Wolfgang Münchau, tentokrát v FT Deutschland, píše, že japonské neštěstí bude mít tři důležité dlouhodobé dopady na zbytek světa.
První je fiskální: Japonsko nemá při zadluženosti 200 procent HDP žádnou možnost manévrování. Pochopitelně nemůže zvýšit daně a krize sníží daňové inkaso. Pokud se zvýší vládní výdaje a sníží míra úspor, vzbudí to otázky po japonské solventnosti. (Zde bych kontroval svou včerejší tezí – japonská míra úspor je obrovská a prostor pro manévrování má i japonská centrální banka, protože Japonsko už dvacet let zápasí s deflací).
Druhý dopad bude na finanční trhy, které tímto ukončují svoji poslední optimistickou vlnu. A poslední je energie: politické reakce v Evropě, a v Německu především, dávají tušit, že ceny energií porostou na dlouhodobé a setrvalé bázi: ceny ropy, uhlí a plynu zůstanou vysoké dlouho.
…
Podle serveru Eurointelligence a deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung rozčílilo německé jednání ve věci jaderné energie belgické politiky, kteří ho označili za riskantní a jednostranné a mohlo podle nich vážně ohrozit zásobování energií v Evropě.
Merkelová svoje rozhodnutí nekonzultovala s žádnými partnery v Evropě, což ukazuje, jak vážně to Německo míní s koordinací ekonomických politik v Evropě.
…
Hiroki Azuma píše v New York Times o tom, že nový pocit japonského patriotismu může ukončit dekády japonské ekonomické stagnace. K tomu bych dodal, že ke znovuvybudování infrastruktury je patriotismus asi užitečný, ale jak jsem napsal včera, Japonsko potřebuje patriotismu také méně: potřebuje se více otevřít světu a zahraniční pracovní síle.
…
Gillian Tettová ve Financial Times píše o tom, jak výpadky japonské ekonomiky a dodavatelé součástek mohou poškodit globální výrobní řetězce, a zjišťuje, že o tom vlastně nikdo skoro nic neví: napadlo ji tedy docela zajímavé srovnání. Ve 21. století nejsou zjevně sofistikované finanční trhy a sekuritizované produkty to jediné, čemu investoři nerozumějí a čeho se spíše obávají.
…
Satyajit Das, autor knihy o záhadném světě finančních derivátů, píše na serveru Naked Capitalism, že „chování finančních trhů v uplynulých dnech potvrzuje, že ,na finančníky v panice není hezký pohledʻ. Zatímco dělníci v jaderné elektrárně Fukušima riskují smrt, aby zkrotili poškozené reaktory, finančníci se jako srabi řídí strachem. Oscilují mezi bum a prásk a hledají možnosti, jak vydělat na smrti a destrukci.“
To se mi tedy zdá dost přehnané, patetické a exaltované.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].