Informační servis

Psychiatrička Dita Protopopová na vlastní žádost odchází z Národního ústavu duševního zdraví. Uvádí, že v lékařské praxi nezanedbala nic, ale částečný úvazek ukončuje kvůli mediálnímu tlaku. Její zpráva o zdravotním stavu syna premiéra Andreje Babiše mohla podle médií napomáhat tomu, aby se vyhnul trestnímu stíhání. Protopopová, která už rezignovala coby zastupitelka Prahy 8, nyní pracuje na ministerstvu zdravotnictví.

Předsedové ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN v úterý ve společném prohlášení vyzvali prezidenta Miloše Zemana, aby v případě vyslovení nedůvěry vládě jmenoval premiérem někoho jiného než současného předsedu. Zeman však reagoval opětovným vyslovením podpory. SPD se ke zmíněným stranám sice na schůzce nepřidala, ale její šéf Tomio Okamura potvrdil, že celý klub bude v pátek hlasovat pro nedůvěru. Komunisté při hlasování naopak podrží kabinet Andreje Babiše. Rozhodli se tak poté, co hovořili s premiérem zhruba hodinu v jejich sídle.

Novou brněnskou primátorkou se stala Markéta Vaňková z ODS. V čele radnice vystřídala Petra Vokřála z hnutí ANO. Koalice ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD má v zastupitelstvu 33 mandátů z celkových 55. Vítěz voleb hnutí ANO skončí v opozici spolu s SPD. Vaňková neměla v hlasování protikandidáta. Hlasovalo pro ni všech 33 zastupitelů nové koalice. Proti bylo 17 zastupitelů z hnutí ANO, zdrželo se pět zastupitelů (čtyři z SPD a Jiří Faltýnek z ANO, syn místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka).

Vaňková je druhou ženou v čele brněnské radnice. Před ní byla primátorkou rovněž za ODS v letech 1994 až 1998 Dagmar Lastovecká, pozdější senátorka a ústavní soudkyně. Nová primátorka uvedla, že největším úkolem volebního období bude schválení územního plánu. Dosavadní územní plán Brna je z roku 1994, přestane platit v roce 2022 a do té doby musí mít město nový. Za důležité investice považuje stavbu multifunkční haly na výstavišti pro hokejovou Kometu a vznik koncertního sálu Janáčkovo kulturní centrum. Mezi další priority počítá dopravu, městský obchvat a rezidenční parkování.

Česko v letech 2019 až 2023 přispěje na evropskou pomoc Turecku zhruba třemi sty miliony korun. Návrh v úterý schválila vláda. Pomoc pro Turecko je součástí dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o spolupráci při řešení migrační krize. Celkem by Turecko mělo dostat od Evropské unie ve stanoveném období tři miliardy eur (78 miliard korun), z toho dvě miliardy z unijního rozpočtu a jednu miliardu z rozpočtů jednotlivých států.

Evropská unie se v roce 2016 dohodla s Tureckem na poskytnutí finanční podpory výměnou za to, že Ankara zastaví příliv migrantů přes řecké ostrovy do Evropy. Ankara tímto způsobem získala tři miliardy eur, Česko na pomoc přispělo 20,38 milionu eur. Letos v červnu se státy osmadvacítky dohodly na dalších třech miliardách eur. Česko by podle rozhodnutí mělo zaplatit 11,38 milionu eur (296 milionů korun). Částku bude splácet postupně. Poskytnutí pomoci pro Turecko EU podmínila tím, že Ankara bude dodržovat závazky dohodnuté ve smlouvě. Mezi ně patří mimo jiné zpětné přijímání migrantů z evropského území nebo zajištění dostatečných podmínek v uprchlických táborech na území Turecka.

Cena Bitcoinu dál klesá a poprvé za více než rok se dostala pod 4500 dolarů (102 500 korun). Za týden se tak hodnota bitcoinu snížila zhruba o 30 procent. „Euforie odumřela. Řada lidí ztratila zájem,“ uvedl analytik Fawad Razaqzada ze společnosti Forex.com. Po obrovském boomu a nadšení, kdy se cena loni v prosinci vyšplhala až na 20 tisíc dolarů, bitcoin klesl a po celý rok 2018 se držel víceméně stabilně mezi 6 a 7 tisíci.

