Ukrajinský ministr obrany Fedorov chtěl čtyřikrát mluvit se Zůnou. Češi neměli zájem

Ukrajinskému ministru obrany Mychajlu Fedorovovi se přes opakované pokusy nedaří sejít se se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou. Zdroje Respektu z vlády a diplomacie tvrdí, že Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda by se mohlo jednání uskutečnit na některé z akcí, kde se oba objeví – jde především o setkání ministrů obrany NATO nebo takzvaný ramsteinský formát, kterého se účastní širší uskupení zemí pomáhajících Ukrajině. Nikdy však z Česka nedostali kladnou odpověď. 

„Ukrajinská strana se opakovaně snažila, ale nikdy to nikam nevedlo,“ potvrzuje jeden z informovaných lidí. „Naposledy měli oba ministři možnost setkat se minulý týden v Bruselu. České ministerstvo obrany ale nemělo zájem. Z naší strany je to zatím stoprocentní vymlčení,“ doplňuje jeden z diplomatů.

Fedorov byl do úřadu jmenován ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským letos v lednu a patří k okruhu jeho nejbližších spolupracovníků. Jako jednu ze svých priorit uvedl, aby ukrajinská armáda každý měsíc vyřadila z boje 50 tisíc ruských vojáků, což by byly pro Kreml dlouhodobě neudržitelné ztráty. Mohly by tak Moskvu donutit, aby usedla k jednacímu stolu a za zprostředkování USA a Evropy přistoupila na nějakou formu kompromisní dohody o příměří nebo ukončení války. To Rusko stále odmítá.

Aby Fedorov, a tím pádem i Zelenskyj v této strategii uspěli, potřebují, aby byla ukrajinská armáda co nejlépe vyzbrojená. Proto se ukrajinský ministr už za krátkou dobu, co je v úřadě, setkal při bilaterárních jednáních s většinou svých protějšků. Zůna, kterého do vlády nominovala proruská SPD, jež odmítá jakoukoli pomoc Ukrajině, však mezi nimi stále není, i když spolu byli ministři před několika dny v Bruselu na dvou společných akcích.

Vyhnout se další blamáži

Šlo o zmiňovanou ramsteinskou skupinu, která sdružuje přes padesát států NATO a EU a vznikla v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. Ministři tu řešili zajištění obrany Ukrajiny na letošní rok. Fedorov na jednání apeloval například na posílení protivzdušné obrany, protože tamní města, především jejich energetická infrastruktura, jsou v mrazivém počasí systematicky ničena ruskými raketami a drony.

Ukrajincům chybějí prostředky na jejich sestřelování a Fedorov kvůli tomu mluvil s řadou politiků od šéfky evropské diplomacie Kaji Kallas přes eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse až po ministry obrany Rumunska, Litvy, Dánska, Nizozemska, Itálie, Německa a Švédska. „Během rozhovorů projednali prostředky na pořízení protivzdušné obrany, financování ukrajinských dronů a raket, rozvoj společných obranných projektů a rozšíření spolupráce v obranném průmyslu,“ informovalo následně ukrajinské ministerstvo obrany.

Fedorov také kolegům sdělil, že Ukrajina vyvíjí na základě zkušenosti se čtyřletým válčením nový obranný model založený na „nízkonákladových technologických řešeních a rychlých inovacích“ – a je připravena se o své know-how podělit.

Česká delegace v čele s ministrem Zůnou si na podrobnější rozhovor nenašla čas. Stejná situace se opakovala, když se týž den mohli ministři sejít v rámci jednání šéfů obrany NATO. Zůna prostřednictvím účtu na platformě X zveřejnil několik fotek se svými kolegy, ale Fedorov na nich chyběl.  

„V rámci svého programu v Bruselu český ministr obrany hovořil mimo jiné se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska, Německa a Kanady i dalšími představiteli NATO. Dvoudenní cestu zakončil účastí na jednání Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny,“ uvedlo ministerstvo obrany, aniž by Ukrajinu blíže zmínilo. 

Na otázku Respektu, proč ministerstvo obrany dosud nevyhovělo ukrajinské straně ohledně možnosti vzájemného jednání ministrů, Zůnův úřad reagoval, že ministerstvo „neobdrželo žádnou oficiální žádost o jednání na úrovni ministrů obrany“. „V současnosti evidujeme pouze žádost ukrajinského velvyslanectví, a to o setkání pana ministra s panem velvyslancem. Zde hledáme vhodné termíny,“ napsal Zůnův mluvčí David Šíma.

Zdroje Respektu z vlády a diplomacie vysvětlují, že oficiální žádost nebyla nikdy vznesena, aby Ukrajinci neriskovali blamáž s veřejným odmítnutím. V minulosti totiž ministr Zůna nebyl proti návštěvě Ukrajiny, ale po tlaku SPD cestu veřejně odvolal. Proto se později Ukrajinci dotazovali neformálně – a vždy narazili na nezájem.

Motory ano, politiku ne

Zůna v polovině prosince po jmenování do funkce absolvoval telefonický rozhovor s Fedorovovým předchůdcem Denysem Šmyhalem, právě on ho pozval do Kyjeva. Když ale vzápětí český ministr vystoupil na tiskové konferenci, kde na otázku Respektu řekl, že podporuje pokračování české muniční iniciativy a je pro dokončení nákupu amerických stíhaček F-35, vzbouřila se proti němu SPD.

Jejím poslancům vadilo, že se Zůna staví na ukrajinskou stranu, a báli se reakce svých podobně smýšlejících voličů. Proto vedení SPD donutilo ministra natočit s šéfem poslanců Radimem Fialou videa, v nichž vše odvolal. „Rozhodl jsem se nepřijmout pozvání na návštěvu Ukrajiny,“ řekl v jednom z nich Zůna. Podle kuloárních informací šéfovi obrany jinak hrozilo, že mohl ve vládě skončit. 

Od té doby se ministr obrany vyhýbá médiím. Kupříkladu na začátku února navštívil firmu PBS Velká Bíteš. Po jednání s českým výrobcem technologií pro oblast leteckého průmyslu měl původně, jak popisují někteří členové delegace, následovat výstup pro média. Zůna nicméně před novináři mluvit nechtěl.

Že ministr nechce svoji politiku veřejně vysvětlovat, se potvrdilo tuto neděli i v České televizi: na úvod Otázek Václava Moravce zaznělo, že dramaturgie opakovaně zvala zástupce ministerstva obrany, konkrétně Zůnu a jeho náměstka za SPD Radovana Vícha. Tiskový odbor SPD však účast odmítl a nabídl náhradníka: poslance Jindřicha Rajchla, jenž však obranu neřídí.

Ministři za SPD nejsou členy strany. Okamurovci vyslali do vlády takzvané odborníky, aby otupili kritiku, že jako protestní strana nemají dostatečně kvalifikované lidi pro řízení státu. Na tento postup tlačil i premiér Babiš, pro kterého byli „odborníci“ zase méně výbušnou položkou než radikální straníci. Nyní se ukazuje, že SPD dokáže tento tah využít i jinak. 

V kuloárech k tomu jeden z vlivných členů SPD mimo záznam Respektu řekl: „My ministrům říkáme, vy jste odborníci, takže když se vás někdo zeptá, kolik máme motorů, tak odpovězte, ale k politickým otázkám se nevyjadřujte.“ Ministři tak de facto prosazují, co chce SPD, ale na veřejnosti to zamlčují tím, že mluví jen k „odborným tématům“.

Na Zůnu dohlíží i sám šéf SPD, na některé akce včetně diplomatických chodí společně. Tomio Okamura se pravidelně se svými ministry setkává a domlouvá s nimi jejich hlasování ve vládě. Naposledy měli ministři za SPD hlasovat proti návrhu nařízení, na jehož základě by uprchlíci z Ukrajiny měli mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu, jak sdělil před zasedáním novinářům Okamura.

„Ministři za SPD budou hlasovat proti tomu návrhu, informoval jsem o tom už koalici a premiéra,“ uvedl šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny, který z vymezování se vůči Ukrajině udělal jedno ze svých stěžejních témat. V novoročním projevu – kvůli kterému opozice usilovala o jeho odvolání z funkce – mluvil o ukrajinské vládě jako o „juntě“, která „krade, ale už ne z našeho“. 

Premiér Babiš by podobná slova nepoužil, ale tahle situace mu coby pragmatikovi vyhovuje. Jakožto catch-all party míří ANO na širokou voličskou obec, kdy části jeho voličů politika SPD konvenuje. Obranu a Ukrajinu chce navíc potlačovat ve prospěch investic do zdravotnictví a sociálních benefitů pro své podporovatele. Proukrajinským hlasům může přitom vždy namítnout, že on přece není takový radikál - že to je SPD a Okamura mluví ke svým lidem.

Zabránit tomu nejhoršímu?

Zůna se proti ničemu z toho, co chce SPD, nevymezuje. Post ministra obrany vnímá – říká jeho okolí – jako osobní satisfakci. V minulosti špatně nesl, že se nestal náčelníkem generálního štábu, ale přeskočil ho o generaci mladší Karel Řehka. Když proto o čtyři roky později přišla nabídka SPD na politické řízení armády, údajně ji se zadostiučiněním přijal, přestože o sobě mimo mikrofony kolegům říká, že na rozdíl od politiků SPD smýšlí prozápadně.

Odvolání cesty na Ukrajinu, vyhýbání se ukrajinským politikům a odmítnutí dodávky letadel L-159, jež Ukrajinci žádali od české armády na obranu před drony, Zůna obvykle v rozhovorech s dalšími politiky z jiných stran včetně opozičních bez přítomnosti kamer vysvětluje tím, že „spolknul tyhle hořké pilulky“ právě proto, aby mohl pokračovat prozápadní kurz země a rezort obrany neřídil někdo, kdo by razantně otočil kormidlem. 

„Popisoval, že videa s Fialou bral jako nezbytnou cenu za to, že pod jeho vedením bude pokračovat muniční iniciativa pro Ukrajinu organizovaná Českem, i když my už na ní nedáme ani korunu a necháme to zaplatit spojence,“ říká jeden z opozičních poslanců. „A že tím, že tam je on, zabrání tomu nejhoršímu – konci podobných projektů.“

Vojenští pozorovatelé se však vesměs shodují, že ministr opakovaně jedná ve prospěch SPD a posouvá hranice, na co všechno straně kývne. Aktuálně Zůna se souhlasem premiéra Andreje Babiše připravil obranný rozpočet, který se reálně pohybuje kolem 1,8 procenta HDP a Česko se tak v rámci NATO stává černým pasažérem. Tato suma nebude stačit na posilování obrany země ani pomoc Ukrajině.

Zůnův náměstek, bývalý poslanec SPD Radovan Vích, k tomu před pár dny na sociálních sítích uvedl: „My Ukrajině žádné peníze na zbrojení dávat nebudeme. Už nás to stálo dost peněz.“

Kritizoval také ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, jenž byl diskvalifikován z olympiády za to, že chtěl nastoupit s helmou, na níž byly portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je nepravdivě označil za vojáky, ačkoli řada z nich v armádě nebyla a v mnoha případech se jednalo o mladistvé.

Zůna na podobné výroky nereaguje. A ty, kteří s postoji rezortu projeví nesouhlas, současné vedení obrany naopak někdy trestá – jako se to stalo náčelníku generálního štábu Řehkovi. Po nedávném vystoupení, kdy uvedl, že poskytnutí čtyř letadel L-159 Ukrajincům by neohrozilo obranyschopnost Česka, mu ministerstvo obrany neumožnilo jet na plánovanou zahraniční cestu do USA a vyslalo tam jeho vojenského náměstka.