Informační servis

Dva nové členy Rady Českého rozhlasu vyberou poslanci z šestice, kterou tvoří dosavadní radní Tomáš Kňourek, textař Jan Krůta, bývalý ředitel ČT Ostrava a člen KDU-ČSL Ilja Racek, David Soukup, který stál u zrodu deníku Super a nyní je zastupitel za ANO na Praze 3 a asistent poslance ANO Venhody, bývalý předseda České advokátní komory Martin Vychopeň a porodní asistentka Zoša Vyoralová. Z 23 kandidátů je ve čtvrtek v tajné volbě vybrali poslanci z volebního výboru. Z šestice finalistů bude plénum sněmovny dva nové radní volit 13. března, informuje web mediar.cz.

Přispěvatel Parlamentních listů Kňourek, který se svou kritikou stál u kauzy domnělé pornografie na stanici Vltava, tak dostal možnost obhájit mandát v rozhlasové radě, jenž mu právě končí. Naopak Petr Fischer, do konce loňska šéfredaktor Vltavy, s nímž rozhlas nedlouho po zmíněné kontroverzi neprodloužil smlouvu, a teď jeden z kandidátů, mezi finalisty nepostoupil. Neuspěl ani Petr Šafařík, jemuž skončil šestiletý mandát v Radě Českého rozhlasu loni v červnu a sněmovna toto volné místo dosud neobsadila, ani bývalý ředitel ČT Jiří Janeček, bývalý ředitel mediálních domů Economia a Vltava Labe Media Michal Klíma či médiolog Jan Jirák.

V Česku začala platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz veškerého hovězího masa z Polska, informuje CT24. Jde o reakci na aktuální nález masa se salmonelou. Testování zdravotní nezávadnosti je podle ministra zemědělství Miroslava Tomana nezbytné, Praha podle něj už nedůvěřuje polskému systému dozoru nad potravinami. Reagoval tak na polského ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského, podle nějž česká strana problém zveličuje. Ministr prohlásil, že věc zveličují ty země, které v oblasti produkce potravin nestačí na polskou konkurenci. „Možná právě kvůli tomu, že se nám dobře daří, je každá záminka dobrá k tomu udeřit na nás,“ řekl. „Je to zveličované, protože z toho má někdo užitek. Buď jsou volby, nebo chtějí rozvíjet svoji produkci a prohrávají v konkurenci s námi, protože vyrábíme více a levněji."

Polský ministr také varoval, že jestli Polsko bude ze strany Česka „vydírané“, může začít s kontrolami českého piva. A podle agrárního analytika Petra Havla je tak na spadnutí česko-polská obchodní válka. „Slova polského ministra, že problém zveličujeme, považuji za snahu odvrátit pozornost od skutečného problému. Už před třemi týdny jsem jej upozornil, že přetrvává naše nedůvěra v polský systém dozoru nad potravinami a jsme připraveni přijmout v případě nutnosti další opatření. Pokud se na náš trh dostalo sedm set kilo masa s nebezpečnou salmonelou, bylo jasné, že musíme reagovat,“  reagoval Toman. Zároveň požádal svůj polský protějšek o telefonický rozhovor, zaslal mu také dopis. Po víkendu by se měl setkat s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou.

Stát nedá energetické společnosti ČEZ garanci na pevné ceny elektřiny pro jaderný blok v Dukovanech. Premiér Andrej Babiš (ANO) na jaderné konferenci v Poslanecké sněmovně řekl, že nechce dát firmě bianko šek. Zároveň premiér prohlásil, že stát uzavře s ČEZ kvůli připravované stavbě nového jaderného bloku smlouvu. „Budeme se snažit, aby byla smlouva uzavřena ještě letos. Vypsání tendru je možné v roce 2020, realističtější je ale první polovina roku 2021,“ řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. První etapa přípravy pak vyvrcholí v roce 2024.

Do přípravné fáze zahrnuje Míl výsledky výběrového řízení, územní povolení, souhlas k umístění stavby od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a vyjednávání s Evropskou komisí o možnosti veřejné podpory. Podle Míla je výhodou smlouvy mezi státem a ČEZ to, že umožní polostátní energetické firmě snížit náklady na financování stavby: firma si bude moci levněji půjčit. Podle Babiše získá stát uzavřením smlouvy s ČEZ větší kontrolu nad výstavbou. Jednou z možností zůstává pro stát stále i převzetí stavby, pokud by hrozilo zvýšení nákladů. Právě financování je už několik let hlavní brzdou úvah o stavbě nového jaderného zdroje. Nejistota přispěla v roce 2014 i ke zrušení soutěže na výstavbu dvou reaktorů v Temelíně.

Papež František ve Vatikánu zahájil bezprecedentní summit představitelů katolické církve o ochraně mladistvých a nezletilých v církvi. Zdůraznil, že římskokatolická církev cítí odpovědnost a že katolíci očekávají konkrétní opatření. Schůzka se koná za velkého zájmu na pozadí skandálů se sexuálním zneužíváním mladistvých kněžími. Vede ji sám papež a potrvá do neděle. České katolíky zastupuje předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka.

