Nový evropský tygr: Rumunsko

Rumunská ekonomika si ve druhém čtvrtletí připsala meziročně 9,3 procenta a překonala tak odhady místní vlády i analytiků. Růst táhne hlavně spotřeba domácností.

Rumuni si na své nákupy čím dál více půjčují, i když centrální banka neustále zvedá úrokové sazby (aktuálně 10,25 procenta). Rostou ale i jejich reálné mzdy. „Pracovní náklady jsou hluboko pod průměrem EU. Ale pozor, drsně rostou. V červnu stouply reálné mzdy o 24 procent,“ okomentoval aktuální data pro Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Rumunsko se díky vysokému růstu přehouplo například přes Litvu, Lotyšsko nebo Slovensko. Růst těchto zemí ještě loni dosahoval místy dvouciferných hodnot, ale celosvětový ekonomický útlum je nakonec také dostihl. Například Slovensko si tak ve druhém čtvrtletí připsalo „pouze“ 7,6 procenta. Rumunsko by si za celý letošní rok podle guvernéra rumunské centrální banky Mugura Isaresca mohlo polepšit o rovných devět procent.

Příležitost pro české firmy

Takto vysoký růst láká firmy z dalších zemí, Česko nevyjímaje. Podle údajů Českého statistického úřadu stoupnul export do Rumunska za tři roky na více než dvojnásobek (z 9 na 19 miliard korun za první pololetí). „Nepochybně to bude pro české exportéry perspektivní oblast. Je důležité se do toho teď zapojit. Určitě v mnoha případech na rumunském trhu uspějeme,“ řekl Respektu.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Rumunsko tak v mnoha ohledech podle Grunda připomíná Česko na počátku devadesátých let. „Byli jsme na tom stejně, všechno má svůj vývoj. Neměli bychom do takové země vstupovat s otazníky nebo vykřičníky,“ reagoval Grund na dotaz, jestli není pro české firmy problém korupce nebo byrokracie v Rumunsku.

„Musíme najít spolehlivé partnery, se kterými budeme moci navázat dlouhodobou spolupráci. Jsem ale v tomto optimistou,“ doplnil. V oblasti průmyslu se do Rumunska exportují hlavně zařízení pro chemický průmysl, který je zde relativně více rozvinutý. V oblasti spotřebního zboží jde ale o standardní exportní zemi.

Investoři nelení

Do Rumunska postupně míří i český kapitál. Například energetický gigant ČEZ zde již před třemi lety nakoupil 51 procentní podíl v rumunském distributorovi elektrické energie Electrica Oltenia. Nedávno ČEZ oznámil nákup projektu výstavby dvou obřích větrných parků s instalovanou kapacitou 600 MW (více než polovina výkonu jaderného bloku v Temelíně). Spolu s dalšími partnery chystá také výstavbu jaderné elektrárny Cernavoda. „Jednání o výstavbě stále pokračují, ale nedokážu odhadnout, kdy by mohly skončit. Je to plně v režii rumunské strany,“ okomentovala aktuální stav pro Respekt.cz tisková mluvčí Eva Nováková. Investice v těchto projektech dosáhnou celkově až 40 miliard korun.

„Plánujeme v Rumunsku další projekty. Účastníme se například tendru na strategického partnera v projektu modernizace elektrárny Galati a potenciálně i výstavby nových zdrojů. Mnoho další projektů sledujeme, ale vzhledem k silné konkurenci nemůžeme uvádět bližší podrobnosti,“ uvedla Nováková.

Samotný růst rumunské ekonomiky také doprovází růst spotřeby elektřiny, což energetickým firmám zvyšuje výnosy. V oblasti distribuce plynu v Rumunsku investovala také společnost PPF Investments, která v loňském roce koupila většinový podíl ve firmě Gaz Sud.

Rumunsko je tak spolu s Bulharskem zhruba ve stejné fázi jako bylo Česko(slovensko) na počátku devadesátých let. Podle statistik Eurostatu zatím dosahuje jejich hrubý domácí produkt přibližně 40 procent průměru Unie, ale tímto tempem růstu (Bulharsko čtyři roky v řadě roste přes 6 procent) je jen otázkou času, kdy vyspělý svět doženou. „Budou-li mít schopné lidi lákat investory, tak se mohou vydat „českou“ cestou,“ tvrdí Michl. Česká ekonomika dosáhla v loňském roce více než 80 procent průměru Unie.