Šéf úřadu vlády nemá bezpečnostní prověrku

Jmenování Radka Augustina šéfem úřadu vlády bez bezpečnostní prověrky připomíná situaci, kdy by byl do práce, pro niž je nutná znalost angličtiny, přijat uchazeč, který by tvrdil: Já se ji za půl roku naučím.

Dosavadního místopředsedu zemanovců jmenovala vláda Jiřího Rusnoka do funkce před dvěma dny. Šestatřicetiletý Augustin se proslavil jako obhájce prezidentova stanoviska nejmenovat Martina C. Putnu profesorem, svoje názory publikuje mj. na blogu iDnes, kde má v profesi uvedeno „projektový manažer“. Dříve byl členem ČSSD a Mladých sociálních demokratů, ve SPOZ působí tři roky a vede stranickou buňku na Olomoucku.

„Pan Augustin je zkušený manažer veřejné správy,“ zdůvodnil jeho jmenování premiér Rusnok. Ať už má Augustin jakékoliv kvality, je to problematické ze dvou důvodů. V první řadě jde po Jiřím Rusnokovi, kancléři Vratislavu Mlynářovi a poradci Martinu Nejedlém o dalšího člena SPOZ, který získal vysokou státnickou funkci, ačkoliv zemanovci v posledních volbách nedosáhli pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny a nyní se jejich podpora pohybuje okolo 7 procent.

Radek Augustin se navíc ocitl na z hlediska bezpečnosti státu výjimečně citlivém postu, aniž má bezpečnostní prověrku. Podle informací z médií disponuje pouze nejnižším oprávněním na stupeň „vyhrazené“. Mezi úkoly šéfa Úřadu vlády přitom patří příprava programu jednání vlády, rukama mu projde veškerá kabinetní pošta a spadá pod něj i sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na rozdíl od vedoucích ostatních úřadů se navíc může prakticky bez omezení účastnit zasedání vlády a měl by se seznamovat i s informacemi od tajných služeb, což je ale bez prověrky nemožné.

Augustinovi předchůdci proto z logiky věci bezpečnostními prověrkami disponovali. Do jisté míry se vymykal pouze Miloslav Šlouf, který prověrku neměl - a formálně proto usedl nikoliv na post šéfa Úřadu vládu, nýbrž na židli šéfa poradců Miloše Zemana v době jeho vládního předsednictví.

„Lidé, kteří pracují v bezprostřední blízkosti premiéra, musí mít alespoň první stupeň prověrky," potvrdil České televizi mluvčí vlády Jan Hrubeš. „Standardně o ni zažádám, obvyklým postupem,“ říká Augustin. I kdyby o prověrku ale požádal okamžitě, bude její zpracování trvat nejméně několik měsíců. Do té doby by měl být Augustin teoreticky vyloučen ze všech jednání, na nichž se projednávají tajné informace.

„Osoba, která má mít přístup k utajovaným informacím stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, musí být držitelem platného osvědčení příslušného stupně, které vydává NBÚ po provedení bezpečnostního řízení (prověrky). Toto se nevztahuje pouze na zákonné výjimky, avšak vedoucí Úřadu vlády mezi tyto výjimky nenáleží,“ říká mluvčí NBÚ Radek Holý s tím, že kdo má mít ve státní správě jaké bezpečnostní prověření neurčuje NBÚ, ale jednotlivé vládní orgány. „Osobě, která není držitelem bezpečnostní prověrky nejméně stejného stupně utajení, nemůže být umožněn přístup k utajovaným informacím. Pokud by se tak stalo, šlo by o trestný čin,“ dodává Holý.

Co se zkoumá při bezpečnostní prověrce: 
Posuzování bezpečnostní způsobilosti trvá podle stupně prověření (důvěrné – tajné - přísně tajné) tři až devět měsíců, Národní bezpečnostní úřad přitom ze zákona zvažuje zejména „bezúhonnost, osobnostní způsobilost a spolehlivost“. Zkoumá se, zda se dotyčný nedopustil „závažné nebo opakované činnosti proti zájmům České republiky,“ „činnosti, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpory takové činnosti“ či zda nejsou jeho „majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům.“ Za bezpečnostní riziko zákon č. 412/2005 označuje také zařazení do složky bývalé Stb, užívání jiné identity nebo pravomocné odsouzení pro trestný čin.