Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Americké volby

Příliš velká část voliček na téma sexismu neslyšela

Ukázalo se, že téma genderu není pro velkou část žen v tuhle dobu rozhodující

Audience members react as U.S. Democratic presidential nominee Hillary Clinton speaks at a campaign…
Autor: REUTERS

Je to taková milá tradice amerických voleb. Kdo dá svůj hlas, dostane nálepku s nápisem „I voted“ - tedy volil jsem. Onálepkovaných lidí jsem v úterý v New Orleans potkala hodně; hrdě se jimi chlubili, a pak napjatě čekali, jak všechno dopadne. Prezidentská kampaň 2016 byla v mnohém nej. Nejútočnější, nejnegativnější, nejpřízemnější, nejbulvárnější - a s nejpřekvapivějším výsledkem.

V Americe se letošní volba prezidenta zkrátka chápala jako historická. Poprvé mohla být hlavou státu žena. Poprvé se kandidátem konzervativní strany stal byznysmen, který se do politiky tak nějak nenápadně připletl, aby si snad splnil něco, co si ještě nestihl za života koupit. Podobně jako v předchozích dvou volbách i letos hráli velkou roli nevětšinoví voliči. Baracku Obamovi vítězství zajistila afroamerická komunita. Letos to měli být hispánci vyprovokovaní Trumpovými výhrůžkami - a také ženy.

Reklama
Reklama

Ženy, pro které je Hillary Clinton symbolem jejich vlastních tužeb a životních cílů. Ženy, které po celou dobu sledovaly Trumpova sexistická prohlášení a hlas pro demokratickou kandidátku pro ně znamená spíš odpor vůči takovému jednání než politický postoj. Média přinesla mnoho příběhů žen různých generací, které vyjadřovaly obrovskou radost, že mohou volit právě ženu.

Po celé úterý se tvořily fronty na hřbitově v Rochesteru ve státě New York u hrobky Susan B. Antony, bojovnice za ženská práva. Americké voličky-liberálky náhrobní kámen polepily svými volebními nálepkami, a přicházely tak symbolicky uctít odkaz té, jejíž výsledky práce bereme dnes za naprosto samozřejmé. Ačkoli mají obě pohlaví v americké společnosti na první pohled stejná práva, i tady ještě přetrvává třeba nerovnost v platovém ohodnocení - a co víc, jakási nerovnost pocitová.

Současný viceprezident Joe Biden na tohle téma nedávno v jednom rozhovoru řekl: projevím-li na veřejnosti své city, jako jsem to udělal, když mi zemřel syn, je to něco pozitivně vnímaného. Lidé si řeknou, podívejte, je to citlivý muž.  Ale když tohle udělá žena, budou ji považovat za slabší pohlaví, které se do politiky nehodí. Mediální debata nad genderem byla intenzivní a tým Hillary Clinton se mnohokrát snažil využít ženskou otázku. Ukazoval na její dlouhou kariéru, kterou mimo jiné zasvětila dětem a jejich právům - ale zároveň věděl, že musí zůstat atraktivní i pro mužský svět. Kalhotové kostýmy, nízko posazený hlas, vůdčí projevy; i to byla často témata v médiích, ve kterých se diskutovalo, jak se Amerika postaví k možnosti mít v čele ženu.

Jednoznačný rozdíl výsledků v městských a venkovských oblastech je nápovědou - města s vysokoškolsky vzdělanými obyvateli jsou ochotny ženu volit a volily ji. Jak se předpokládalo, Trumpa nejvíce volili bělošští voliči bez vysokoškolského titulu - a to v poměru 72 : 23. Jestliže Hillary Clinton očekávala, že na její straně naopak budou takhle mohutně právě ženy a stanou se tím rozhodujícím článkem, pak jejich počet nakonec nebyl dostatečně velký.

Pro srovnání: Trump porazil Hillary Clinton 53 procenty ku 41 procentům celkově mezi muži, demokratická kandidátka přesvědčila jen podobně velkou část žen: 54 procent žen pro Hillary versus 42 procent pro Trumpa. Ukázalo se, že téma genderu není pro velkou část žen v tuhle dobu rozhodující. Velká část voliček neslyšela na téma sexismu, urážek ani nevhodného chování; jsou na to zvyklé, přijde jim to jako norma. Téma ženských práv berou coby přežitek městských intelektuálek v podpatcích a s drahými kabelkami, za něž si chleba nekoupí. Jejich životy dělnických manželek jsou tomu na hony vzdálené.

A volby Trumpovi vyhráli přesně tito lidé. Dělníci, kteří měli pocit, že Washington nenaslouchá jejich volání; že nedostávají od státu stejný kus koláče jako jejich bohatší spoluobčané. Překvapení ve státech Michigan nebo Wisconsin, kde demokraté očekávali jasné vítězství, se změnilo v noční můru. Rozhodly státy, které demokratická předvolební kampaň naivně naprosto minula. Strana i média uvěřila průzkumům a odhadům.

Ukázalo se však, že po celých Spojených státech bylo mnohem více Trumpových příznivců, než kolik jich to otevřeně v průzkumech přiznalo. Média upřednostňovala ty průzkumy, které se hodily k jejich představám, k jejich politickému postoji. Ovšem volby rozhodují lidí, kteří nikdy liberální New York Times neotevřou; ti, kteří žijí své obyčejné příběhy a chtějí si prožít spokojený americký život vyznačující se zaručeným úspěchem a odměnou, pokud poctivě pracují. Trump to dokázal. Přesvědčil je. Teď má čtyři roky na to ukázat, zda jako miliardář uvyklý na snobské prostředí těmto Američanům skutečně co dá.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte