0:00
0:00
Denní menu23. 10. 20156 minut

Španělský klub láká fanoušky do hlediště tinderovskou aplikací

Mlčte, jede Si • Teplo se prodraží • Láska jako fotbal • Láska coby koncept

Až po zápase
Autor: Youtube

Cítíte se trochu nesví, když se čeští hodnostáři fotí s čínskými (na letišti, před sídlem firmy, na stadionu Slavie) a vyměňují svoje už tak ne úplně rovné postavení za příslib čínských investic (notabene objemově nesrovnatelných s investicemi našich evropských partnerů)?

Pohled do Británie vás může uklidnit - anebo o to víc znepokojit, záleží na úhlu pohledu. Přivítání, které nejlepší demokracie světa připravila Si Ťin-pchingovi, v podstatě prezidentovi diktatury, která se netají agresivními zahraničními ambicemi, je opravdu grandiózní. Dosavadním vrcholem byla asi báseň přednesená jedním ze studentů školy poctěné návštěvou. Si ji napsal v roce 1990 a je věnovaná jednomu provinčnímu čínskému stranickému tajemníkovi. Čínská ambasáda na tom trvala, tak proč ne.

↓ INZERCE
Si Ťin-pching s manželkou Autor: Globe Media / Reuters

Pro milovníky poezie, zde je neumělý anglický překlad jedné části: As I yearn for you one night after another/ Your heart and mine are cleansed together/ The road ahead remains hazy and narrow/ So let’s stay upright wherever we come and go/ In our respective local stints in office/ Determined are we to benefit the populace.

Poněkud méně poetický byl zásah britské policie proti jednomu muži a dvěma ženám (britským občankám), kteří si ve vítacím špalíru dovolili zamávat vlajkami okupovaného Tibetu. Britští policisté je briskně zatkli. Důvodem bylo podle mluvčího “podezření z konspirace za účelem spáchat nebezpečný čin”. Co přesně toto podezření vyvolalo, policie nesdělila. “Tibeťané jsou umlčování jak ve své domovině, tak v Británii,” nechala se slyšet hlava britských Tibeťanů, Tsarang Passang.

Jednou z oblíbených obav popíračů lidského vlivu na oteplování planety je to, že přemíra péče o klima a emise by mohla “zadusit hospodářský růst”. Nic proti tomu, ale čísla mluví jinak. Ekonomové z Berkeley a Stanfordu se podívali na velmi jednoduchá data: jak spolu souvisí změna průměrné teploty a změna HDP. A zjistili - že prokazatelně a značně. Sami vědí, že jsou to poněkud hrubé míry, ale argumentují tím, že historická perspektiva  (analyzovaná data byla z let 1960 - 2010) to snese.

Autor: Globe Media / Reuters

Zjištění jsou to někdy zábavná. Úplně nejlepší roční průměrná teplota je 12 stupňů Celsia - znamená největší šanci, že to nechá vaše hospodářské výsledky na pokoji. Jakž takž stabilní je celé pásmo od nuly do pětadvaceti. Jakmile se průměrná roční teplota zhoupne pod, anebo - a to je aktuálnější - nad tuto hodnotu, začínají problémy. Pro srovnání. Nula je průměrná teplota na Sněžce. Průměrné teploty se pohybují kolem sedmi stupňů, nejtepleji je v Česku na jižní Moravě a v Praze, zhruba deset stupňů. Takže jak říkal Vladimír Špidla, zdroje tu jsou a my Češi máme pořád kam se ohřívat.

Výsledek bude podle ekonomů následující: bohaté země, které jsou teď chladné, a s velkou pravděpodobností je nezačne pustošit nějaký z dosud spíš vzácných meteorologických jevů, budou na ohřívání planety po jistou dobu profitovat. Jinými slovy: Skandinávci to opět vyhrají. Neplatí to ale zdaleka pro všechny vyspělé země. A hlavní problém je, že většina rozvíjejícího se světa je už teď dost ohřátá. Takže za dosavadní nedostatečnou péči o klima a emise tvrdě zaplatíme všichni; a za její pokračování zaplatíme ještě víc.

