Aktuálně
49 článků
S Čunkem na věčné časy
Česká republika změnila geografickou polohu. Člověkem, který matematický vzoreček přesunu států vymyslel, je nenápadný muž z Valašska, o kterém donedávna mělo tušení jen jeho blízké okolí: Jiří Čunek. Jak se mu podařilo posunout republiku na východ?
Soud zrušil odškodnění za holocaust
Pamětníci nacistických deportací židovského obyvatelstva vzpomínali na polské železničáře, kteří jednoduchým gestem v podobě přejetí pravého ukazováčku přes krk deportovaným naznačovali, co je čeká. Naopak zaměstnanci francouzských železnic (SNCF) svůj vědomý podíl na holocaustu vždy popírali.
Zmrzlý oceán na Marsu
Okolí jižního pólu Marsu skrývá obrovské zásoby ledu. Je ho tolik, že kdybychom jej v myšlenkovém experimentu nechali roztát a vodu rovnoměrně rozlili po celém povrchu planety, vytvořila by oceán hluboký 11 metrů. Oznámili to vědci po analýze údajů radaru na palubě sondy Mars Express.


Změna klimatu: opravdu agenda levice?
„Jak si vysvětlujete, že konzervativní a pravicová média se na globální oteplování dívají skepticky a levicová to berou jako hotovou věc? Proč se v tomhle bodě dělí pravice a levice?“ ptal se nedávno jeden český deník Václava Klause.
Prezident pokyvoval, měl spíš ale kroutit hlavou. Jde totiž o poněkud archaické klišé.
Co s námi estébáky
Jan Kanyza, Jarek Nohavica nebo Pavol Mihál. Tyhle všechny v poslední době dostihla jejich totalitní minulost. V šuplících leží stohy materiálů i na pěknou řádku dalších lidí, kteří si zadali s komunistickou státní bezpečností a jejich spisy se najednou dostávají na světlo.
Mohnhauptová aneb Nárok na naději
Tak je to tu. Brigitte Mohnhauptová, největší „hvězda“ z dosud žijících teroristů Frakce rudé armády (RAF), bude 27. března po téměř čtvrtstoletí kriminálu na svobodě. V pondělí o tom rozhodl Vrchní soud ve Stuttgartu - a dodejme, že rozhodl podle očekávání.
Na celé kauze tzv. druhé generace RAF teď není nejzajímavější ani kriminální, ani historická stránka věci. Ty už jsou zevrubně probrány, i když i tady se nabízejí lecjaké zajímavé úvahy a reminiscence.
Revoluce se blíží
České školy dostaly velký domácí úkol. Z „nalejváren“ se mají stát místa, v nichž se žáci budou cítit dobře, získají přehled o moderním světě a kde nebudou cítit staletími utvrzovanou převahu kamenné instituce.
Staré školní osnovy diktované z centra mají být nahrazeny programy, které si má každá škola sestavit sama.
Navzdory tomu, že školy na svých programech pracují, je to s reformou, zdá se, nahnuté.
Hanba brněnským radním
Brněnští zastupitelé by se měli hanbou propadnout do země a navěky v ní zmizet, jako se to druhdy stalo oné ženě v Pekařské ulici pod Špilberkem. Co předvádějí už několik let v kauze vily Tugendhat, nejcennější památky moderní architektury na našem území, to nemá v Česku obdoby. A to tu přitom jsme na nějaké to necitlivé nakládání s architekturou poměrně zvyklí.
Katapult Heleny Třeštíkové
Co zbývá pilotovi, který přecenil své síly a po nebezpečné vývrtce už nedokáže ovládat svůj stroj? Katapult. S trochou nadsázky se dá říct, že na padáku se nyní snáší z výšin ministerského křesla dokumentaristka Helena Třeštíková, která po necelých třech týdnech rezignovala na svou funkci. Paradoxní je, že z kokpitu vyskočila vlastně až po uklidnění situace, když před sebou měla minimálně půl roku relativně klidného úřadování.
Memento Tatry
Sčítání škod po vichřici, která se přehnala nad Českem, potvrdilo logickou obavu: hlavním poškozených jsou české lesy. Statitisíce polámaných stromů přiměly ministra zemědělství Petra Gandaloviče, aby povolil dřívější svoz padlého dřeva, než se do něj pustí kůrovec. Ale právě jméno tohoto broučka nám připomíná, že o lesích po vichřici bychom měli uvažovat i jinak, než jen jako o surovině pro výrobu nábytku.
Jak zvednou prestiž opery
Národní divadlo má konečně nového šéfa Ondřeje Černého a ten přivádí na místo vedoucího opery překvapivou osobnost: Jiřího Heřmana (31). Tento mladý režisér, jenž osvědčil své umění například v Divadle J.K.Tyla v Plzni (opera Samson a Dalila) a za dva měsíce se ukáže také v Národním.
Záhada kontaminovaných letadel
Polonium, které otrávilo Alexandra Litviněnka, nemohlo být odcizeno v Rusku a propašováno na Západ. Ještě v úterý to rezolutně tvrdil ředitel ruské státní agentury pro jadernou energii ROSATOM Sergej Kirijenko. Současná situace? Stopy radioaktivní látky byly nalezeny na palubě dvou letadel British Airways, o inspekci dalších tří strojů jeví britské úřady zájem. Všechna letadla se v období, kdy byl Litviněnko otráven, pohybovala na lince Moskva – Londýn.
Neodhalený Dalík
Marek Dalík, poradce Mirka Topolánka, není žádný sympaťák a jeho vliv na dění v české politice je větší, než mu přísluší. Rozčílení nad jeho rozhovorem pro MF Dnes, kde se kriticky vyjadřuje na adresu sociálních demokratů a vypráví o lanaření poslanců, ale vůbec není na místě. Vážnější chyba je na straně redaktora, který jej bez jeho vědomí tajně natočil a zveřejnil.
Lukašenko proti oteplování
Konec týdne přinesl neradostné zprávy z keňského Nairobi: konference o změně klimatu, která se tu v posledních čtrnácti dnech konala, nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Delegáti se nedohodli na zpřísnění kjótského protokolu ani na tom, jak se budou emise skleníkových plynů snižovat po roce 2012, kdy závazky z Kjóta vyprší.
Vítejte na modré planetě
Čekalo se na ně s napětím, protože nejen politici si od nich slibovali velký průzkum veřejného mínění a politických nálad ve společnosti. A pokud výsledky voleb tak budeme číst, a odpovídá tomu nejspíš i vyšší volební účast, vyjde nám z toho, že lidé chtějí u moci občanské demokraty.
Co mohou volby změnit
Senátní volby zřejmě ještě nebyly tak důležité, jako je tomu dnes. Akce vyvolává reakci a reakce zase akci, takže se dá očekávat jejich dopad na celostátní politiku. Neschopnost sestavit většinovou vládu a vášnivé rozbroje mezi levicí a pravicí nepochybně silně ovlivní i klání o místa na radnicích a zejména v horní komoře parlamentu. A ty zase zasáhnou do vyjednávání o příštím kabinetu.
Návrat tuneláře Charouze
Nápad postavit v Praze závodní dráhu pro vozy formule 1 je špatný. Pražští radní, hlavně primátor Pavel Bém, myšlenku přesto podpořili. Zatím jediným známým investorem je Antonín Charouz a pokud bude skutečně něco investovat, nebudou to jeho finance, ale peníze daňových poplatníků.