Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Žalobce nepovažuje útok na Feriho za rasově motivovaný

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Nedělní útok na poslance TOP 09 Dominika Feriho během koštu vín v Boršicích na Uherskohradišťsku nebyl podle dozorujícího státního zástupce rasově motivovaný. Podle Tomáše Pindura za chování aktérů mohl alkohol. „Tak nějak,“ odpověděl Pindur na otázku serveru iROZHLAS.cz, zda incident považuje za obyčejnou rvačku. Podle něj byl hlavní rozbuškou alkohol. „Byl to košt vína, který začínal v devět hodin, a k události mělo dojít kolem pěti hodin, tak asi tak,“ pokračoval. Dominik Feri, který má z otcovy strany předky v Etiopii, dostal několik ran pěstí a s řeznou ranou na zádech ho sanitka převezla do nemocnice.

Podle Feriho kamaráda při potyčce padla mimo jiné nadávka „negři nejsou lidi“. Rasistický podtext však v útoku dvojice mužů - otce a syna - státní zástupce nevidí. „Žádný. Určitě ne,“ řekl k tomu Tomáš Pindur. Dvojice útočníků se zastal i starosta Boršic Roman Jílek (za Ekologické sdružení Zahrada Moravy). „Podle mě jsou to slušní lidé z Uherského Hradiště, protože ten mladý muž vystudoval na lékaře. Když někdo je lékařem, měl by být slušně vychovaný,“ uvedl. Právě mladší z obou útočníků měl přitom podle Feriho kamaráda, který byl přítomný incidentu, vykřiknout, že “negři nejsou lidi”. Kriminalisté oba útočníky podezřívají z výtržnictví a ublížení na zdraví ve stadiu pokusu. Zatím nikdo obviněn nebyl. Pokud by se však podezření potvrdilo, mužům hrozí až tři roky za mřížemi.

Zeman vyráží na nejdražší cestu do Číny

Premiér Babiš přivítal prezidenta Zemana na zasedání vlády o rozpočtu; září 2018 • Autor: ČTK, Šimánek Vít
Premiér Babiš přivítal prezidenta Zemana na zasedání vlády o rozpočtu; září 2018 • Autor: ČTK, Šimánek Vít

Miloš Zeman ve středu odpoledne odjíždí na svoji již pátou cestu do Číny. Českého prezidenta doprovodí delegace šedesáti podnikatelů a kromě nich i hokejová legenda Jaromír Jágr.  Ten se má podle Zemana stát tváří hokejového turnaje Zimních olympijských her v Pekingu v roce 2022. Miloš Zeman za pět dnů v Číně navštíví kromě Pekingu některé provincie, setká se s čínskými podnikateli a zúčastní se slavnostního otevření české expozice na Beijing Expo. Na cestu si prezidentská kancelář řekla vládě o 8,8 milionu korun - o tři miliony více, než kolik stála Zemanova předchozí cesta do jeho oblíbené země loni v listopadu.

Z jakého důvodu došlo k tak výraznému navýšení nákladů, na to Hrad odmítl médiím odpovědět. A zatímco náklady na Zemanův přesun do Číny rostou, příliv avizovaných čínských miliard se nekoná. Zeman opakovaně tvrdil, že očekává  investice čínských firem v Česku přesahující 200 miliard. Ty však zatím dosáhly jen sumy okolo třiceti miliard a dominantně jednou firmou, CEFC Jaroslava Tvrdíka (nyní převzatou státní čínskou skupinou CITIC). Jednoznačně naopak přibývají tábory pro ujgurskou menšinu v Číně. Již je jich 28 a plocha zařízení, kam jsou Ujguři, vyznáním muslimové, čínským režimem internováni, přesáhla dva miliony metrů čtverečních, jak ukázala mezinárodní investigace pomocí satelitních snímků. O Ujgurech viz také bonusový článek.

Útočníci ze Srí Lanky pocházeli ze středostavovských rodin

Pohřeb obětí jednoho z atentátů • Autor: AP/ČTK
Pohřeb obětí jednoho z atentátů • Autor: AP/ČTK

Vyšetřovatelé nedělních teroristických útoků proti kostelům a hotelům na Srí Lance v době Velikonoc identifikovali osm z devíti hlavních atentátníků. Podle nich šlo o “vzdělané muže” - a jednu ženu - z “dobře situovaných” středostavovských rodin. Jeden z útočníků měl také dle sdělení srílanského ministerstva obrany “studovat ve Velké Británii.”

K útokům, které si vyžádaly už 359 obětí a více než pět set zraněných, se přihlásil Islámský stát; podle tvrzení islámské propagandistické agentury Amak mělo jít o odvetu za nedávný masakr muslimů na Novém Zélandu. Mezi útočníky na Srí Lance, kteří měli mít dalších šedesát kompliců, nebyl žádný cizinec.

