Informační servis

Sociální demokraté se nezúčastní hlasování o nedůvěře vládě. Páteční plán poslanců za ČSSD je, že po projevu předsedy strany Jana Hamáčka, opustí sál. Sociální demokraté na aktuální tiskové konferenci uvedli, že tento postoj je jednomyslný. Demise či nedůvěra vládě podle Hamáčka nic nevyřeší. „Občané Česka si nezaslouží, aby se do vlády dostala strana Tomia Okamury,“ prohlásil hned na úvod tiskové konference . V tom spatřuje svůj hlavní úkol. Okamura už v uplynulých dnech uvedl, že SPD je připraveno nahradit ČSSD ve vládě či ji podpořit.

Předsednictvo strany se shodlo, že kauzy Andreje Babiše se týkají jeho a hnutí ANO a nejsou kauzy vlády jako celku. Strana vládnímu projektu stále věří a nebude proti němu hlasovat, když je sama jeho součástí. Pokud se však ve sněmovně najde 105 poslanců pro rozpuštění sněmovny, ČSSD dodá zbylých patnáct hlasů, uvedl též Hamáček.   Názory na nedůvěru se přitom před jednáním lišily. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka by měla ČSSD trvat na odchodu premiéra Andreje Babiše z vlády do vyšetření případu Čapího hnízda, v opačném případě být připravena z vlády odejít. I Hamáček v minulých dnech mluvil o tom, že preferuje „slovenský model“, kde koalice vyměnila premiéra Roberta Fica, kabinet ale s výjimkou několika ministrů pokračoval pod Peterem Pellegrinim.

Ještě loni patřila česká koruna mezi nejvíc posilující měny na světě, nyní se jí však nedaří. Analytici očekávali, že letos padne hranice 25 korun za euro. Měl tomu napomáhat růst české ekonomiky i zvyšování sazeb centrální banky, které určují cenu peněz. A stejně tak chuť investorů nakupovat měny dynamicky se rozvíjejících zemí. Nic z toho se nicméně nestalo. Česká měna se letos pod 25 Kč za euro ani jednou nepodívala, v úterý byl kurz mírně přes 26 korun.

Analytici, které oslovily Hospodářské noviny, vidí příčiny poklesu ve světové politice a ekonomice. V březnu americký prezident Donald Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku. V dalších měsících pak v ochranářských opatřeních pokračoval, což vyvolalo odvetu Číny a přidala se i Evropa. Obavy z obchodních válek násobí nejistoty ohledně brexitu a zpomalení hospodářského růstu v eurozóně. Neméně důležitý faktor pak je ten, že oslabení eura vůči dolaru má ve výsledku vetší vliv na měny středoevropských zemích, které jsou s eurem provázané, než na euro samo.

Interpol si na valném shromáždění v Dubaji zvolil nového prezidenta. Bude jím Jihokorejec Kim Čong-jang, který byl vybrán 194 členskými státy. Kandidátem na funkci byl také ruský generál Alexandr Prokopčuk, proti jeho zvolení však byly USA společně s evropskými zeměmi. Litva a Ukrajina dokonce hrozily vystoupením z Interpolu. Obávaly se totiž, že by Prokopčukova postavení Moskva mohla zneužít k pronásledování oponentů Kremlu. Prokopčuk byl dosud viceprezidentem pro Evropu a tato funkce mu zůstane. Finančník a kritik Kremlu William Browder k volbě řekl, že „v temném světě převážil zdravý rozum“. O vítězství hovořil Rus Michail Chodorkovskij, který strávil deset let v ruském vězení.

Kim Čong-jang působil jako úřadující šéf Interpolu po rezignaci předchozího šéfa Číňana Menga Chung-weje, který je teď vyšetřován mimo jiné kvůli podezření na přijímání úplatků. Interpol je mezinárodní organizace, která mezi členskými státy zajišťuje spolupráci v policejní oblasti. Vznikl před 95 lety a sídlí v Lyonu. Funkce prezidenta organizace je spíše čestná, za skutečného vůdce Interpolu je považován generální tajemník, kterým do příštího roku zůstává Němec Jürgen Stock. Nový prezident byl zvolen na příští dva roky, tedy do konce původního funkčního období odstupujícího prezidenta Menga Chung-weje.

Americký prezident Donald Trump v prohlášení napsal, že Spojené státy zůstanou neochvějným partnerem Saúdské Arábie, i kdyby se ukázalo, že za vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího stojí korunní princ bin Salmán. Americké tajné služby vraždu vyhodnocují a je možné, že o ní předem věděl. „Možná ano, možná ne!“ uvedl s tím, že v každém případě chce Washington partnerství udržet. Za celou situaci podle něj každopádně může hlavně Írán, který je zodpovědný za „krvavou zástupnou válku“ proti Saúdské Arábii v Jemenu. Pozastavení zbrojních dodávek Saúdům by navíc podle něj posloužilo i Číně a Rusku.

