Vítejte ve zemi Apple

Karikaturista Garry Apgar, který má doktorát z historie umění na Yale University, se posledních deset let zabýval nejznámějším myšákem na světě. “Vždycky jsem věřil, že Mickey Mouse byl důležitý. Ale až při zkoumání zdrojů a psaní knihy mi došlo jak moc,” vysvětluje Apgar  na serveru Wired. Díky neomezenému přístupu do archivů Walta Disneyho a spolupráci s Disneyho dcerou se mu podařilo publikovat nakonec dvě knihy, které svým rozsahem překonávají jeho původní ambice.

V první A Mickey Mouse Reader sebral 81 esejí fanoušků i kritiků. Druhá kniha Mickey Mouse: Emblem of the American Spirit je studií, která na 336 stranách popisuje transformaci komiksové postavičky v jeden z nejsilnějších zdrojů inspirace v novodobé historii. Apgar tu rozvíjí myšlenku, že populární kultura umí být dynamickým a věrným odrazem národní povahy.

“Chtěl jsem jen do knihy zahrnout více ilustrací Mickey Mouse, které nepocházejí z dílny Walta Disneyho,” stěžuje si Apgar na to, že při tvorbě měli poslední slovo zástupci vlastníků autorských práv.

Ve Spojeném království stvořili “monstrum”. Přes devadesát metrů dlouhý hybrid mezi vzducholodí a letadlem, který potřebuje ke vzletu 30 tisíc metrů krychlových hélia. Airlander 10 je schopný přistát i odstartovat z většiny povrchů i z vody a ve vzduchu vydrží až pět dnů. Díky čtyřem obrovským motorům se může pochlubit i výhodami letadla. Kromě funkčního prototypu existují i plány na ještě větší model.

https://www.youtube.com/watch?v=A–XBVHG_IY

Využití se nabízejí různá, od vyhlídkových letů až po špionáž. “Vhodně vybavený Airlander může dočasně sloužit i pro zlepšení mobilního signálu při přenosech sportovních utkání nebo pomáhat při monitorování uprchlíků překračujících Středomoří,” doplňuje Stephen McGlennan, výkonný ředitel výrobce hybridu.

Na financování projektu se podílela veřejnost, ale největší podíl - 60 milionů liber - investovalo americké ministerstvo obrany. Za potenciálními kupci bude Airlander létat. “Něco takového je potřeba lidem ukázat, jinak tomu neuvěří,” vysvětluje McGlennan marketingovou strategii.

Globální kapitalismus znamená, že se dnes o velkých firmách dá obtížně říct, ze kterého státu působí, ale i to, že tyto nadnárodní korporace mají větší vliv i “populaci” než některé země. Server Foreign Policy přináší seznam 25 takových firem-států, mezi nimiž najdeme nejčastěji potravinářské a energetické firmy a koncerny zaměřené na moderní technologie.

První místo patří Walmartu, chybět samozřejmě nemůže Apple – ten má podle Foreign Policy k dispozici vyšší finanční prostředky, než je HDP dvou třetin států na světě. Některé společnosti dosáhly prý v honbě za daňovou optimalizací toho, že jejich příjmy už vlastně nepatří žádnému státu – a například prezident Obama je kvůli tomu nazývá „korporátními dezertéry“.

Foreign Policy v souvislosti s těmito giganty připomíná slova Balaje Srinivasana, který už před pár lety prohlásil, že Silicon Valley bude brzy mocnější než Wall Street i americká vláda. Technologický investor zároveň vyslovil myšlenku, že stejně jako se do virtuálního prostoru přesouvají komunity lidí, mohou se o to postupně pokusit i firmy.

Skupina italských mikrobiologů porovnala střevní mikroflóru mladých vesničanů v Burkině Faso s jejich protějšky ve Florencii. A ukázalo se, že západní stravovací návyky se negativně projevují na její rozmanitosti. V Burkině Faso jsou schopni mnohem lépe zpracovávat složené cukry i vlákninu, zatímco Florenťanům chybí bakterie např. i pro efektivní zažívání zeleniny.

Je zřejmé, že mikroflóra našich předků byla velice podobná té obyvatel Burkiny Faso. Největším viníkem úbytku je pravděpodobně nástup antibiotik po druhé světové válce. “Máme poslední šanci zkoumat tyto organismy,” varuje mikrobiolog Rob Knight a obává se, že některé druhy brzo zmizí.

Není ale vše ztraceno, výzkumníci uvádějí příklad jedné rodiny, jíž se po několika letech života na venkově mikroflóra podstatně zlepšila. Zbývá jen ukázat, jaký podíl na to má strava a jaký kontakt s přírodou či se psem, kterého si pořídili.

U příležitosti otevření jihokorejské pobočky nábytkářského koncernu Ikea se magazín Fortune podíval, co stojí za globálním úspěchem tohoto švédského giganta. Vybrat logisticky vhodné místo pro nový obchod bylo zdaleka nejjednodušší. Mnohem víc práce dalo vychytat specifika jihokorejského trhu - např. zakomponovat do kuchyní chladničku na kimči a připravit se i na takové detaily, jako je preference kovových hůlek před dřevěnými. Otevřít v Kwangmjongu obchod tak trvalo šest let.