Římskokatolická církev by měla vyslyšet „nářek maličkých, dožadujících se spravedlnosti“, řekl papež v úvodní krátké promluvě. Zdůraznil, že katolíci a oběti neočekávají jednoduché a předvídatelné odsudky, ale konkrétní a účinná opatření. Zlo sexuálního zneužívání dětí kněžími musí být podle něj proměněno v porozumění a očištění. František před zhruba 190 účastníky prohlásil, že církev musí „vyléčit vážné rány, které způsobil pedofilní skandál mladistvým a věřícím“.  gentura AP píše, že i více než 30 let po propuknutí prvních skandálů v Irsku a Austrálii a 20 let poté, co zasáhly i Spojené státy, biskupové a další vysocí představitelé římskokatolické církve v mnoha částech Evropy, Latinské Ameriky, Afriky a Asie stále popírají sexuální zneužívání ze strany duchovenstva nebo problém bagatelizují.

Slovenskou obcí Vel’ká Mača loni 21. února otřáslo několik výstřelů. Kulky ukončily život sedmadvacetiletého investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Bezprecedentní vražda mladého reportéra spustila lavinu neočekávaných událostí, které otřásly celým Slovenskem. Zločin vyvolal největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a také politickou krizi, která změnila tvář země. Padla vláda Roberta Fica a s ní nejmocnější lidé Slovenska. Ve čtvrtek od smrti mladého reportéra a jeho partnerky uplyne přesně jeden rok. Iniciativa Za slušné Slovensko, která stála za loňskými masovými protesty, svolala na čtvrtek shromáždění do Bratislavy, dalších asi tři desítek slovenských měst a do vybraných metropolí v zahraničí.

Motiv vraždy podle policie souvisel s Kuciakovou prací. Podle vyšetřovatelů je zastřelil Tomáš Szabó, kterého na místo činu dovezl jeho komplic Miroslav Marček. Policie je vypátrala a zadržela o osm měsíců později. Vraždu měla zprostředkovávat Alena Zsuzsová, druhotně pak Zoltán Andruskó.  Zsuzsová se podle svědků zná s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který Kuciakovi pár měsíců před jeho smrtí vyhrožoval. Zoltán Andruskó, který se rozhodl s policií spolupracovat, označil Kočnera za hlavního objednavatele vraždy. Zsuzsová může mít vazby i na italskou mafii ’Ndrangheta, o jejíž aktivitách na Slovensku Kuciak psal. Policie pracuje od začátku vyšetřování s několika motivy. Kuciak se zabýval i podezřeními spojenými s vládní stranou Smer-SD. Informace získával takzvanou datovou žurnalistikou, dříve se věnoval podnikání firem s nejasnou vlastnickou strukturou či podezřením z dotačních podvodů. Poslední případ, na kterém Kuciak pracoval, souvisel právě s podnikatelem Kočnerem. Ten se dostal do povědomí v roce 1998 v souvislosti s neúspěšným pokusem o převzetí televize Markíza za pomoci pracovníků bezpečnostní služby.  Aktuálně.cz nabízí k případu velkou grafiku.

Během pár hodin fanoušci strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury na Facebooku ukázali, že s vedením vlastního hnutí nesouhlasí v jednom z témat, na kterém se výrazně profiluje - otázce přijetí válečných sirotků z válečných oblastí Sýrie, Afghánistánu nebo odjinud. Navzdory tomu, že SPD vystupuje jako hnutí, které migrantům nechce pomáhat, nezískali jeho představitelé ve vlastní interní anketě podporu pro odmítnutí podobné pomoci. 73 procent respondentů totiž napsalo, že pro děti, kterým ublížila válka, se má Česko stát novým domovem. Podle SPD výsledek ankety ovlivnily hlasy podporovatelů jiných stran. A nakonec ji hnutí smazalo, píše Aktuálně.cz.

„Měla by Česká republika přijmout syrské, afghánské či pákistánské sirotky, jak prosazuje europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová?“ zeptalo se ve středu v anketě hnutí SPD na svém Facebooku.  Do čtvrtečního dopoledne v ní hlasovalo okolo 10 tisíc lidí. Z toho 73 procent si myslí, že odpověď na otázku zní ano. Hnutí výsledek zřejmě poněkud zaskočil. Ve čtvrtek dopoledne oznámilo, že má IP adresy lidí, kteří hlasovali pro přijetí sirotků, a předají je Šojdrové. „Až bude mít těch cca 2200 syrských, afghánských a pákistánských sirotků, tak se vám neprodleně ozve,“ dodali.

V závěru se ještě pokusili přisadit si k sérii vtipů o ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové (za ANO). „Jasně nám řekla: ‚Čím více lidí hlasuje pro přijetí sirotků, tím více IP adres se mi podaří zjistit.‘ Má úplnou pravdu a my jí děkujeme za pomoc. I tentokrát ukázala, že je opravdovou expertkou,“ dodalo hnutí v reakci na vysvětlování Novákové, proč jsou v Česku drahá mobilní data.