Klaus varuje před unáhleným přijetím eura

Václav Klaus.Jan Švejnar. Prezidentští kandidáti, oba profesoři ekonomie, oba zastánci vybudování amerického radaru na českém území, oba hovoří o nutnosti ekonomických reforem. Mají toho více společného, než co je odlišuje.

Jednou z věcí, na který mají protichůdný názor, je vstup České republiky do evropské měnové unie. Zatímco Švejnar hovoří o tom, že je země připravena vstoupit do eurozóny za dva roky, Klaus varuje před unáhleným přijetím evropské měny.

Přitom oba kandidáti dávají za příklad Slovinsko, které přijalo euro před rokem. “Já jsem pro to přijmout ho dříve, než bude pozdě. Jsme připraveni, a tudíž není důvod otálet. Měli bychom si vzít příklad ze Slovinska, které na začátku minulého roku vstoupilo do eurozóny a ani neškytlo,“ řekl Švejnar v rozhovoru pro Respekt. (Celý rozhovor ZDE)

Klaus naopak na prezentaci knihy o české transformaci, kterou napsal společně s členem bankovní rady ČNB Vladimírem Tomšíkem, na příkladu Slovinska dokazoval, že je třeba se více přiblížit ekonomické úrovni zemí eurozóny, aby zemi nepostihla skoková inflace, jak je tomu právě v případě Slovinska. Podle Eurostatu byla prosincová inflace ve Slovinsku 5,7 procenta (ve srovnání s prosincem 2006), a řadí tak zemi na první místo zemí eurozóny.

„Vývoj cenové hladiny. Věc nesmírně diskutovaná v dnešní době. Před rokem jsem měli cenovou hladinu na 59 procentech Německa. Chceme-li přijmout euro, potřebujeme, aby byla sto, jestli tomu všichni rozumí,“ prohlásil Klaus před zaplněným sálem pražského Autoklubu, tradičním místem seminářů pořádaných Centrem pro ekonomiku a politiku. „Ideální by bylo přijmout euro v momentu, až se dostaneme na sto, což ještě chvíli bude trvat,“ dodal.

Otázka k zamyšlení je, proč si budoucí členské země samy pro sebe nestanoví dodatečná kritéria vstupuTomšík rovněž upozornil na rizika vstupu do eurozóny. Česká ekonomika byla podle něj v roce 2007 na 60 procentech průměrné cenové úrovně zemí eurozóny a kolem 70 procent průměrného HDP na pracovníka měnové unie. Pokud země přijme euro dříve, než se dotáhne na cenovou hladinu eurozóny, vyrovnání cenové úrovně pak bude kompenzovat přes inflaci, varoval Tomšík. „Obávám se, že zavedení eura bude mít velice významný dopad na růst cen,“ řekl Tomšík. (Je nutno zdůraznit, že Tomšík vyjadřoval své soukromé stanovisko autora knihy, nejedná se o stanovisko ČNB)

Švejnar kritizoval Klause, že do bankovní rady ČNB jmenoval převážně odpůrce rychlého přijetí eura. „Ta změna je díky výběru prezidenta ohromná,“ uvedl pro Respekt.

Autoři knihy Makroekonomická fakta české transformace upozornili na to, že maastrichtská kritéria nutná pro vstup do měnové unie se nesoustředí na relativní cenovou hladinu a relativní vyspělost potenciální členské země.

„Otázka k zamyšlení tak je, proč si budoucí členské země samy pro sebe nestanoví dodatečná kritéria vstupu, například v podobě minimální ekonomické úrovně a minimální relativní cenové hladiny,“ ptají se Klaus a Tomšík ve své knize.

Klaus je zvědav, jak se vyrovná Slovensko se vstupem do eurozóny. Před 16 lety slovenští ekonomové chtěli samostatnou měnu kvůli ekonomickému diferenciálu oproti České republice a nyní chtějí přijmout euro. „Teď si myslíte, že váš rozdíl oproti Německu je tak malý, že se vám vyplatí vstoupit do evropské měnové unie,“ citoval Klaus svá slova, která řekl ekonomům na Slovensku během jeho poslední návštěvy.

„To se mi zdá naprosto nesmyslná, neobhajitelná úvaha, ale je to rozhodnutí svébytné země. Na nás není, abychom to komentovali,“ dodal prezident. Ficova vláda hodlá přijmout euro v příštím roce.

Na závěr prezentace Václav Klaus vyjádřil přání, aby knihu četli i ti, kteří ve středu vpodvečer do pražského Autoklubu nepřišli. Jan Švejnar přítomen nebyl.