Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Výročí krachu a reakce na Basilej III.

Dnes je, jak známo, výročí pádu americké investiční banky Lehman Brothers, tedy události, která odstartovala největší ekonomickou krizi od druhé světové války. Globální i izolované pokusy vylepšit v reakci na finanční krizi regulaci bankovního a finančního sektoru výborně shrnuje zpravodajská analýza deníku Financial Times. Svět zatím nedospěl – až na jednu podstatnou výjimku – prakticky k žádné dohodě. Amerika zavedla bankovní regulaci, jež zakazuje subjektům, které spravují depozita obchodování na vlastní účet, a přibyli dva noví regulátoři. Evropa tento model nepřevzala, ale Německo například zakázalo jeden druh finanční spekulace, tzv. naked short selling.

Je otázkou, jestli vyspělý svět dospěje k dohodě o regulaci bonusů pro bankéře, ke společné regulaci hedgeových fondů či finančních derivátů, spíše bych s tím moc nepočítal, protože politická poptávka bude slábnout.

Tou podstatnou výjimkou jsou pravidla Basilej III., na kterých se důležité státy dohodly na půdě „banky centrálních bank“, tedy tzv. Bank of International Settlements v Basileji. Nevím, jestli to byl záměr, ale k dohodě došlo právě ve dnech, kdy si svět připomíná druhé výročí pádu Lehmanů.

Dohodu o tom, kolik budou muset banky držet kapitálu a jak bude tento kapitál definován, budou ještě implementovat národní parlamenty, v případě Evropské unie orgány evropské.
Budou sice muset posílit vlastní kapitál a jeho definování bude přísnější. Nejmocnější centrální bankéři světa se však dohodli, že na implementaci nejpřísnějších pravidel budou mít státy a banky třináct let.

Dva důležití komentátoři Financial Times nová basilejská pravidla považují za vtip. Martin Wolf tvrdí, že během třinácti let přijde nějaká další finanční krize (nikdo samozřejmě neví odkud), ale lidská zkušenost už bude zase jiná.

A Wolfgang Munchau v FT Deutschland upozorňuje, že současná generace bankéřů bude během třinácti let vystřídána novou generací bankéřů, takže problém pohodlně přehraje na ně.

Musím se přiznat, že zde nemám zrovna silný názor. Je jasné, že posílení kapitálu může ohrozit objem poskytovaných úvěrů a negativně ovlivnit jejich cenu a dostupnost. Jenže na druhou stranu je jasné, že banky, které se tomu brání, katastrofické scénáře poněkud přehánějí, protože lobbisté vždycky přehánějí (mají to skoro v popisu práce).

Na druhou stranu obhájci kapitálového posílení bank tvrdí, že jejich cílem je právě posílení stability bank v dlouhodobé perspektivě. A když budou banky silné a stabilní, budou dostupnější i úvěry. Nejvíce se samozřejmě ve vztahu k Basileji píše o německých bankách, které jsou prý silně podkapitalizované.

O výročí pádu Lehman Brothers jsem napsal text do minulého čísla tištěného Respektu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].