Kubánská ropa: Nová páka na Spojené státy

Kuba má zřejmě více než dvakrát větší zásoby ropy, než se dosud odhadovalo. Oznámila to podle zprávy BBC kubánská státní naftařská firma Cubapetroleo. Americká organizace pro geologický průzkum (USGS) nedávno odhadla zásoby na 9 miliard barelů ropy, ale podle kubánské firmy přesahují 20 miliard barelů. „Jsem si jistý, že kdyby měli všechny naše data, tak by svůj odhad rovněž zvýšili,“ uvedl minulý týden manažer pro průzkum Rafael Tenreyro.

Takto velké zásoby by zařadily Kubu mezi dvacet na ropu nejbohatších států. Stejně velké zásoby mají například Spojené státy, Mexiko má pouze polovinu. Nově otevřená ložiska by mohla Kubě pomoci zbavit se závislosti na venezuelské ropě. Samotná Kuba totiž v současnosti těží přibližně 60 tisíc barelů ropy, z Venezuely dováží dalších více než 90 tisíc barelů. Chávez nicméně Kubě prodává ropu za zvýhodněnou cenu výměnou za kubánské doktory, kteří ve Venezuele pomáhají. (O venezuelsko-ruských vztazích čtěte ZDE)

S trhem to nehne

Rozšířené zásoby Kuby by ale neměly trh příliš ovlivnit. „Faktorů, které budou v nejbližší budoucnosti ovlivňovat cenu ropy je více, a jsou důležitější. Za normálních okolností by to mohlo vést k určité reakci, ale současná krize takové zprávy přebíjí,“ upozornil Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Nová ložiska by mělo začít těžit konsorcium firem pod vedením španělské firmy Repsol v polovině příštího roku.

Kubánci podle posledních údajů amerického ministerstva pro energetiku spotřebovávají přibližně 200 tisíc barelů ropy denně. Kubánská spotřeba je tak přibližně stejná jako ta česká, i když hrubý domácí produkt má Kuba pouze poloviční. „Hraje v tom určitě roli doprava a cestovní ruch. Náklady na ropu jsou zde nižší. Ve hře je taky otázka efektivity průmyslové produkce, která zde nebude valná,“ vysvětluje Hatlapatka.

Zajímavý je také poměr těžby a zásob ropy. Podíl na celosvětových zásobách ropy na Kubě odpovídá zhruba 1,5 procentu, ale těžba dosahuje sotva desetiny této hodnoty. Částečným vysvětlením může být obtížnost místních podmínek, protože se ropa těží především z podmořských vrtů. „Podmínky na těžbu sice nejsou ideální, ale problém je hlavně v politickém systému a ve všem, co s tím souvisí. Firmy zde nechtějí tolik investovat, proto je těžba nižší,“ myslí si Hatlapatka. Pokud by se změnil na Kubě politický režim, tak by se podle Hatlapatky za 20 let mohla Kuba stát relativně významným hráčem v produkci ropy.

Páka na Spojené státy

Zveřejnění zprávy o vyšších zásobách kubánské ropy ale může mít ještě jeden aspekt než potenciální zisk kubánské vlády přesahující půl bilionu dolarů (zhruba 10 českých státních rozpočtů). Venezuela, která je čtvrtým největším exportérem ropy do Spojených států, totiž nedávno oznámila, že bude dodávat její větší část do Číny (více v článku Chávez dráždí Spojené státy). Spojené státy tak stojí před rozhodnutím, odkud budou chybějící ropu dovážet, a kubánská ropa by do těchto kalkulací mohla za jistých okolností vstoupit.

Prvním podmínkou je, aby Kuba těžila dostatek ropy nejen pro sebe, ale i na vývoz. Druhou podmínkou je zrušení amerického embarga vůči Kubě, které platí od roku 1962. „Ty tlaky budou určitě výrazné. Už od konce studené války se mluví o tom, že by se to embargo mělo zrušit, hlavně v zájmu amerických podnikatelů,“ uvedl Respektu.cz ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Podle politologa Jiřího Pehe bude ale takové rozhodnutí záviset na výsledku nadcházejících prezidentských voleb. „Pokud by zvítězil demokrat Obama, tak by pravděpodobně začalo nějaké vyjednávání o zmírnění embarga. Pokud by ale vyhrál republikán McCain, tak by pravděpodobně embargo dál zůstalo v platnosti,“ sdělil Respektu.cz. Současná finanční krize navíc v tomto Spojeným státům paradoxně pomohla. „Americká ekonomika bude několik let v útlumu, a tím poklesne i spotřeba ropy. To jim dá čas přemýšlet nad tím, kde nahradit venezuelské dodávky,“ upozorňuje Hatlapatka.

Body pro Jižní Ameriku?

Finanční krize by mohla mít teoreticky dopad i na pozici jihoamerického regionu ve světě a na vliv Venezuely a Kuby v této části světa. „Ze současné krize by jihoamerické státy mohly určitě těžit, ale musely by mít rozumnou politiku, chránit vlastnická práva. A to je zde problém,“ upozorňuje nicméně Joch.

Podobně to vidí také politolog Pehe. „Je možné, že z krize vyjde Venezuela a Kuba dobře, protože krize nejméně postihuje právě státy, které mají hotovost, například z prodeje ropy. Na druhou stranu klesající poptávka vede k poklesu cen ropy, což už se například projevuje na ekonomice Ruska, a mohlo by to ohrozit i třeba Venezuelu,“ dodal.

Cena ropy v posledních dnech pokračuje v poklesu, a oproti rekordním červnovým hodnotám už spadla o více než polovinu, tedy pod 70 dolarů za barel. „OPEC pravděpodobně již v tomto týdnu sáhne ke snížení svých kvót, aby zvýšil cenu ropy. Po dlouhé době se tak kartel opět dostane do popředí,“ předpovídá Hatlapatka. „Představovali by si cenu někde mezi 80 a 100 dolary, kdy je to pro ně finančně výhodné a zároveň jim nehrozí, že by vyspělé státy začaly razantně hledat alternativu,“ doplnil.