0:00
0:00
Audit Jana Macháčka8. 10. 20093 minuty

Lotyšsko na okraji, Švédové a my

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Finanční stabilita v Evropě se může opět značně rozkývat. Podle článku ve švédském deníku Svenska Dagbladet se švédský ministr financí sešel s představiteli švédských bank a pravil jim, že se musí vážně připravit na možnost hospodářského kolapsu v Lotyšsku. Švédská vláda se snaží přimět akcionáře tamější banky k tomu, aby navýšili kapitál. V Lotyšsku hrozí jak devalvace, tak tzv. default a následně patrně cosi jako státní bankrot, tedy něco podobného co se přihodilo Islandu. Švédské banky, především Swedbank, SEB a Nordea, které mají v Lotyšsku silnou expozici (poskytovaly se hypotéky a spotřebitelské úvěry v eurech), může vývoj ohrozit a vlny z tohoto zemětřesení se mohou prohnat světem i Evropou. Lotyšsko je hospodářskou a finanční krizí postiženo vůbec nejvíce v Evropské unii, HDP pokleslo o 18 procent.

Příčinou nových otřesů jsou tentokrát politické rozbroje. Část lotyšské reprezentace (od února v této zemi vládně pětičlenná koalice) by chtěla omezit rychlost poměrně drastických rozpočtových škrtů, jinak prý hrozí zánik celých sektorů ekonomiky, současně prý Mezinárodní měnový fond stále silněji tlačí Lotyšsko k devalvaci. Podrobnosti například na serveru Naked Capitalism.

↓ INZERCE

Zajímavé je, že dnešní editorial Financial Times se měkčího postupu věřitelů vůči Lotyšsku spíše zastává. Lotyšský soukromý sektor se podle FT v minulosti velmi zadlužoval v eurech, částečně to ale bylo proto, že země se usilovně snažila splnit podmínky přijetí společné evropské měny a inflaci musela bránit vyšší úrokovou měrou než je ta v eurozóně. Vládní politika byla relativně zodpovědná. Než vypukla finanční krize, mělo Lotyšsko například vyrovnané veřejné finance. Zodpovědnost za situaci Lotyšska je sdílená. Svůj díl zodpovědnosti mají evropské instituce i soukromé banky ze západní Evropy (tedy především Švédska).

Pořád mi vrtá hlavou, zda by se Češi chovali zodpovědněji než Baltové či Maďaři, kdyby úrokové míry byly u nás dlouhodobě vyšší než v eurozóně a kdyby banky nabízely půjčky a hypotéky v eurech horem dolem. Troufám si tvrdit, že bychom se problémům nevyhnuli, ale byly by patrně o stupeň či stupínek nižší. Češi jsou - co se peněz a dluhového dobrodružství týče - pořád relativně opatrní a konzervativní, to je asi dědictví ještě z rakouské monarchie.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].