Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Teplota stoupá, Paříž nestačí. Co je třeba udělat na klimatické konferenci v Bonnu

 Fidži – jedna ze zemí, kde už má globální oteplování reálný dopad • Autor: Profimedia, TEMP Oldřich Karás
Fidži – jedna ze zemí, kde už má globální oteplování reálný dopad • Autor: Profimedia, TEMP Oldřich Karás

V Bonnu do pátku běží velká klimatická konference, kde delegáti ze 195 zemí zkoušejí navázat na dva roky starou dohodu z Paříže a pokročit v boji proti globálnímu oteplování. Pařížská dohoda je od loňska ohrožení kvůli plánu Donalda Trumpa, který ji chce pro USA vypovědět. Ale i tak schůze v Bonnu nemusí být ztrátou času. Pařížská dohoda byl výkop – prvotní příslib, co podniknout do budoucna pro to, aby zeměkoule zůstala obyvatelnou. Každá země přijala v Paříži dobrovolný závazek, jak řešit emise skleníkových plynů, a také příslib, že každých pět let se snažení zreviduje.

S plněním příslibů to však není tak jednoduché. Většina průmyslových zemí – včetně Japonska, USA a EU – má skluz (viz názorná infografika New York Times). Navíc závazky z Paříže stačí jen k tomu, že globální oteplení se vejde do tří stupňů Celsia, což je pořád moc na to, aby bylo možné vyloučit katastrofické scénáře: tání ledů v Arktidě a Antarktidě, zvyšování hladin moří, ničivého sucha a dalších klimatických změn. Mnohé závazky z Paříže totiž de facto žádnými velkými závazky nejsou – jako třeba v případě České republiky, která byla letos jednou z posledních zemí, kde dohoda prošla ratifikací. Přitom závazek se týká snížení emisí CO2 oproti roku 1990, což má Česko už za sebou díky modernizaci ekonomiky a elektráren.

Aby se oteplení udrželo aspoň do dvou stupňů, musely by se emise skleníkových plynů snížit ještě víc, než bylo dohodnuto v Paříži. V Bonnu se o tom jedná už od minulého týdne - a podle toho, co píše agentura Bloomberg v poločase konference, půjde v jejím závěru hlavně o pět následujících věcí.

1. Ve středu dorazí do Bonnu francouzský prezident Emmanuel Macron, který se bude zjevně chtít pasovat do role lídra v boji za ochranu klimatu. Za měsíc chystá svůj vlastní klimatický summit (opět v Paříži), kde je na programu mimo jiné i otázka finanční pomoci pro chudší země nejvíc zasažené globálním oteplováním. Dá se čekat, že Macron bude už v Bonnu tlačit na to, aby mohl osobně zaštítit nějaký pokrok. Do Bonnu jede i Angela Merkel, ovšem kancléřka má s plněním závazků problémy. Německo má ve snižování emisí skluz a stojí před těžkou volbou, jako třeba zavřít část uhelných elektráren. Právě o těchto bodech se nyní kancléřka dohaduje se Zelenými a s FDP – ekologické otázky jsou jedním z hlavních bodů pro sestavení nové vládní koalice. Nové zprávy z minulého týdne ukazují, že Zelení od radikálních požadavků nejspíš ustoupí, což je pro klimatickou dohodu spíš mínus. Každopádně dokud nebudou dojednané podmínky nové koalice, od Německa mnoho nových příslibů čekat nelze.

2. Do Bonnu dorazí ministr energetiky Saúdské Arábie Khalid Al-Falih, od kterého se původně očekávalo něco nového na téma, jak jeho země bude pokračovat v omezování závislosti na vývozu ropy. Saúdská Arábie je největším exportérem ropy na světě a navzdory mnoha slibům toho s diverzifikací ekonomiky zatím moc neudělala, což je – rozšířeno na celou oblast ropných mocností Blízkého Východu – další z brzd snižování globální závislosti na fosilních palivech. Aktuálnějším tématem ale bude zjistit, co vlastně se Saúdskou Arábií vzhledem k nejnovějším událostem v zemi vlastně bude. O razantních krocích nového saúdského korunního prince se dočtete víc v novém Respektu – viz text Saúdský princ se draka nebojí.

3. S plněním závazků z Paříže má většina zemí potíže; navíc jak už bylo řečeno, dva roky staré přísliby jsou prvním krokem, který sám o sobě k záchraně klimatu nestačí. Bonnská konference je první velké jednání, kde se dá na Paříž navázat. Po jejím skončení začne dvanáctiměsíční revize toho, jak si svět nyní stojí a co je třeba dál podniknout. Výsledkem debat v Bonnu by podle Bloombergu mohla být dohoda na mechanismu, jak se budou do budoucna závazky jednotlivých zemí průběžně revidovat, aby se neskončilo u jedné dohody, ale aby se naplnil původní záměr, že cíle se budou postupem času zvedat.

4. V Bonnu se bude probírat také to, jak obnovit obchod s emisemi, respektive čím nahradit dřívější, dnes už ne zcela funkční systém emisních povolenek. Cílem je najít mechanismus, jak by jedna země mohla platit jiné za to, že mezi sebou svoje klimatické závazky zobchodují, tedy že někdo sníží emise za někoho jiného – a co za to dostane.

5. Chudší země očekávají něco nového poté, co Trumpova administrativa avizovala konec příspěvků do fondu, přes který jim bohaté státy přispívaly na krytí klimatických škod. Konferenci v Bonnu mimochodem pořádá oficiálně nikoli Německo, ale tichomořská republika Fidži – jedna ze zemí, kde už má globální oteplování reálný dopad. Premiér Fidži Voreqe Bainimarama hned v úvodu konference připomněl, že podle expertů OSN má letos – stejně jako loni a předloni – padnout nový rekord v průměrné teplotě na Zemi a že obyvatele zemí, jako je právě Fidži, nelze nechat na holičkách.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].