Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Čekista je vždy úhledně ostříhán. Minské holičství se jmenuje po předchůdcích KGB

Chytlavý název je klíč k úspěchu - tak zní (anebo by určitě mohlo znít) jedno ze základních pravidel byznysu. Ale když je chytlavý moc, nebo špatným, je takový název taky jistou cestou k problémům. Jak zjistili dva provozovatelé pánského holičství v běloruském Minsku.

Koho iritují stále se rozšiřující řady podniků, v nichž (především) mladí muži věnují obzvláštní péči svým kotletám a pěšinkám, tak nějak samy od sebe, téhle provozovně by se měl vyhnout obloukem. A nejen on: jak Rádio Svobodná Evropa, nové minské holičství se totiž jmenuje Čekista.

Odkazuje tedy k příslušníkům první sovětské tajné služby, kterou založil Felix Dzeržinskij v roce 1917 - a která od roku 1922 měnila názvy, až se nakonec v roce 1954 stala známou KGB, jež shodou okolností funguje v Bělorusku dodnes. Čekisté tedy pilně pracovali už za ruské občanské války, a podle střízlivých odhadů po dobu jejího trvání popravili za rok přes dvacet tisíc lidí. Odhady nestřízlivé, ale ne nutně nepravdivé, mluví až o sto tisících poprav ročně.

Pro minské hipstery je to tedy dost nezvyklá volba. A podobně nezvyklé je i vysvětlení obou majitelů podniku, Aleha Kota a Ilji Mjatlického. Čekista je podle nich příslušník tajné policie a tajný agent vždy vypadá dobře, rozhodně je vždy úhledně ostříhán. Jako James Bond, třeba. Že nějaký čekista pod Moskvou v roce 1919 vypadal jako Daniel Craig, není sice možné vyloučit, ale kritikům nového holičství je to jedno.

Za nevkusné a urážlivé to považují stejně. Uspořádali několik protestů a holičství a jeho okolí ověšují seznamy desítek lidí, kteří rukou čekistů zahynuli v jediný den. A upozorňují majitele provozovny, že ani někteří jejich klienti dost možná nejsou zase tak vzdálenými potomky obětí čekistické zvůle. “Nebylo to lehké rozhodnutí,” hájí se oba holiči. “Ale v téhle části města je těžké někoho zaujmout. A v jednadvacátém století mladí lidé historii zase tak neprožívají.”

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].