Reforma zemědělství: Farmáři můžou dostat ještě více dotací

„Považuji uzavřenou dohodu za úspěch,“ uvedl pro Respekt.cz prezident Agrární komory Jan Veleba na adresu čtvrteční dohody ministrů zemědělství. Dohoda počítá se snížením přímých plateb pro zemědělce, kteří pobírají více než 5000 eur ročně. V příštím roce by to mělo být 5 procent, v roce 2012 až 10 procent. Ještě více přijdou zkrátka velkofarmy, které dostávají přes 300 tisíc eur ročně. Ty by měly dostávat od roku 2013 celkem o 14 procent méně.

„Přímé platby budou sníženy pouze o polovinu toho, o čem se mluvilo před rokem,“ vysvětlil Veleba, proč jej uzavřená dohoda těší. Původně totiž měly velkofarmy dostávat o téměř pětinu dotací méně. Česko je přitom vzhledem ke své minulosti zemí převážně velkofarem. „Dohoda má své čertovo kopítko. Ve starých členských státech se totiž snížení plateb nedotkne 80 procent farem, kdežto u nás je podíl přesně opačný. Rozdíly mezi novými a starými členskými státy se tak jen prohloubí,“ upozorňuje Veleba.

(Ne)Reforma

Snížení dotací pro velkofarmy podporovala hlavně Francie. „Je to umělé kritérium, které postihuje nové členské státy s jinou strukturou zemědělství,“ okomentovala pro Respekt.cz český postoj Tereza Dvořáčková z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Podle agrárního analytika Petra Havla se ale v Bruselu žádná reforma nedohodla. „Jsou to jen kosmetické úpravy, které prodlužují současný stav,“ uvedl pro Respekt.cz.

Přímé platby, které Unie „uspoří“, totiž přesune do rozpočtů jednotlivých členských států, kde doplní zdroje v programu rozvoje venkova. „O kolik korun by mělo jít, zatím propočítáváme,“ informovala Dvořáčková. Zemědělci pak budou muset vypracovat projekty, aby se k těmto prostředkům dostali. S takovým principem analytik Havel souhlasí. „Je to tak správně, zemědělci by si ty dotace měli zasloužit,“ tvrdí.

Část prostředků pro tyto projekty bude ale muset zaplatit stát. Původně měl podíl kofinancování činit 15 procent, nakonec to bude o třetinu méně. Přesto se tak zemědělci mohou dostat k ještě větším dotacím, než tomu bylo před bruselskou dohodou. „Bylo to pro nás ožehavé téma, protože státy mají v programu rozvoje venkova povinnost kofinancování. Částka pro zemědělce se tak ještě navyšuje, místo snižování, což byl původní záměr. Na druhou stranu o prostředky z programu rozvoje venkova mohou žádat i obce,“ prozradila Dvořáčková. Celkovou bilanci pro zemědělce tak ovlivní kvalita jednotlivých projektů, které předloží. K dotacím se ale nedostanou všichni. „Program rozvoje venkova je vysoce selektivní a dosáhne na něj pouze 20 procent zemědělců,“ myslí si Veleba.

Zrušení kvót na mléko

Ministři zemědělství se také většinově shodli na postupném zvyšování kvóty na mléko o 1 procento ročně až do roku 2015, kdy by měla být kvóta zrušena úplně. „Trh mléka v Unii se už zhroutil, a tohle je další rána pro zemědělce. Zvýší to tlak na výkupní cenu mléka,“ stěžuje si Veleba. Havel naopak považuje dohodnuté navýšení za nedostatečné. „V podstatě to nic nemění. V řadě velkých států mimo Unii vzroste produkce do pěti let o 10 procent, takže Evropa pouze dobrovolně vyklízí pozice na trhu. Řada zemědělců se tak místo toho stane zahradníkem, který pečuje o krajinu,“ okomentoval rozhodnutí ministrů v nadsázce Havel.

Obecně by podle něj mělo zvýšení kvót přinést zlevnění, protože mléko bude vyrábět více producentů. „Ti si budou konkurovat a vyhrají nakonec ti s efektivnější výrobou. V současnosti je ale cena mléka velmi nízká, takže ve srovnání se současným stavem k dalšímu poklesu nedojde,“ předpovídá Havel.

Reforma od roku 2013?

Výraznější reformou by Společná zemědělská politika měla projít od roku 2013, kdy Unie vstoupí do nového rozpočtového období. „Neformální diskuse o přímých platbách začne už za našeho předsednictví v první polovině příštího roku. Reforma bude ale závislá na finančním rámci pro další rozpočtové období, který by měl být hotový v roce 2011. V tomto období tedy bude diskuse o nové podobě evropského zemědělství vrcholit,“ upřesnila Dvořáčková.

Podle Havla ale k nějakým výrazným změnám nedojde. „Obávám se, že se žádné pořádné reformy nedočkáme. Jen to potvrzuje to, že Unie není schopna se změnit zevnitř a budeme muset počkat, než dostatečně naroste tlak ze Spojených států nebo Číny,“ uzavřel.