Výbor pro zahraniční vztahy Senátu přitom v úterý požádal Trumpa, aby prověřil možnou odpovědnost prince Mohameda za vraždu na konzulátu v Istanbulu. Nespokojenost s politikou korunního prince roste i v saúdské královské rodině. Některé členy vládnoucího rodu Saúdů vražda šokovala a začínají se stavět proti 33letému Mohamedovi, který by se měl stát nástupcem svého otce, dvaaosmdesátiletého krále Salmána. „Jako další kandidát přichází v úvahu králův mladší bratr Ahmad,“ uvádí Reuters s odkazem na kontakty v Rijádu. Mohamedovi vyčítají kritici kromě vraždy Chášukdžího a vleklé války v Jemenu i vlnu zatýkání a čistek. Korunní princ se svými lidmi pevně ovládl bezpečnostní složky i tajné služby a odstranil potenciální soupeře.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu během středečního dopoledne zasahovali v sídle ministerstva pro místní rozvoj na pražském Staroměstském náměstí a v centrále agentury CzechTourism na Vinohradech. Zásah souvisel se zakázkami agentury CzechTourism. Hlavní podezřelou je podle informací, s nimiž přišel deník E15, přímo ministryně Klára Dostálová. V policejním spise, na nějž se E15 odvolává, je Dostálová podezírána z trestných činů překročení pravomoci veřejného činitele a dotačního podvodu.

K nim mělo dojít v roce 2016, kdy působila ještě jako náměstkyně tehdejší ministryně pro cestovní ruch Karly Šlechtové. Ta však podle svých slov o ničem neví. Dostálová sama na přímý dotaz E15 neodpověděla, na svolané tiskové konferenci ovšem potvrdila, že se o ni policie zajímá. „Z logiky věci policie prověřuje i mě. Byla jsem z pozice náměstkyně nadřízenou CzechTourism. Policie byla u mě ráno doma s dotazem, zda mám nějakou služební techniku,“ uvedla Dostálová s tím, že techniku odevzdala. Policie podle ní chce prověřit komunikaci mezi ministerstvem a CzechTourism.

Dříve lidé jezdili do národních parků za odpočinkem a touláním se v přírodě, dnes se tu honí za dokonalými snímky. Cestování bez záznamu na sociálních sítích je dnes už nemyslitelné, fotografií chtivých turistů v přírodních parcích přibývá – a ačkoliv by se mohlo zdát, že na sdílení našich cest prostřednictvím Instagramu nebo Facebooku není nic špatného, přírodní parky v Americe hlásí přehlcení právě kvůli fenoménu dnešní doby. Překvapivý vhled do obtížné situace přinesla reportáž od kolektivu různých autorů pro The Guardian, která poukazuje právě na problémy spojené s přetížením národních parků.  V letech 2016 a 2017 do nich totiž zavítalo přes 330 milionů cestovatelů, což je historický rekord.

Například vyhlídka Horshoe Bend nedaleko národního parku Grand Canyon v roce 2010 přilákala 100 000 návštěvníků – v tomtéž roce byl založen Instagram. V roce 2015 vzrostla návštěvnost na 750 000 a letos se očekávají již dva miliony lidí. „Dříve sem jezdily rodiny na výlety. S příchodem smartphonů se ale věci ze dne na den změnily,“ uvádí Bill Diyak, který poblíž Horshoe Bend žije 38 let. Nárůst je velmi strmý a Horshoe Bend není ojedinělý. Nejstarší americký národní park Yellowstone zažil od roku 2008 návštěvnický přírůstek o 40 procent.

Nárůst návštěvnosti má za příčinu i nekonečné kolony v okolí parků; kapacita parkovišť je omezená a pohled na nádherné scenérie se mění v průmyslové pořizování fotek. „Sociální sítě jsou hnacím motorem návštěv,“ potvrzuje Maschelle Zia, správkyně Horshoe Bend. „Lidé sem nepřicházejí za odpočinkem. Touží už jen po perfektní fotce.“ Turisté se kvůli vidině atraktivních snímků mnohdy vystavují i velkému nebezpečí. Nedávné úmrtí páru v Yosemitském parku při pořizování fotografií je příkladem, jak může trend sdílení zážitků dopadnout.

Kalifornský národní park Muir Woods se snaží tomuto trendu bránit aspoň regulací. Na začátku roku jako první v Americe zavedl rezervační systém pro parkování, ve kterém si musí návštěvníci dopředu zakoupit místo. Zákaz parkování na ulicích pak značně omezil množství aut v okolí a podle zástupců parku nutnost zamluvit si parkování napomáhá turistům lépe plánovat návštěvu. Výsledky jsou zatím pozitivní a dá se očekávat, že systém s velkou pravděpodobností budou zavádět i další přírodní parky.