Informační servis

Podle ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) by si český stát mohl do dubna vyjasnit, jakým způsobem (a zda vůbec) bude stavět nový jaderný blok.​ O stavbu nového bloku v Dukovanech, starší ze dvou tuzemských jaderných elektráren, mělo donedávna zájem šest společností: ruský Rosatom a čínská China General Nucelar Power, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, japonsko-francouzská Atmea a americký Westinghouse. Dlouhodobě ale není jasné, jak stavbu v případě kladného zaplatit.

Z dosavadních nepříliš jasných vyjádření premiéra Andreje Babiše a ministryně Novákové plyne, že podle vlády by stavbu měla zajistit dceřiná firma polostátního gigantu ČEZ se státní podporou či garancí. To by znamenalo vyšší cenu elektřiny pro spotřebitele. Přesnou podobu veřejné podpory také musí vláda vyjednat v Bruselu, aby Česko dostálo evropským pravidlům. Loni na podzim premiér Babiš hovořil i o tom, že by stát prodloužil životnost stávajících dukovanských bloků a stavbu nových odložil, ale pak svá slova označil za vytržená z kontextu. Zároveň se mluví o tom, že případné vítězství Rosatomu by znamenalo obrat země na Východ.

Česko sice má plán, jak zlepšit kvalitu zdejšího ovzduší, ale nedaří se ho dodržovat. Alespoň to vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, která se zaměřila na státní programy z let 2015 - 2017. NKÚ došel k tomu, že kvalita ovzduší se za tu dobu nezlepšila, a konstatuje, že úřady nehlídají, zda programy a projekty skutečně plní účel. Zřejmě se nepodaří dosáhnout “nepřekročitelných” hodnot emisí, které si stát sám do roku 2020 stanovil.

Podle NKÚ je tedy nepravděpodobné, že by Česko napřesrok své cíle splnilo. Ministerstvo životního prostředí, které za projekty na zlepšení kvality vzduchu zodpovídá, ​se výtkám brání.​ Kontrola je podle něj dostatečná, a přestože to tak dnes nevypadá, stát cíle do roku 2020 splní. Podle zjištění NKÚ jsou nejopožděnější programy na výměnu starých kotlů v domácnostech, obnovy vozového parku osobních aut a podpory alterantivních pohonů v nákladní dopravě. Ministerstvo tvrdí, že resty dožene mimořádnými opatřeními.

Na druhý vánoční svátek začal ve městě Tiencin monstrproces s advokátem Wang Čchüan-čangem, který před třemi lety zmizel ve vězení a nikdo pak o něm neměl žádné zprávy. Wang Čchüan-čang, který proslul zejména obhajobou členů v Číně zakázaného spirituálního hnutí Fa-lun-kung, byl zatčen v celostátní policejní razii spolu se zhruba dvěma stovkami dalších lidskoprávních aktivistů a právních poradců v červenci 2015. Úřady jej obvinily z „podrývání státní moci“ a pak se po něm slehla zem; jeho obhájce jej vůbec poprvé mohl navštívit loni v létě, tři roky po zadržení. A nyní přišla zpráva, že soud jej za zavřenými dveřmi odsoudil za zmíněný čin na čtyři a půl roku vězení.​

Tehdejší zátah byl podle pozorovatelů příznakem utužování poměrů - a vzkazem mocného prezidenta Si Ťin-pchinga, že nebude disent tolerovat. V jakém psychickém a fyzickém stavu Wang je, není známo. Datum jeho procesu bylo potvrzením neveselé čínské tradice. Úřady komunistické Číny si vánoční čas pro velké monstrprocesy vybírají záměrně, protože v tom čase ze země většinou odjíždějí na dovolenou jak zahraniční novináři, tak diplomaté z ambasád.

Vyjednavači Spojených států a Tálibánu se dohodli jízdním řádu pro budoucí možnou mírovou dohodu. ​Výsledek šestidenních jednání v Kataru je průlomem v sedmnáctiletém konfliktu, který začal americkou invazí v roce 2001 - ta byla reakcí na útoky z 11. září toho roku, které provedla organizace Al-Káida.

Analytici ale varují před přílišným optimismem. Zatím jde jen o “dohodu o dohodě” - a cesta ke skutečné mírové smlouvě může ještě trvat roky. Američané se chtějí z Afghánistánu stáhnout. Výměnou za to požadují od Tálibánu, aby začal přímo jednat s afghánskou vládou a aby nenechal jiné teroristické skupiny využívat Afghánistán jako svou základnu.

Pražské Václavské náměstí se pravděpodobně dočká podstatné proměny a mohly by se na něj vrátit tramvaje. Praha nechá vypracovat příslušný projekt, který by náměstí a část Vinohrad nad Muzeem spojil. Tramvajové linky opustily náměstí v osmdesátých letech, o jejich návratu se mluví několik let. Do loňských voleb ale byla proti radnice Prahy 1.

Na Špicberkách v Severním ledovém oceánu byly nalezeny stopy genu bla​NDM1, k​terý je vlastní bakteriím odolným vůči známým antibiotikům. Objevení genu na tak odlehlém místě dokazuje globální povahu problému a jeho rychlé šíření, ak píše britský deník the Guardian. Gen byl poprvé objeven u pacienta v Indii v letech 2007 a 2008. Na Špicberky mohl být přenesen migrujícími ptáky nebo lidmi. Jejich pohyb na Špicberkách je však minimální. Na ostrovech bylo odebráno přes 40 vzorků půdy na osmi lokacích a přítomnost celkem 131 genů rezistentních vůči antibiotikům byla prokázána u 60 % vzorků.

Nalezený gen je odolný proti karbapenemům, jež patří do skupiny antibiotik „poslední záchrany“ - tedy těm, proti nimž zatím nebyly bakterie odolné. Kolistin je pak antibiotikum patřící do stejné skupiny a už před několika lety zjistili lékaři v jedné čínské provincii, že 25 procent pacientů zde nese gen odolný právě protikKolistinu. V globalizovaném světě představují odolné bakterie jednu z hlavních výzev. Na vině je jednak nadužívání antibiotik v rozvinutých zemích, ale také špatný stav hygieny a vody v zemích rozvojových.