Ukrajina mezi Ruskem a EU

Komentátorka Mary Dejevsky píše pro Financial Times například toto: Protesty v Kyjevě neznamenají, že Ukrajina stojí sjednocená za proevropskými Kyjevany. Země zůstává ve svých loajalitách rozdělena mezi východní a západní orientací, stejně jako tomu bylo od získání nezávislosti.

Protesty znamenají, že vize Ukrajiny dívající se k Západu není nenávratně ztracena a její příznivci se nevzdají bez boje.

Jakkoli se k současné situaci Evropská unie postaví, musí se vyhnout chybám minulých měsíců. Pokud Moskva dává Ukrajině najevo, že si musí vybrat, je to ve skutečnosti podobné jazyku „všechno, nebo nic“, který v poslední době zazníval také z Bruselu.

Není jasné, jestli to bylo tím, že EU má příliš starostí sama se sebou, nebo tím, že dostatečně nezná ukrajinské reálie. Tím, jak EU tlačila, že se Ukrajina musí rozhodnout do listopadu, tak ji dostala do složité situace. Ekonomické vazby Ukrajiny na Moskvu jsou prý stále příliš silné, nejde spálit mosty najednou a EU nedokáže přes noc nahradit to, co by Ukrajina ztratila.

Příští vyjednávání by mělo být klidnější a milníkem by mohly být prezidentské volby v roce 2015, které mohou být referendem o evropské otázce. Prozatímní řešení musí Ukrajině umožnit stát nohama v obou táborech. Studená válka už skončila.

…

Na serveru Eurointelligence, kde se normálně zahraniční politikou nezabývají, upozorňují na projev Angely Merkelové, který pronesla ve Spolkovém sněmu 18. listopadu. Projev vzbudil malou pozornost a Merkelová v něm nabádá Ukrajinu, ať se vydá cestou fiskální přísnosti a konsolidace.

Podle Merkelové měl být příslib fiskální konsolidace podmínkou podepsání dohody: „Rádi bychom podpořili Ukrajinu v jejích reformách skrze naši kooperaci a finanční pomoc, ale Ukrajina musí splnit nutné podmínky, a to tak, že hned.“

Na serveru Eurointelligence z toho vyvozují, že vzhledem k tomu, jak funguje Německem inspirovaný management v eurozóně, nelze se ukrajinské vládě divit, že se nechtěla podrobit restrikci svého prostoru makroekonomické politiky výměnou za získání statutu, který se nerovná ani tomu tureckému. Výhody asociační smlouvy jsou abstraktní, ale sliby a hrozby z Moskvy jsou docela konkrétní. 

Tak nevím, řekl bych, že to je poněkud jednostranné vidění světa, které nahlíží všechno skrze krizi eurozóny. Tady jde přece i o jiné věci. Vlastně je to taktéž Janukovyčova interpretace…

Analýza Radia Liberty píše o tom, že protesty na Ukrajině vede generace, která už Sovětský svaz vůbec nezažila. Jiné články upozorňují na to, že geografické dělení Ukrajiny už tolik neplatí, prozápadní je totiž většina ukrajinské střední třídy.