Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Audit Jana Macháčka

Má ministr financí ukládat peníze u soukromých bank?

Aby stát mohl peníze výhodně uložit, musel si je předtím půjčit. A proč, když je nepotřebuje?

Česká národní banka
Česká národní banka • Autor: HN, Martin Svozílek

V posledních dnech proběhly médii zajímavé informace, jak ministerstvo financí změnilo nakládání s „volnými prostředky“ státního rozpočtu. Nejprve se objevily zprávy, že „volné peníze“ se budou investovat (a jak si to poradce ministra Aleš Michl představuje), v polovině minulého týdne proběhla tiskem informace, že se peníze už zřejmě opravdu investují, protože k 10. březnu už měl prý stát u České národní banky uloženy jen tři miliardy korun, což je prý historicky nejméně.

Během loňska to prý bylo v průměru 50 miliard korun. Vklady státu u ČNB klesly o 92 procent, konkrétně o 36 miliard korun. Jestli to je opravdu v důsledku investic, nevíme, patrně ano; ale je také možné, že stát potřeboval peníze na něco konkrétního. Ministerstvo podrobné informace zatím nevydalo.


Zároveň se v médiích objevily informace, že stát si ukládá peníze za 0,04 procenta a teď si bude ukládat za 0,25 procenta, a někteří analytici to komentovali tak, že se zřejmě investuje do španělských dluhopisů apod.
Psal jsem o tom už v tomto tištěném Respektu, ale rozvedu to zde podrobně.

Na prvním místě je třeba uvést, že někteří analytici jsou zřejmě opravdu schopni komentovat cokoli kdykoli, aniž do toho mají jakýkoli vhled. Srovnávají úrok u úložky či půjčky na čtrnáct dní (0,04 až 0,06 procenta) s úrokem u úložky či půjčky na půl roku (0,25 až 0,27 procenta).

056-04-babis-1.jpg
056–04-babis-1.jpg • Autor: Respekt

Především je pak nepochopitelné, že informace o „volných penězích“ se tváří, jako by byl český rozpočet v přebytku a stát si nevěděl rady s tím, kam onen přebytek uložit. Český rozpočet je ale ve schodku a stát si musí pořád půjčovat!

Kde se v takové situaci najednou vezmou volné desítky miliard korun, které je možné „investovat“? Aby je stát mohl na půl roku výhodně uložit, musel si je předtím přece (nejméně) na půl roku půjčit. A proč si je tedy půjčoval, když je nepotřebuje? A jaký za to platil úrok? 

Všichni chápeme, že i normální podnik má velké jednorázové potřeby likvidity (třeba potřebuje jednou za měsíc na výplaty), ale pokud má stát, který hospodaří schodkově, přebytečné a napůjčované peníze na půl roku či na rok dopředu, něco tady nehraje.

Lze mít pochopení pro to, že nový ministr financí chce tzv. řídit likviditu státního rozpočtu do budoucna přesněji a hospodárněji a v rámci lépe fungujícího systému státní pokladny. Jiná otázka však je, zda je správné ukládat peníze u soukromých bank a do produktů soukromých bank.

Co kdyby došlo k nepředvídatelné situaci (přírodní katastrofě) a stát by „volné peníze“ najednou rychle potřeboval? Vybrat by si je musel se sankcí, nebo by si je musel rychle půjčit - a to by zase něco stálo. Když má stát peníze bezpečně u ČNB, nic takového mu nehrozí.

Pokud by stát uložil prostředky na půl roku u soukromé banky, je to navíc státní zakázka, a její podmínky by se měly zveřejnit. Co na to právník Robert Pelikán? Ostatně novináři by měli podle zákona o svobodném přístupu k informacím podrobnosti o kontraktu žádat.

Představme si, že by soukromá banka zbankrotovala, shořela nebo by se do ní trefil meteorit. Potom by stát dostal zpátky pouze tři miliony korun podle zákona o pojištění vkladů, což je v poměru k desítkám miliard korun vlastně nula. Něco takového v případě ČNB opět nehrozí, protože ta svým závazkům dostát musí.

Andrej Babiš by si měl dát pozor, s kým svá rozhodnutí konzultuje a jestli riziko, které na sebe osobně bere, není přílišné. Podobné je to s oznámením o záměru většinového akcionáře vybrat z ČEZ všechen zisk. Věcný záměr a jeho logiku jsme sice v pondělí na tomto místě pochválili, ale otázka je, zda tuto kurzotvornou informaci neměl ministr oznámit výlučně na valné hromadě ČEZ (třeba mimořádné).

Babiš sice přichází z byznysu, ale Agrofert není veřejně obchodovatelnou firmou. Firma kótovaná na burze vyžaduje prostě zvláštní zacházení. Když to ministr nebude respektovat, někdo z akcionářů ho třeba zažaluje a může se dostat do pěkného průšvihu, i když to třeba myslel dobře.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte