Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že už si není jist, že je potřeba posilovat EFSF, tedy dočasný ochranný val.
Koordinace hospodářských politik se má vázat k následnému permanentnímu mechanismu, který začne fungovat za dva roky. Je zajímavé, že stačí dva týdny klidu na trzích a evropští politici mají pocit, že už je vyhráno.
…
Německý ekonom Stefan Gerlach navrhuje v článku pro deník FT Deutschland zátěžové testy pro fiskální politiku. První část testu se má zabývat citlivostí daňových příjmů a rozpočtových výdajů ve vztahu k hospodářskému růstu, změnám cen aktiv a realit.
Druhá část testu má brát v úvahu extrémně negativní a zdánlivě nerealistické scénáře.
Smyslem toho všeho je zachytit podobný vývoj, jakým prošlo Irsko nebo Španělsko, relativně včas.
…
Nicolas Véron píše na serveru Eurointelligence.com o tom, jak to udělat, aby zátěžové testy evropských bank byly napříště důvěryhodnější.
Podle Vérona je velmi obtížné odlišit, co je bankovní krize a co je suverénní dluhová krize. Učinit konec křehkosti evropského bankovnictví je nejdůležitější krátkodobý cíl evropské finanční politiky a zároveň je to téma, ve kterém nebyl učiněn prakticky žádný pokrok.
Historie prý říká, že pouze rezolutní veřejná intervence může odstranit následky systémového šoku, který svět zažil v roce 2008. Počítat s tím, že vše vyřeší nízké úrokové míry a momentálně vysoké zisky bank, je iluzorní.
Každá systémová bankovní krize se musí řešit trojfázovým způsobem: 1. triage (francouzsky třídění), 2. rekapitalizace, 3. restrukturalizace.
Třídění znamená, že se posoudí, které banky jsou důležité a které ne, a to na základě kredibilní srovnávací základny. Musí se poznat, které banky jsou silné, které beznadějné a které musejí čelit pořádkumilovné likvidaci nebo absorpci jinou zdravější bankou. Tohle všechno velice úspěšně proběhlo ve Spojených státech v září roku 2009 a znovu v červenci 2010.
Evropa se o stresové testy musí pokusit potřetí a znovu a tentokrát musí být kredibilní.
…
Pokles HDP v Řecku bude letos činit tři procenta, což je sice méně než minus 4,2 procenta v loňském roce, ale pořád je to o dost horší výsledek, než předpokládala léčebná kúra.
…
Podle ekonomického institutu HWWI (Hamburgisches WeltWirtschaftsInstitut) dosáhne německá inflace v letošním roce tří procent, ale další dva roky se bude pohybovat na úrovni čtyř procent. To všechno kvůli ultralaxní měnové politice ze strany Evropské centrální banky.
Tak nevím, jestli tohle bude pro Němce stravitelné. Žádný jiný národ na světě totiž není na inflaci tak alergický jako Němci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].