Program občanské neposlušnosti

Poplatky ve zdravotnictví vešly do politických dějin České republiky, protože – jak ve včerejší diskusi v ČT připustilo všech pět lídrů parlamentních stran - dokázaly během dvou dnů přebarvit politickou mapu krajů z modré na oranžovou. Po této zkušenosti si sotva některý politik v Česku troufne na reformu, která byť jen v řádu desítek korun sáhne na peněženky voličů.

Drtivé vítězství ČSSD v krajských volbách by samo o sobě nemělo být ničím hrozivým. Hrozivý je však způsob, jakým svého vítězství dosáhla. Slib, že v krajích pod vedením ČSSD nebudou lidi poplatky platit, je politický program občanské neposlušnosti. Je pochopitelné, že voličům se líbí, ale pro politický život země je to cesta do záhuby, dlážděná populismem.

Vítězství ČSSD těží z pocitu ohrožení části české společnosti, která zjevně není připravena smířit se s příchodem horších časů, jež ohlašuje světová finanční krize. Jistě, samotné poplatky jsou ve srovnání s problémy, kterým budeme všichni už zanedlouho čelit, banalitou. Jenže při pohledu na Jiřího Paroubka, o Davidovi Rathovi ani nemluvě, jsou namístě chmurné pochybnosti o tom, zda jsou tito mužové schopni rozeznat rozdíl mezi hrou na občanskou neposlušnost a politickou odpovědností vůči státu a společnosti.