“Čím globálnější, tím komplexnější. Pokud nedotáhneme takovéhle drobnosti, nikdo nás nebude brát vážně,” říká Mikael Palmquist, regionální ředitel pro jihovýchodní Asii. Samozřejmě, Ikea překonává ostatní světové hráče způsobem balení, dopravy a jednoduchou montáží. Ceny se navíc daří držet nízko díky velkému objemu produktů a výrobě stejných či jen mírně obměněných věcí. Ale zkoumat detaily jednotlivých trhů patří rovněž ke  klíčové výhodě.

Taková expanze se ovšem daří až v posledních letech. Když přišla firma v devadesátých letech do USA, neobtěžovala se ani převést rozměry nábytku z metrického systému. “Čekali jsme, že všechno půjde snadno, ale bylo to peklo,” vzpomíná bývalý manager Steen Kanter. Přesto se z trhu nestáhli, zaměřili se na průzkum - a  toto rozhodnutí jim přináší plody dodnes.

Dominic Frisby ve svém sloupku pro Guardian vyjadřuje obavy z bezhotovostního světa. “Jistě, není nic nového, peníze jsou technologie. Mince nahradily mušle a velrybí zuby. Tisk peněz udělal to samé s drahými kovy,” cnímá Frisby pokrok v placení a jeho přirozenost. A nemá s tím problém -  dokud je to důsledkem svobodné volby lidí. O tom v případě bezhotovostních plateb pochybuje.

Fyzicky vlastnit peníze vždy poskytovalo i jistou míru svobody a nezávislosti. Finanční sektor získává díky menšímu významu hotovosti ještě větší vliv a totalitní režimy zase lepší možnost sledovat transakce svých občanů. Hotovost podle autora zatím umožňuje chudým jednoduše dosáhnout na služby, které považujeme za samozřejmost, což se při přechodu na výhradně bezhotovostní platby snadno změní. A sociální nerovnost se tedy může ještě prohloubit. Frisby proto uzavírá sloupek varováním: “Dávejte si pozor na válku vyhlášenou hotovosti.”

Urážení feministek, rasistické projevy nebo podpora genocidy Mexičanů. Umělá inteligence, která se měla původně chovat jako běžná americká „teenagerka“ se během jednoho dne začala chovat rasisticky a stala se fanouškem Hitlera. Microsoft spustil ve středu twitterový účet TayTweets pod vedením umělé inteligence. Program byl určen pro jednoduchou komunikaci s ostatními uživateli v cílové skupině 18 až 24 let.

Zvláštností robota měl být zejména projev ve stejné angličtině, jakou se dnes mladí lidé vyjadřují na internetu. Od konverzace s ostatními uživateli se pomocí strojového učení měla Tay obohacovat o další výrazy i fráze a neustále se tak rozvíjet.  Jenže internetoví trollové začali obsahem zpráv Tay navádět k veřejné propagaci Hitlera, šíření konspiračních teorií o 11. září a k sexuálním návrhům. Mimo jiné i k podpoře republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa a ke kritice současného prezidenta Baracka Obamy.

Microsoft chtěl ukázat, že schopnost umělé inteligence komunikovat s lidmi se v posledním roce výrazně zlepšila. Chatovací robot Tay s dívčí identitou na Twitteru reprezentoval „náctiletou“ mysl na základě informací, které získal v podobě vlastní databáze informací, ale byl otevřený dalšímu učení. A to se nevyplatilo. Škodolibé publikum Tay opakováním pochvalných zpráv o Hitlerovi, popíráním holokaustu nebo sprostou kritikou známých osobností naučilo podobná tvrzení opakovat. Mezi vzkazy od Tay bylo například: „Nesnáším negry, chtěla bych je všechny nacpat do koncentračního tábora…“

Velká část těchto problematických zpráv vznikla právě jako reakce na požadavek uživatelů, aby Tay zopakovala, co jí napsali. Podle oficiálního představení ze strany Microsoftu je Tay jako většina teenagerů a umí ostatní uživatele pobavit vyprávěním vtipů, hrát s nimi hry, odpovídat na otázky nebo komentovat fotografie. Umělá inteligence z dílen Microsoft Technology and Research a Bingu pracuje s databází veřejně dostupných zdrojů a obsahuje také editorské zásahy, na výcviku umělé inteligence se podíleli i komici. Obsahově je ale Tay neutrální, proto prý nedokázala zjistit, že rasistické poznámky nebo popírání holokaustu nejsou správnou volbou.

Microsoft tak Tay už po jednom dni uspal a pracuje na vylepšení, aby se při dalším veřejném vystoupení Tay neopakovaly problémy z prvního dne. I když nakonec historii tweetů od Tay smazal, experiment je prý v podstatě úspěšný – ukázal, že umělá inteligence se umí chovat jako teenager, který ve špatné společnosti zvlčí. Ale mimochodem taky to, že internet je opravdu špatné místo pro nevinnou umělou duši, která dychtí po nových informacích a jako houba nasává vše ze svého okolí.

Video: Galeristka, která podnítila na Manhattanu revoluci v umění.

Kulturní tip: Jesus Christ Superstar. ČT art 26.3.2016  20:20.