Denní menu

středa 4. 1. 2017

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Po více než sto letech přišli experti s odhalením. Titanic neposlal ke dnu ledovec, ale utajený rozsáhlý požár zuřící v trupu lodi už dlouhé dny před vyplutím na první – a zároveň poslední - cestu.  Fatální konec zaoceánského parníku Titanic, který se potopil hned na své první cestě přes oceán z Británie do USA, zaměstnává badatele, média i svět popkultury už 104 let. Za příčinu noční tragédie, během níž zahynulo 1500 cestujících a členů posádky, se léta považoval střet lodi s ledovcem. Nové důkazy ovšem vynesly na světlo rozsah požáru, který se podle badatelů bez povšimnutí rozrůstal v trupu lodi po celé tři týdny před kolizí. A jak píše britský Independent, analýza dosud neznámých fotografií pořízených lodními elektrikáři před vyplutím parníku z loděnice v Belfastu počátkem dubna 1912 přiměla experty vyhlásit oheň za prvotní a hlavní příčinu zkázy Titaniku.

Na fotkách ukázaných poprvé teď v dokumentárním pořadu na britském Channel 4 jsou vidět několik metrů dlouhé černé rýhy právě v místech, kde byl později lodní plášť roztrhán ledovcem. Podle expertů je vysoce pravděpodobné, že tyto známky poškození způsobil požár, který vypukl v třípatrové uhelně za jednou z lodních kotelen. 12 mužů posádky bylo vyčleněno na souboj s plameny, ale požár se vymkl kontrole a teplota v okolí plamenů dosahovala k tisíci stupňům Celsia. Když pak loď narazila do kry, ocel pláště byla žárem narušena do takové míry, že ji led bez potíží roztrhl.

Lodní důstojníci dostali údajně z vedení společnosti White Star Line – vlastníka Titaniku – striktní zákaz zmiňovat se o ohni v podpalubí před pasažéry. A podle žurnalisty Senana Maloneyho, který krátkou historii Titaniku fascinovaně zkoumá už tři desítky let, posádka ve snaze zakrýt poškození trupu před cestujícími zakotvila loď 3. dubna v Southamptonu opačným bokem než pár dní předtím v belfastské loděnici.

https://www.youtube.com/watch?v=FAc7jj4Zyic

„Ty rýhy nikdo nezkoumal - a jejich existence totálně mění pohled na věc. Metalurgičtí inženýři říkají, že ocel vystavená takovým teplotám se stává křehkou a ztrácí až tři čtvrtiny pevnosti,“ cituje Independent Maloneyho. „O ohni na palubě hovoří už zpráva z prvního vyšetřování po katastrofě, ale prohlašuje ho za okrajovou a bezvýznamnou věc. Přitom loď nikdy za tehdejší situace absolutně neměla vyplout ze Southamptonu.“

Už v roce 2008 vyšel zkušený badatel Ray Boston s tvrzením, že oheň v podpalubí Titaniku vznikl během série rychlostních zkoušek čerstvě dostavěné lodě. Stalo se to deset dní před vyplutím ze Southamptonu a hrozilo prý, že může způsobit sérii vážných explozí. To podle Bostona vysvětluje, proč loď jela tak rychle nebezpečnou oblastí s prokázaným výskytem ledových ker: posádka spěchala v obavách z tikající bomby „nekontrolovaně se šířícího ohně“ pod palubou.

Na podporu své teorie citoval Ray Boston ze svědectví generálního ředitele White Star Line Bruce Ismaye, který po katastrofě vyšetřovatelům řekl, že od skutečného majitele Titaniku, bankéře Johna Pierponta Morgana, dostal příkaz, aby nařídil posádce překonat Atlantik nejvyšší možnou rychlostí. „Morgan v téhle hře vsadil na to, že rychlé lodi se podaří vyložit v New Yorku bezpečně pasažéry ještě předtím, než oheň nevyhnutelně přivodí katastrofu,“ dovozuje v osm let starém textu Boston.

Podezření na velký požár v 6. uhelně potvrzuje i svědectví topiče a jednoho ze zachráněných J. Dilleyho: „Nemohli jsme dostat oheň pod kontrolu a mezi topiči se říkalo, že až přistaneme v New Yorku, musíme po odchodu pasažérů hned vyprázdnit ostatní velké uhelny a pak přivolat na pomoc hasičské lodě z tamního přístavu.“ K tomu už tedy nedošlo - právě pod uhelnou číslo šest udělala 14. dubna před půlnocí kra do lodního pláště největší díru.

Podle Raye Bostona přitom majitel lodě Morgan musel o riziku další plavby vědět: to by vysvětlovalo, proč zrušil svůj lístek lodní jen pár hodin před vyplutím a za přihlížení posádky nechal vynosit všechna zavazadla do Rolls-Royce zaparkovaného u nástupního můstku na molu.

Člen britsko-americké Společnosti Titaniku a pedagog na univerzitě v Newcastlu Geoff Pattison ovšem v tehdejší debatě s Bostonem nesouhlasil. „Vyšetřování smrti lady Diany spolklo deset let a miliony liber jen proto, aby tu věc prohlásilo za nehodu - a já stejně vidím Titanic,“ cituje jeho slova tehdejší tisk. „Není za tím žádná konspirace. Byl to prostě zvrat osudu.“ Nyní tedy uvidíme, jak se Pattisonova společnost vyrovná s černými rýhami na dávných fotkách.

Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Odchod velvyslance Velké Británie při Evropské unii odhalil řadu detailů ze zákulisí vyjednávání o Brexitu. V emailu zaslaném kolegům ze zastoupení Spojeného království v Bruselu, o němž informuje deník The Guardian, vysvětluje Ivan Rogers okolnosti a důvody pondělní rezignace a nabádá je k ostražitosti.

V dopise kupříkladu vyjevuje, že ačkoliv mají vyjednávání o odchodu země z EU začít už v březnu, konzervativní vláda zatím nemá vytvořenou ani základní strategii, natož sestaven vyjednávací tým. Zkušený diplomat rovněž projevuje frustraci nad tím, že politici dlouhodobě ignorují jeho varování, že vyjednávání nových smluv s EU může trvat až deset let - a že bude celkově komplikovanější, než si to zastánci odchodu malují. Za tento postoj byl také Rogers kritizován z Downing Street - prý neprojevoval vlastní názory, ale jen nekriticky tlumočil postoje některých evropských politiků.

Jeho odchod každopádně spustil nové kolo debat o tom, kdo a jak má vyjednávat nové podmínky vztahu Británie a EU. Na stranu Rogerse se postavil třeba někdejší nejvýše postavený úředník ministerstva financí Lord MacPherson (pozici zastával mezi lety 2005 a 2016). Jeho odchod z Bruselu považuje za "velkou ztrátu" a za "amatérský" označil postoj současné vlády, která podle něj nechává odejít ze služeb státu jednoho evropského experta za druhým.

Rogerse podpořil také někdejší vicepremiér Nick Clegg, který s diplomatem spolupracoval v Bruselu, a jenž varoval před množícími se útoky na ty, kdo upozorňují, že Brexit bude dlouhý a nesmírně komplikovaný. Nigel Farrage, bývalý šéf euroskeptici strany UKIP a neformální šéf "leavers", naopak Rogersův odchod přivítal a vyzval další diplomaty, aby šli v jeho stopách.

Reklama