Nyní padá znovu -  což souvisí i s tím, že Bitcoin Cash se rozdělil na dvě kryptoměny Bitcoin Cash SV a Bitcoin Cash ABC, které spolu aktuálně soupeří.  Pozoruhodné srovnání minulý týden přinesl deník The Guardian, který citoval studii, podle které je k těžbě bitcoinu potřeba dvojnásobné množství energie než k získání zlata ve stejné hodnotě. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa.

Airbnb stahuje ze své nabídky adresy v izraelských osadách na palestinském Západním břehu Jordánu; krok se dotkne zhruba 200 ubytovacích příležitostí. „Dospěli jsme k závěru, že bychom měli stáhnout nabídku v izraelských osadách na Západním břehu, které jsou jádrem sporu mezi Izraelci a Palestinci,“ uvádí firma v prohlášení, proč nechtějí zprostředkovávat ubytování v osadách, které jsou podle mezinárodního práva navzdory nesouhlasu Izraele považovány za ilegální.

Rozhodnutí Airbnb vyvolalo odezvu i rozhořčení a kritiku. Šéf turistické agentury v seskupení několika osad Guš Ecion Moše Bruce řekl, že jde o bojkot podnikání a cestovního ruchu v Izraeli. Také ministerstvo cestovního ruchu hodlá podniknout právní kroky vůči americké firmě. Další politici poukázali na to, že Airbnb zaujímá politický názor v případě Izraele, ale nikoli v případě Krymu, Západní Sahary, Tibetu nebo turecké části Kypru.  Organizace Human Rights Watch naopak vyzvala i jiné společnosti podporující turismus typu Booking.com, aby tento příklad následovaly.

Čím je počasí chladnější a temnější, tím více propadáme alkoholu. Říká to studie publikovaná v Journal of Hepatology, kterou cituje deník The Guardian. Data sesbíraná ve více než 190 zemích ukazují, že vyšší konzumace alkoholu velmi úzce souvisí s nižšími teplotami a menším počtem slunných hodin. A podle listu se tak nabízí otázka, zda výzkum může pomoci právě ve Velké Británii, kde je míra konzumace alkoholu při víkendových tazích jedna z nejvyšších na světě.

Peter McCann, který je spoluautorem studie a poradcem na klinice Castle Craig Hospital zaměřené na léčbu alkoholismu a drogové závislosti, v nadsázce tvrdí: „Nemůžeme změnit počasí, nemůžeme se všichni přestěhovat do Španělska, především teď po brexitu ne.“ Pro inspiraci ale odkazuje k opatřením a praktikám, které fungují v severských zemích. Třeba na Islandu prý úspěšně zmírnila pití alkoholu u nezletilých účast ve sportovních či jiných organizovaných aktivitách. Stejně tak pomáhá omezit čas strávený po večerech venku. Ve Švédsku zase konzumaci snižuje vysoké zdanění alkoholu a možnost zakoupit jej pouze v obchodech kontrolovaných státem.

Sadie Boniface z King’s College London však tuto strategii kritizuje. Podle ní „znevýhodňuje“ lidi s nižšími příjmy. Upozorňuje také, že ve studii od Journal of Hepatology nebyla cena alkoholu brána v potaz, přestože tento faktor konzumaci hodně ovlivňuje: „Strava se může různit v závislosti na klimatu, stejně tak  společenské normy mají vliv na konzumaci alkoholu.“

I profesorka sociální péče o dospělé z Manchesterské metropolitní univerzity Sarah Galvani varuje před přeceňováním studie. Říká, že lidé více pijí z mnoha důvodů. Konzumace alkoholu je podle ní primárně předurčena kulturně a podílí se na ní řada faktorů, nikoli jen  podnebí. „Částečně je to dáno životním prostředím, částečně působením rodiny a z části naší vlastní volbou.“

Výsledkem je každopádně obraz, který uzavírá text: S krátícími se dny se prostě v naší hlavě zrodí cosi, co nás nutí sáhnout po lahvi červeného.