Informační servis

Nejvyšší soud v úterý rozhodl, že nasazení odposlechů na mobilní telefon novináře Janka Kroupy před šesti a sedmi lety bylo nezákonné. Podle soudce Jiřího Pácala musí policie a státní zástupci respektovat, že novinář má výsadní právo na ochranu svých zdrojů a měli by navrhovat – a soudy následně pečlivě zvažovat – nasazení odposlechů velmi obezřetně a jen ve velmi naléhavých případech. Pro novináře je to dobrá zpráva.

Odposlechy byly na telefon Janka Kroupy – celkem na pět měsíců - nasazeny poté, co začaly unikat do médií informace z vyšetřování korupce v případu Pandur (definitivně byl za ni odsouzen k pětiletému trestu Marek Dalík). Policie měla tehdy podezření, že informace unikají z tehdejšího vedení vrchního státního zastupitelství v Praze a že jedním z příjemců zpráv je i Kroupa. Police a státní zástupci také tvrdili, že únik informací ohrozil vyšetřování tím, že prozradil jméno klíčového svědka. Jeho jméno se později objevilo v tuzemských médiích. Únik informací se tehdy policii nepodařilo vyšetřit a Kroupa podal proti odposlechům stížnost, které tedy Nejvyšší soud vyhověl. Státní zástupci nechtějí rozhodnutí soudu komentovat, dokud nedostanou odůvodnění.

Švédský premiér Stefan Löfven nezískal v úterním hlasování důvěru. V 349členném parlamentu, který vzešel z voleb, jež proběhly před čtrnácti dny, má nyní středolevá koalice 144 křesel – vede ji Löfvenova Švédská sociálnědemokratická strana, s níž spolupracují Levicová strana a Zelení. Opoziční středopravá aliance obsadila 143 křesel a nacionalističtí Švédští demokraté mají 62 křesel.

Všechny hlavní politické strany před volbami jasně řekly, že se Švédskými demokraty nebudou spolupracovat. Zároveň ale středolevý blok a středopravá aliance uvedly, že nechtějí spolupracovat vzájemně. Předpokládá se, že šanci sestavit vládu nyní dostane od předsedy parlamentu Ulf Kristersson, šéf Umírněné koaliční strany, která je ve středopravé alianci nejsilnější stranou. Poté, co ve švédských volbách ztratily zejména levicové strany, a nacionalisté naopak získali nejlepší výsledek v historii, se patová situace čekala.

Indonéský prezident Joko Widodo nařídil dekretem pozastavit vydávání povolenek na nové plantáže pro produkci palmového oleje. Moratorium má trvat tři roky. Kácení lesů kvůli zakládání polí pro palmu olejnou často kritizují ochránci přírody a kupříkladu studie Greenpeace poukazuje na rozsáhlé následky rozšiřování polí pro produkci palmového oleje. Ten se nachází v řadě potravin, v kosmetice nebo biopalivech.

Podle studie pětadvacet největších producentů palmového oleje, kteří své zboží dodávají velkým světovým firmám, zničilo od roku 2015 více než 130 tisíc hektarů lesů a rašelinišť. Ochranáři upozorňují, že by se pro pěstování palmy olejné měla zavést regulace, která by dokázala dostat cenu oleje na vyšší úroveň. Krok indonéského prezidenta je jednou z prvních aktivit, která by mohla vést k omezení výroby. Evropská unie mezitím zvažuje zákaz použití palmového oleje v biopalivech.

Komunální volby v Praze by mohla vyhrát ODS. Říká to čerstvý průzkum agentury STEM/MARK pro deník Mf Dnes. Občanští demokraté by podle něj zvítězili se 17 %, hned za nimi jsou s 15 % Piráti - a se stejným výsledkem hnutí ANO. Následuje s 12 % společná kandidátka TOP 09+STAN+KDU-ČSL. Sama TOP09 přitom získala před osmi lety třicet procent hlasů, přede dvěma o deset procent méně a dále se propadá.

Na pražský magistrát by se také dostalo hnutí Praha Sobě s lídrem Janem Čižinským, kterému průzkum předpovídá 8 %.Velkou prohru průzkum naznačuje ČSSD, která by ve volbách skončila jen s 2 % hlasů voličů. Na úplném konci průzkumu jsou pak s 1 % KSČM a Zelení. Do pražského zastupitelstva by se nedostal ani Tomio Okamura a jeho lidé, získali by 4 procenta hlasů.

V americkém New Yorku začíná všeobecná rozprava 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Během prvního dne vystoupí například americký prezident Donald Trump, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo britská premiérka Theresa May.

Ústředním motivem letošního shromáždění je OSN jako organizace, která bude prospěšná všem lidem a pomůže vytvořit spravedlivé a udržitelné společnosti žijící v míru. Státnici členských zemí budou jednat o silných a slabých stránkách mírových operací ve světě a hledat nejvhodnější řešení případných konfliktů. Zaměří se také na problematiku digitální revoluce a udržitelného rozvoje, zejména ochrany životního prostředí a boje proti nadměrnému používání plastů.  Prezident Macron společně s kanadským premiérem Justinem Trudeauem a premiérkou May pak promluví na téma práv žen, pozornosti se dostane i skupinám ohroženým chudobou, nebo menšinám na základě sexuální orientace. Česko budou reprezentovat Jan Hamáček, Andrej Babiš a Richard Brabec.