Aktuálně

Česká republika změnila geografickou polohu. Člověkem, který matematický vzoreček přesunu států vymyslel, je nenápadný muž z Valašska, o kterém donedávna mělo tušení jen jeho blízké okolí: Jiří Čunek. Jak se mu podařilo posunout republiku na východ?

Pamětníci nacistických deportací židovského obyvatelstva vzpomínali na polské železničáře, kteří jednoduchým gestem v podobě přejetí pravého ukazováčku přes krk deportovaným naznačovali, co je čeká. Naopak zaměstnanci francouzských železnic (SNCF) svůj vědomý podíl na holocaustu vždy popírali.

Mohla to být skutečně historická událost: Václav Klaus jako jeden z hlavních debatérů v parlamentu nejmocnějšího státu světa. Tahle šance ale zůstane nevyužitá.

Uvnitř: odpovědi Václava Klause

Lidovci znovu jednali o kauze svého předsedy Jiřího Čunka a znovu jej podpořili. Jiný výsledek se zřejmě nedal očekávat, protože KDU-ČSL dnes vypadá úplně stejně jako před dvěma lety sociální demokracie, když řešila kauzu Stanislava Grosse.

Okolí jižního pólu Marsu skrývá obrovské zásoby ledu. Je ho tolik, že kdybychom jej v myšlenkovém experimentu nechali roztát a vodu rovnoměrně rozlili po celém povrchu planety, vytvořila by oceán hluboký 11 metrů. Oznámili to vědci po analýze údajů radaru na palubě sondy Mars Express.

Nabídneme Evropanům naší půdu a překonáme psychologické bariéry, které takovému rozhodnutí brání? Poslanci udělali první krok, aby se to stalo.

„Jak si vysvětlujete, že konzervativní a pravicová média se na globální oteplování dívají skepticky a levicová to berou jako hotovou věc? Proč se v tomhle bodě dělí pravice a levice?“ ptal se nedávno jeden český deník Václava Klause.
Prezident pokyvoval, měl spíš ale kroutit hlavou. Jde totiž o poněkud archaické klišé.

„Pražská k...o!“ počastoval mě asi stodecibelovým výkřikem (na otázku „dovolíte?“) fotbalový fanoušek (klub jsem nestihla identifikovat), když jsem se kolem něj a jeho kumpánů pokoušela protlačit na eskalátoru a chytit metro.

Deník Hospodářské noviny zveřejnil majetková přiznání členů vlády. Ocitl se tím na hraně zákona a právníci mají o čem přemýšlet. To samé (přemýšlet) by měli i novináři, pokud chtějí, aby jejich práce byla co nejodpovědnější a nejkvalitnější.

Pomáhal, ale nespáchal. Takový verdikt mezinárodního soudního dvora v Haagu padl v pondělí na adresu Bělehradu. Je důležitý, neboť tady nejde o klasické clintonovské „kouřil jsem, ale nešlukoval“, tedy o marihuanu, nýbrž o genocidu.

František Lambert smí zůstat ekonomickým šéfem České televize. Tolik rozhodnutí Rady České televize, které nevadí, že tento bývalý člen Lidových milicí porušoval tři roky zákon. Nemluvě o jeho minulosti, která je v rozporu s dobrými mravy.

Je rakev ryze soukromým místem a její obsah proto nespadá pod perutě zákona? Tato makabrózní otázka dnes hýbe s Francií v souvislosti s nedělním úmrtím kontroverzního politika Maurice Papona.

Raději ztratím podporu voličů, než abych se omlouvala za něco, o čem nevěřím, že si omluvu zaslouží. Tato slova pronesla v sobotu Hillary Clintonová a za pozornost stojí ještě dříve, než se dozvíme, o čem byla konkrétně řeč.