úterý 22. 11. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Co zbývá z amerických liberálů? Když se podíváte na fascinující mapy deníku The New York Times, tak vlastně nic moc - pár ostrovů a izolovaných úzkých pásů. Amerika Donalda Trumpa působí naopak hrdě:

Trump USA
Autor: www.nytimes.com

Reklama
Reklama

Jedná se samozřejmě o optický klam. Podstatou je, že stoupenci liberálů a Hillary Clinton se koncentrují do městských aglomerací, zatímco “trumpovci” obývají venkov a malá města. Pokud jde o “ovládaná” území, liberálové “drží” pouhých 15% rozlohy USA, ale je v nich natěsnáno 54% Američanů. Jedním z možných pohledů na Trumpův vzestup je tak dramatický střet hustých, koncentrovaných metropolí s venkovem.

NYT v jiném textu hezky ukazují, jak záměrné politické uspořádání USA od jejich založení zajišťuje, aby venkov hrál první housle. Systém přepočtu odevzdaných hlasů na volitele v prezidentských volbách silně preferuje velké, řídce zalidněné státy: hlasy odevzdané ve státě Wyoming mají například v přepočtu třikrát větší “sílu” než hlasy Kaliforňanů. Pokud jde o volby do senátu, dnes je teoreticky možné, aby si senátní většinu zajistilo pouhých 17% Američanů.

Tyhle disproporce jsou přímo zakódovány v americké ústavě, jejíž tvůrci byli vůči městské kultuře silně podezíraví. To je také důvod, proč v šesti z posledních sedmi prezidentských voleb vyhráli na počet odevzdaných hlasů kandidáti demokratů, ale již podruhé se stane, že do Bílého domu nakonec vstoupí “poražený” - v tuto chvíli to vypadá, že Clinton bude mít náskok zhruba 1,7 milionu hlasů.

USA Clinton
Autor: www.nytimes.com

“Nebylo by to důležité, kdyby neexistoval zásadní rozdíl mezi chováním venkovských a městských voličů,” citují Timesy politoložku Frences Lee z University of Maryland. “Jenže to je dnes tak zásadně odlišné, že to má vážné politické důsledky.” S trochou nadsázky tak o americké zahraniční politice v Pacifiku rozhodují horalé z Wyomingu v poměru 3:1 ve srovnání s obyvateli Los Angeles.

A ve vypjaté situaci se začínají rýsovat fascinující důsledky. Mocenskou základnou demokratů se stávají radnice metropolí jako New York, Chicago nebo právě Los Angeles. Někteří starostové již dávají najevo, že budou sabotovat případnou Trumpovu snahu o deportace přistěhovalců a nebudou spolupracovat s federálními orgány. Trump naopak vyhrožuje odříznutím globálních metropolí od příspěvků z federálního rozpočtu.

Skvělou, lehce odlehčenou esej o pohledu amerického venkova a malých měst na globalizované metropole najdete na serveru cracked: “Pochopte, jsem z modrého (demokratického) státu, z Illinois - jenže ten stát není modrej. Podělaný Chicago je modrý. Já pocházím z jednoho z těch malých městeček v jedné z tmavě červených zón.”  Veselé i skličující čtení, které by asi podepsal nejeden obyvatel malebné Vysočiny.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Francouzská politika obvykle Čechům tep nezrychluje, takže na vysvětlenou: v těchto dnech se rozhoduje o tom, kdo se v letošních prezidentských volbách postaví kandidátce Národní fronty Marine Le Pen. Vzhledem k tomu, že obliba dnešního socialistického prezidenta Francoise Hollanda dosahuje 4% (ne, nechybí nula) a že Le Pen žádá vystoupení z eurozóny a referendum o setrvání v EU, jsou primárky středopravicových republikánů s velkou pravděpodobností rozhodováním o tom, kdo bude poslední hrází před rozpadem Evropské unie. A v prvním kole o víkendu zvítězil překvapivě Francois Fillon.

Co to znamená? Za prvé překvapení: bývalý premiér Fillon byl až donedávna tím třetím vzadu a favorité Nicolas Sarkozy a Alain Juppé se hodlali přetahovat o jeho podporu do druhého kola. Tedy další nečekaný zvrat na světové politické scéně.

Reklama
Reklama

Za druhé dost možná pěkná nahrávka Marine Le Pen. Nevíme samozřejmě, zda Fillon zvítězí i ve druhém kole, ale v tom prvním pobral téměř jako Juppé se Sarkozym dohromady - a Sarkozy do druhého kola podpořil právě jeho. Fillon je zároveň na francouzské scéně docela exot, taková Margaret Thatcher v obleku a s galským hřebínkem na hlavě.

“V časech, kdy hněv pramenící z nerovnosti a škod způsobených globalizací hrozí rozvrátit západní poválečný konsensus, dosáhl Fillon úspěchu se slibem revoluce volného trhu inspirované britskou premiérkou,“ píše list Financial Times.  Milovník automobilových závodů kromě protržních reforem - včetně ukončení 35hodinového pracovního týdne, zvýšení hranice odchodu do důchodu a propuštění zhruba půl miliónů státních zaměstnanců - nabízí vstřícnost k Rusku a odmítavý postoj k manželství gayů a leseb (hodlá přinejmenším změnit zákon tak, aby sezdané páry nemohly adoptovat děti).

Marine Le Pen
Marine Le Pen • Autor: Globe Media / Reuters

Inu, Francouze nikdo nemůže podezírat z nedostatku odvahy k extravaganci, nicméně jakou šanci má protržní reformátor v éře všeobecného strachu z budoucnosti? “Průzkumy ukazují, že Francois Fillon je mnohem méně populární mezi levicovými voliči než Alain Juppe, což může zkomplikovat jeho šance získat ve střetu s Marine Le Pen jejich hlasy,” analyzuje The Independent.

“Vše nasvědčuje, že šéfka Národní fronty projde do druhého kola prezidentských voleb…  Kandidát republikánů potřebuje podporu nejen ve svém táboře, ale také mezi centristy a levicí. Pokud chce Le Pen porazit, potřebuje, aby jich k volbám přišlo co nejvíc,” dodává The Economist. Zároveň ale podotýká, že druhé kolo pravicových primárek může být ještě dramatické.

Voliči se zjevně hodně chtěli zbavit nepopulárního Sarkozyho, pro kterého je porážka od bývalého podřízeného velkou potupou. Teď však mohou začít uvažovat takticky: Juppé je pro levici přijatelnější, nabízí umírněnější ekonomické postoje, je větší sociální liberál (a z našeho pohledu je důležité, že má také v mnohem menší míře pochopení pro Putina). V každém případě o víkendu bude Francie důležitá.

Reklama
Reklama