Zabij býka, budeš celebrita

Nedělní slunce pomalu zapadá za protější tribunu a na poloprázdném hledišti začíná stoupat napětí. Kapela je připravena, prezident koridy pokyvuje. Je sedm hodin večer a začíná dvouhodinový souboj mezi člověkem a býkem.

Hudba začíná hrát a do barcelonské arény postupně vstupují tři toreadoři a jejich dva picadores na koních, tři pěší banderillos a další pomocníci monosabios. Před prezidentskou loží symbolicky požádají o klíče od býčích kójí. Zápasy mohou začít.

Býk má hned od začátku nevýhodu. Má opilované rohy, v očích vazelínu a v krvi mu proudí sedativa. Po několika hodinách zavřených v boxu bez možnosti pohybu vbíhá dezorientovaný do arény. První člověk v aréně má za úkol býka vydráždit a rozzuřit. Pak přichází na řadu matador, který předvede několik figur s pláštěnkou, kdy ho býčí rohy míjejí doslova o centimetry.

Za halasné hudby do arény vjíždějí dva pikadores na koních. Koně mají výrazné brnění, které jim chrání prakticky celé tělo a na očích mají pásky, aby se nesplašili. Pikadores mají v rukou dlouhá kopí, které několikrát vrazí býkovi do zad, když se mezitím snaží převrátit koně. Býkovi to znemožní koncentraci a ztíží pohyb. I z poslední řady lidé vidí jeho krvavá záda.

Po odjezdu koní přichází na řadu banderillos. Ti se snaží vbodnout býkovy do zad ostnaté barevné banderilly. Se třemi páry pohupujících se tyčí už býk nemůže držet hlavu vzpřímeně. V ten okamžik přichází hrdina-toreador. Červenou muletou vybízí býka k dalším a dalším útokům. Býka přitom provokuje pohyb mulety a ne jeho červená barva. Je totiž barvoslepý.

Toreador se přitom téměř nepohybuje, býka si vodí kolem sebe a předvádí přitom různé figury. Poté dostává svolení od prezidenta koridy. Na kraji arény si bere ostrý meč a staví se přímo naproti býkovi. Nejspíše stojí na špičkách a přes skloněnou hlavu býka vyhlíží místo o velikosti mince na jeho zádech. Tudy musí proniknout meč skrz celé jeho tělo, aby mu prořízl aortu. Pokud se mu to nepodaří, publikum jej odmění pískotem.

Povedlo se. Publikum propuká v nadšení a býkovi se podlamují nohy. Za pár sekund je po všem. Povoz jej táhne z arény, aby po něm mohli pískem zahrabat krvavé stopy. Končí trilogie o smrti býka. Prakticky totéž se opakuje ještě pětkrát. Každý toreador totiž musí skolit dva býky.

Kdo sází na vítězství býků, má malou šanci na úspěch. Ve Španělsku ročně zahyne 60 tisíc býků, ale jen pět toreadorů. Navíc pokud se to stane, vítěz-býk musí být okamžitě poražen a rozbourán, protože by jej pak bylo obtížné v aréně zabít.

Dokonce pokud zápas trvá delší dobu, býk získává každou minutou zkušenosti, které mohou toreadora stát život. Arénní býk se za celé čtyři roky svého života, kdy se stane pro zápas nejvhodnější, nesetká s člověkem. Až v aréně.

Týrání zvířat?

Ve Španělsku mají koridy několikasetletou tradici. Provozují se ale také třeba v Portugalsku, Mexiku, Francii a Itálii. Řada lidí nicméně považuje býčí zápasy za týrání zvířat. Podle průzkumů by se drtivá většina návštěvníků nešla na koridu po prvním zhlédnutí podívat znovu. I proto se ochranářské organizace po celém světě snaží odradit turisty, aby se na koridu šli podívat. Tyto návštěvy udržují koridy rentabilní.

Španělská veřejnost rovněž býčí zápasy odmítá. Podle průzkumu z roku 2006, který provedl Gallupův institut, se proti koridě staví 72 procent lidí. Před arénou často demonstrují odpůrci býčích zápasů, a občas se stane, že vběhnou přímo do arény, kde roztáhnou transparenty „Abolition“. Přesto se nejslavnější toreadoři stávají ve Španělsku celebritami na úrovni fotbalových hvězd. Koridu často navštěvuje také král Juan Carlos nebo jeho dcera Elena.

Například městská rada Barcelony sice prohlásila metropoli městem bez býčích zápasů, ale tuto deklaraci nepodpořil svým rozhodnutím katalánský parlament, takže zápasy probíhají dál. Místní zákon na ochranu zvířat totiž zakazuje týrání zvířat pro účely zábavy, nicméně býčí zápasy mají výjimku.

Pro cestovní kanceláře je to obchod

Cestovní kanceláře býčí zápasy také nehodlají bojkotovat, a na zápasy pořádají pro turisty organizované výlety. „Cestovní kanceláře jsou soukromé společnosti, a když to splňuje právní předpisy dané země a není to proti českému právu, tak je to otázka nabídky a poptávky,“ sdělil Respektu.cz člen prezídia Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura.

Podle Nadace na ochranu zvířat by se ale měly cestovní kanceláře aktivněji zapojit. „Existuje řešení, které zvolili svého času v cestovní kanceláři Fischer. Zákazníka informovali o tom, že jsou v rámci pompézního divadla zvířata krutě zraňována a usmrcována,“ řekla pro Respekt.cz prezidentka nadace Marcela Lund. Samotné býčí zápasy chápe jako tradici, ale odsuzuje je: „Je to středověké krvavé divadlo. Velmi pompézní, velmi tradiční a barbarské.“

Politický sport

Ve Španělsku měly býčí zápasy i politický rozměr. „Býčí zápasy používal generál Franco jako svůj symbol. Po jeho pádu jejich obliba klesla a až od osmdesátých let se býčí zápasy odpolitizovaly,“ prozradil pro Respekt.cz Ramon Machon z kulturního oddělení španělského velvyslanectví v ČR.

Podle Machona se nedá očekávat, že by býčí zápasy zanikly kvůli snižujícímu se zájmu lidí. „Turisté hrají svojí úlohu, ale k místnímu obyvatelstvu je to zhruba půl na půl. Někteří provozovatelé se ale dostávají do finančních problémů, protože je to velmi nákladná záležitost.“ Oficiální stanovisko vůči býčím zápasům nicméně velvyslanectví ani španělská vláda nemá.

Fotogalerie: