Jak Junckerova aféra zvítězila nad Klausem
Český exprezident byl hvězdou na bruselské konferenci euroskeptika Farage
Jeden z konferenčních sálů v Evropském parlamentu náhle zaplní smích. To když český exprezident Václav Klaus vypráví, že tohle místo vážně nepatří k jeho nejoblíbenějším a dodá historku, že když tu byl před pěti lety, tak přes dvě stě socialistů odešlo ze sálu. Teď je to ovšem jiné. Klaus byl ve středu hlavní hvězdou konference s názvem 25 let od pádu železné opony, kterou pořádá místní parlamentní frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), jejíž hlavní tváří je silně vyhraněný britský euroskeptik Nigel Farage, Klausův přítel. A jejímž členem je český europoslanec za stranu Svobodných Petr Mach, Klausův obdivovatel.
Klaus v projevu nejprve zavzpomínal, jak klidně se komunismus u nás zhroutil. Důvod byl podle něj jasný – nikdo mu totiž ve skutečnosti nevěřil. „Vždycky jsem říkával, že na kalifornské Berkeley bylo marxistů víc než v celém Česku,“ vtipkoval. Lidé si v roce 1989 po pádu komunistické vlády podle něj jasně vybrali kapitalismus a svobodu. Bohužel, dnes jsme se podle Klause dopracovali k úplně jiné cestě – evropskému socialismu, který nás svazuje víc, než jsme si před 25 lety dovedli představit. Po vstupu Česka do EU se totiž podle něj rozbujela opět regulace, která se zdála v porevolučních letech již nenávratně pryč.
Poslední kapkou pak podle něj byla finanční a hospodářská krize, kdy se metodou jejího léčení stala další regulace ekonomiky - a ta vedla až k současné stagnaci Evropy. „Je to rána, kterou jsme si sami zasadili,“ řekl Klaus a pochvaloval si, že když hovoří, tentokrát nikdo neodchází ze sálu. Naopak, asi tři desítky posluchačů z vesměs spřízněného zhruba stopadesátičlenného publika mu nakonec zatleskaly ve stoje.


Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj.
Velký ohlas nicméně Klaus tentokrát mimo zasedací místnost neměl. Evropským parlamentem ve stejný den hýbala aféra nového šéfa komise Jeana–Clauda Junckera. Ten se rozhodl předstoupit před parlament se svým stanoviskem k aféře známé jako Luxleaks. Mezinárodní novinářská organizace odhalila, že Lucembursko, v jehož čele Juncker léta stál jako premiér a ministr financí, poskytovalo daňové výhody velkým mezinárodním společnostem. A fungovalo tak fakticky jako daňový ráj v srdci EU.
„Běžím na Junckera,“ zahlaholil europoslanec za ANO Pavel Telička s tím, že pokud jde o Klause, přednáška ho nezajímá. „Nevím, proč bych tam šel, určitě by ničím nepřekvapil,“ říká. A podobně jsou na tom i europoslanci Luděk Niedermayer z TOP 09 či Pavel Poc z ČSSD. Řeší Junckera a vyšetřovací komisi, která by měla prokázat, zda se za Junckerovy vlády v Lucembursku přijímala nelegální daňová pravidla, nebo ne. Klausovy výroky je nechávají chladnými podobně jako jiné antievropské projevy „extremisty“ Farage.
Čerstvý předseda evropské vlády Juncker tvrdí, že nabídka úlev, jež do jeho země přilákala na 340 velkých korporací lačných po placení minimálních daní - údajně včetně české PPF, byla v souladu s mezinárodním i evropským právem. „I když vznikla situace odlišná od ostatních zemí Evropy,“ vysvětloval ve svém projevu před poslanci Juncker, a sklidil tak v parlamentu salvu smíchu. „Všichni jsme věděli, že Lucembursko je daňový ráj,“ říká k tomu Poc - a je tak přesvědčen, že Juncker nakonec aféru ustojí. Teď je podle něj potřeba soustředit se spíš na to, jestli a jak sjednotit daňová pravidla pro všechny země EU. „To mi přijde mnohem podstatnější,“ dodává.
Takový krok ale nebude jednoduchý, řada zemí si chce možnost určité „daňové konkurence“ ponechat. V rámci Evropského parlamentu bude zcela jistě proti i Klausova „spřízněná“ frakce europoslance Farage, který podle ekonoma Luďka Niedermayera blokuje automaticky vše, co ostatní podpoří. A co by na to řekl Václav Klaus? Ten už by k další regulaci pravidel EU snad vůbec neměl slov…
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