Lidé různého věku obou pohlaví na sebe pokukují po hledišti a v prázdných i zaplněných chodbách, čekají na sebe, směle i nesměle se oslovují, následně se všichni pomalu odebírají na veřejné záchodky, kde podle všeho mají sex. Tuhle scénu vtipně popsal server Quartz jako kombinaci filmu Pedra Almodóvara a veřejné kampaně proti obchodu s bílým masem. Přitom je to jen pokus jednoho vynalézavého fotbalového týmu přitáhnout do hlediště víc lidí. A rozhodně je to víc Almodóvar než OSN, posuďte sami.

Španělský klub Getafe je jeden z týmů, na něž jste narazili leda na teletextu; ovšem jako účastník nejvyšší španělské soutěže hraje pravděpodobně daleko lepší kopanou než celá česká liga dohromady. Momentálně je Getafe jedenácté. To není špatné. Má ale dlouhodobý problém, na jeho zápasy chodí málo lidí. Klub sídlí na předměstí Madridu, a když ve městě hraje Real a Atlético, je to těžká konkurence. Getafští tedy zkusili prorazit s Getafinderem, což je v zásadě Tinder, který ale funguje jen v getafských ochozech a který klub propagoval zmíněným videem. Aplikace tedy podle všeho slouží k tomu, že si po skončení zápasu (možno i v průběhu, ale tým to nevidí rád) odskočíte skórovat na záchodky. Ke stažení zde.

O úspěchu aplikace zatím klub nereferoval, ovšem vedení Getafe je třeba přiznat kus odvahy a zábavnosti. Zaprvé párovat fanoušky a fanynky v ochozech je opravdu dlouhodobé plánování a péče o zákazníka par excellence. Navíc to není první zdejší vymetení marketingové šibenice. A to doslova: před několika lety klub inzeroval své lístky pomocí sebevražedné koaly.

A u lásky i zůstaneme. Žádný čtenář klasických ruských románů by nikdy nespočetl vlasy, které si vyrval v marném zoufalství nad všemi těmi Annami, Lizavetami, Sergeji a Voloďi, kteří na následujících stránkách hodlali spáchat nějakou ukrutnou a nevratnou hloupost, ale nemohli si pomoci, volání lásky a srdce bylo silnější. Pak ji pochopitelně spáchali; souběžná sebedestrukce vítána. Přišla, nebo alespoň začala, nejpozději na straně 200 - bez ní by o prostě nebylo ono. S touto výbavou se v roce 1996, ve svých šestnácti letech, vydala z Ruska do Spojených států autorka eseje o romantických režimech.

Jak správně hádáte, její hlavní motivací nebylo zužitkovat prestižní stipendium, nýbrž najít si amerického chlapce. Jaké však bylo překvapení, se kterým si jako zvídavé a inteligentní děvče hravě poradilo: v Americe nikdo nekontroloval vlakový jízdní řád, aby nepropásl vhodný spoj k poslednímu skoku, a vznosná slova se nenosila.

Zatímco v ruské klasice devatenáctého století panuje “režim osudu”, na americké střední škole devadesátých let panoval “režim volby”.  Nic ale není tak jednoduché, což neznamená, že to není zábavné a zajímavé.

Video: V americkém Kongresu tento týden probíhalo slyšení bývalé šéfdiplomatky a současné prezidentské kandidátky Hillary Clinton ohledně útoku v libyjském Benghází, kde v roce 2012 zahynuli čtyři Američané z ambasády. A takhle nějak poslanecký výslech ve vyspělé demokratické zemi vypadá.

Kulturní tip: Festival německojazyčných filmů Das Filmfest nabízí v pátek dnes v Praze několik filmů, vybíráme Poslední léto bohatých v Lucerně od 18:00. Duchaplné kruťasské, jak to umí jen Rakušané. Das Filmfest se po víkendu stěhuje do Plzně a do Brna.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].