NATO, Rusko, globální oteplování nebo volný obchod s auty – to všechno jsou pro Německo důležité věci. Se Spojenými státy byla Evropa v těchto otázkách dlouhá léta plus mínus na jedné lodi. Ale ty časy jsou pryč, postěžovala si Angela Merkel v neděli v Mnichově.
Projev (záznam v němčině s anglickými titulky je zde) měl kvůli načasování a kvůli razanci velký ohlas v Evropě i v USA. V New York Times o něm píší jako o tektonickém posunu v transatlantických vztazích. Německá kancléřka nevyslovila přímo jméno Donalda Trumpa, ale její vystoupení bylo zjevnou rekapitulací pocitů po sérii jednání s americkým prezidentem. Evropští státníci se s ním potkali na summitu NATO v Bruselu a na jednání G7 v Itálii. Výsledkem je zneklidnění, že mnohé již dohodnuté věci neplatí - a na dalších se už nepůjde dohodnout tak snadno jako dřív.
„Časy, kdy jsme mohli plně spoléhat na ostatní, tak trochu minuly. Taková je moje zkušenost z posledních dní," prohlásila Angela Merkel na pivních slavnostech pořádaných v rámci kampaně bavorských spojenců CSU. „My Evropané musíme svůj osud vzít opravdu do vlastních rukou. Samozřejmě v přátelském svazku s USA, s Velkou Británií - a všude tam, kde je to možné, i s Ruskem… Ale je třeba si uvědomit, že musíme o naši budoucnost bojovat sami, kvůli osudu nás, Evropanů,“ doplnila kancléřka.
Projevu předcházela série jednání, kde Trump nejprve mentoroval lídry EU ohledně nutnosti zvětšit výdaje na zbrojení v rámci NATO (v jeho logice spojenci „dluží masivní sumy peněz“). K této již tradiční výtce se pak přidaly rozpory ohledně dalších věcí. Především Trump jako jediný z představitelů G7 odmítl potvrdit závaznost pařížských dohod o ochraně klimatu (podle sobotního tweetu přímo od Trumpa si prezident věc ještě rozmyslí a rozhodne tento týden), dlouho také trvalo získat americkou delegaci k dříve samozřejmé bezpodmínečné podpoře volného obchodu a k odmítnutí ochranářských praktik.
To se nakonec povedlo, společnému komuniké nicméně předcházelo zjištění německého deníku Der Spiegel, podle kterého si Trump na schůzce s vrcholnými představiteli EU v Bruselu stěžoval na to, jak jsou Němci „špatní“ a jak zaplavují americký trh vývozem aut. „To zastavíme,“ prohlásil podle Spiegelu Trump o velkém přebytku ve vzájemném obchodu s auty, kdy měla padnout i slova o „bad Germans“.
Spiegel v pondělí posbíral mezinárodní ohlasy na prohlášení Angely Merkel a kompilaci shrnul titulkem „Kancléřka toho už má dost“. Washington Post zdůrazňuje fakt, že šéfka německé vlády nikdy nejedná impulzivně a že tak silná slova je tím pádem brát třeba obzvlášť vážně. O zlomu v transatlantických vztazích píše i belgický list De Tijd. Španělský El País rovněž poznamenal, že pokud vždy diplomatická kancléřka mluví o tom, že jednání s Trumpem byla „obtížná“ a „neuspokojivá“, pak už to něco znamená. Podle rakouského listu Der Standard se však nabízí otázka, jestli Evropa skutečně bude mít vůli udělat to, o čem Angela Merkel mluví.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