Boeing má vážné potíže, objednávky letadel klesly na polovinu

2015: první mediální představení Boeingu 737 MAX • Autor: REUTERS
2015: první mediální představení Boeingu 737 MAX • Autor: REUTERS

Americkému výrobci dopravních letadel Boeing klesl v prvním čtvrtletí letošního roku zisk o pětinu a objednávka nových strojů je zatím na polovině svého stavu oproti plánům firmy. Za první tři měsíce letošního roku dostala společnost objednávky jen na 95 letadel, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 180 strojů. Pro Boeing je to drtivá zpráva, která jej nutí měnit celý výrobní výhled pro tento rok.

Podle agentury Reuters za poklesem objednávek stojí přerušení provozu letounů 737 Max po dvou tragických nehodách. Tento typ letadla pod vlajkou Ethiopian Airlines se 10. března zřítil krátce po startu a stejný typ měl nehodu loni v říjnu v Jakartě. Letadlo havarovalo krátce po startu a ani tehdy, ani letos v Addis Abebě nepřežil nikdo z téměř dvou set lidí na palubě. Aerolinky ale už uzavřené objednávky zatím hromadně neruší. Konkurent Boeingu, evropský Airbus, totiž nedokáže vyrobit tolik letadel, aby uspokojil poptávku. Dopravcům tak nezbývá než čekat, až Boeing technické problémy s letounem 737 Max vyřeší.

Babiš couvá od vyšších poplatků za těžbu uhlí

Povrchová těžba v severních Čechách; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Povrchová těžba v severních Čechách; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Premiér Andrej Babiš a nově nastupující ministr průmyslu Karel Havlíček začínají couvat od vládního plánu zvednout poplatky pro těžaře uhlí. Babiš a Havlíček po schůzce se zástupci těžebních firem oznámili, že by mohli vyhovět požadavku na udržení poplatků na nynější úrovni. Podle ekologických organizací jde o rozpor s vládním prohlášením a také s tím, co Babiš dříve sliboval. Vyšší poplatky chtělo rovněž ministerstvo financí a začátkem dubna se k tomuto záměru přiklonilo i ministerstvo průmyslu. Dnešní vzorec určuje poplatek zhruba na úrovni tří procent z tržní ceny uhlí. Podle novely horního zákona, jak ji připravilo v dubnu ministerstvo průmyslu, měly poplatky vzrůst až na deset procent.

V roce 2017 stát z těžby uhlí dostal 577 milionů, plánované zvýšení by tedy státu vyneslo zhruba miliardu navíc. Těžaři se bránili tím, že při posledním zvýšení v roce 2017 dostali příslib, že s poplatky se nebude hýbat pět let. Babiš jim nakonec nejspíš vyhoví. „Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě 2 roky. Fajn. Já chci garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zas neodtečou peníze do zahraničí,“ napsal Babiš po schůzce s těžaři na svůj twitter. Podle Hnutí Duha jde ale o špatný a skandální obchod, protože těžaři musí tvořit rezervy na sanace tak jako tak podle zákona.

Čína utlačuje Ujgury i za pomoci technologií

Protestující Ujguři • Autor: Profimedia.cz
Protestující Ujguři • Autor: Profimedia.cz

Čínský režim podle informací listu The New York Times operuje s rozsáhlým tajným systémem pro pokročilé rozpoznávání obličejů. Počítačová technologie, která je zabudovaná v síti pouličních kamer, rozlišuje, jestli je daný člověk Ujgur, nebo ne. Podle amerického deníku jde o vůbec první důkaz, že nějaký stát využívá umělou inteligenci k rasovému profilování.

Americký list získal přístup - jak píše Aktuálně.cz - k některým spisům čínské policie a také dokumentům týkajícím se státních zakázek na dodání zmiňované technologie. Prošel také reklamní materiály společností, které systém vytváří. A především mluvil s pěti lidmi, kteří důvěrně znají fungování čínského systému umělé inteligence. Kvůli obavám o bezpečnost si však přáli zůstat v utajení.

Fakt, že si čínský režim v represi vůči muslimské menšině Ujgurů vypomáhá kromě převýchovných táborů také technologiemi, není novinka. Čína shromažďuje v rozsáhlých databázích jejich vzorky DNA nebo jiné osobní údaje. Dosud ale nebylo jasné, v jak rozsáhlé míře se Peking uchýlil i k použití umělé inteligence. Americký deník navíc zjistil, že ji využívá nejen v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde většina Ujgurů žije.

Policie používá technologii na rozpoznávání obličeje i na východě země, namátkou ve městech Chang-čou nebo Wen-čou. Podle policejních databází, ke kterým se The New York Times dostal, jde celkem o více než dvacet policejních oddělení v Číně, a to v šestnácti různých provinciích a regionech. Například v městské prefektuře San-men-sia použili nástroj pro pokročilé rozpoznávání obličeje více než pětsetkrát za měsíc.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].