Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Glosa

Jiří Suchý a Harry Potter

Komunistický režim a zejména StB – to byli v podstatě trapní břídilové, kteří se různými triky marně pokoušeli omezit lidskou svobodu. Takový dojem o minulosti bych asi získal, kdyby mi bylo dvacet let a četl příběh v MF Dnes o tom, jak se StB marně pokoušela přes Josefa Dvořáka a jiné lidi ukočírovat Jiřího Suchého a celé divadlo Semafor.

Komunistický režim a zejména StB – to byli v podstatě trapní břídilové, kteří se různými triky marně pokoušeli omezit lidskou svobodu. Tu si totiž Češi nedali vzít, a když už je ty triky unavily, tak celý režim lehkým mávnutím kouzelného proutku vymetli na smetiště dějin. Takový dojem o minulosti bych asi získal, kdyby mi bylo dvacet let a četl příběh v MF Dnes o tom, jak se StB marně pokoušela přes Josefa Dvořáka a jiné lidi ukočírovat Jiřího Suchého a celé divadlo Semafor.

Položil bych si logickou otázku: Kdyby byl ten režim opravdu tak všemocný, jak se nám to historici a pamětníci snaží namluvit, proč by jednoduše celý Semafor nezakázal, a měl by po problému?

Ti, kdo minulost nezažili na vlastní kůži, na ni nahlíží z přítomné perspektivy – a tou je samozřejmost demokracie a její „historicky zákonité“ vítězství nad komunismem, který ale asi také nebyl úplně z jiného světa. Trapné donašečství a intriky v Semaforu jsou přece ukázkou toho, že lidé se chovali vždy stejně. Každý má i dnes zkušenost s intrikami a udavači – jak v politice, tak v téměř každé větší firmě, o kulturní sféře ani nemluvě.

To, že MF Dnes věnovala příběhu o Semaforu tolik prostoru a udělala z něho banální příběh jako z telenovely, je ukázkou toho, jakým způsobem funguje ona neuchopitelná a samovolná „medialita“, jak o ní píše Karel Hvížďala. Je to prostě příběh, který čtenáře zajímá a jeho vedlejší účinky si potom razí vlastní cestu ve vědomí lidí.

Pokud vezmeme tuto medialitu vážně, ocitneme se v pohádce, v níž s lehkostí přijímáme pravidla umělého světa. Příběh Semaforu se podobá příběhu Harryho Pottera, který tak rozčilil esejistu Christophera Hitchense v New York Times. Ve jménu čtenářů ho uráží nelogičnost té pohádky, která po celých sedm dílů neodpovídá na otázku, odkud přichází zlo. Ptá se: „Jak můžou mít Voldemort a jeho zlé hordy takovou moc, a přitom nejsou schopni zlikvidovat měkkého a mírně chaotického školáka?“

Tatáž otázka platí i v pohádce o komunismu. Jak by mohli mít komunisté takovou moc, když nebyli schopni zakázat Semafor a zlikvidovat Suchého?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].