některých sondáží do sněmovny nedostala.

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších roků v dějinách měření a se skoro 50procentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Už letošní leden byl podle vědců z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší teplejší než kterýkoli v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti - teplotní průměr byl o 1,14 stupně Celsia vyšší než  norma pro minulé století. Více se od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku. Právě rok 2016 aktuálně drží 12měsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niňo. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto lze podle vědců na stav po uplynulém měsíci nahlížet tak, že „jsme dokončili první kolo ve 12kolovém závodě a jsme v jeho čele“.

„Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) roků,“ citovaj odborníky deník The New York Times. Analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 procent dostane do „top pětky“ a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší. V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Lidstvo zaznamenalo v uplynulých deseti letech nejteplejší dekádu a meteorologové očekávají, že trend bude pokračovat. Hlavní příčinu oteplování vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit.