Úřad mající v popisu práce boj proti neférovému chování firem (včetně těch státních) se třese v základech. Po několika řadových odbornících opouštějí antimonopolní úřad místopředseda Robert Neruda a také šéfka energetického a mezinárodního odboru. Tedy celé širší vedení úřadu. Co se vlastně stalo?
Před rokem jmenovaný předseda ÚOHS Petr Rafaj (ČSSD) říká, že je to obyčejné osobní rozhodnutí a vše je v pořádku. Tak snadné to ale není. Antimonopolní úřad je dnes klíčovou institucí, navíc dlouhodobě vystavenou politickým tlakům. Žádné podobné otřesy se na ÚOHS nedějí „jen tak“. Jako vysvětlení těch aktuálních koluje mezi novináři Rafajovo zbavování se kritiků. A je tu i zkazka, že místopředseda Neruda navrhl těsně před odchodem „protikorupční plán“, který byl Rafajem odmítnut. Rafaj údajně natolik pískal podle not politiků (přejících si například nulové kontroly při různých veřejných zakázkách), že už to podřízení nemohli vydržet.
Může to tak být. Jedno vysvětlení se zdá ale ještě pravděpodobnější. Jde o prozrazení nedávné kontroly Evropské komise v ČEZ a další energetické firmě EPH. Informace o plánované bruselské kontrole neměl (kromě samotných bruselských úředníků) nikdo jiný než Rafaj a právě nejužší vedení jeho úřadu. A je velmi pravděpodobné, že právě někdo z nich předal Martinu Romanovi a spol. varování.
Něco podobného se v EU ještě nikdy nestalo. Antimonopolních kontrol na podobně vysoké úrovni, jako byla ta v ČEZ, se odehrává skutečně málo, řádově jedna za rok v celé EU, a Brusel jim přikládá velkou váhu. Jejich prozrazení národním antimonopolním úřadem bylo až do loňského listopadu něco nepředstavitelného. Kdo tedy dnes z ÚOHS ve skutečnosti odchází? Ti, kdo ČEZu kontrolu prozradili, nebo ti, kterým se tahle „malá domů“ nelíbila?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
