Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Sever proti jihu. V Bruselu pokračuje už čtvrtý den tvrdá hádka o peníze

Klíčový spor se vede o poměr grantů a úvěrů ve fondu obnovy po pandemii

Lídři EU na summitu • Autor: REUTERS
Lídři EU na summitu • Autor: REUTERS

Hned s rozbřeskem vstoupil v pondělí 20. července do svého čtvrtého dne vyjednávací maraton, na němž se lídři členských států EU snaží dohodnout financování sedmadvacítky do dalších let. A “s rozbřeskem” v tomto případě není příměr, ale přesná informace. Poslední kolo jednání bylo svoláno původně na 4:15 dnes ráno. Nakonec začalo před šestou hodinou, ale po sedmi minutách bylo opět přerušeno. Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že se bude pokračovat v hledání shody odpoledne v 16 hodin a lídři sedmadvacítky si šli na chvíli lehnout.

Summit začal v pátek v deset hodin dopoledne a už před začátkem bylo jasné, že debaty budou tvrdé. Národní lídři se musí shodnout jak na běžném evropském rozpočtu pro příštích sedm let přesahujícím jeden bilion eur, tak na mimořádném fondu obnovy po koronavirové pandemii, jehož výše byla navržena na 750 miliard eur a kvůli kterému se má EU poprvé v historii společně zadlužit a společně pak dluh splácet.

Politici odjížděli na schůzku rozdělení mezi ty, jejichž země mají z obou obálek těžit, a na ty ze států, které by příjmy ostatních měly naopak zaplatit. Proti sobě tak stály na jedné straně zejména Itálie a Španělsko - spolu s Francií státy nejvíc zasažené pandemií - a na druhé straně čtveřice čistých plátců, tedy Nizozemí, Rakousko, Dánsko, Švédsko. Ty za podpory Finska tlačily na co nejnižší podíl dotací v 750miliardovém balíčku a svázání peněz se striktně danými podmínkami.

Na stole bylo několik variant, jimiž se předseda Michel snažil získat “šetřivý” sever pro dohodu, a nakonec se z pohledu států řešily drobné. Namísto původních 500 miliard eur dotací a 250 miliard půjček mají být obě sumy stejné, tedy shodně po 375 miliardách. To se však nelíbilo francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který žádal alespoň nějaký převis dotací nad půjčkami: chtěl, aby v první obálce bylo 390 miliard. Předpokládalo se proto, že poslední pokus o dohodu se bude pohybovat mezi 375 a 390 miliardami.

Andrej Babiš v Bruselu • Autor: REUTERS
Andrej Babiš v Bruselu • Autor: REUTERS

Debata byla místy zjevně vyhrocená. Roli “zlého policajta” na schůzce hrál nizozemský premiér Mark Rutte, kterému se pro jeho neústupnost začalo přezdívat “Mr. No, no, no”. Německá kancléřka Angela Merkel byla coby šéfka předsedající země u většiny klíčových separátních schůzek a z jedné předčasně odešla spolu s Macronem – právě kvůli Rutteho neústupnosti. Italský premiér Giuseppe Conte označil požadavky holandského kolegy za “ponižující” a reportéři na místě začali summit označovat jako “válku severu proti jihu”.

Rušno bylo i na lince Visegrád - Brusel. Proti návrhu ale nebojoval celý Visegrád, nýbrž jen Polsko a Maďarsko. Oběma zemím už původní varianta rozpočtu a fondu obnovy slibovala hodně peněz a to se nezměnilo. Varšava a Budapešť ovšem měly problém s možným větším svázáním dotací se stavem právního státu. Požadovalo to opět severní křídlo EU, ale podpora této podmínky byla v rámci Unie širší. Západoevropské země chtěly, aby mohl být rozhodnutím kvalifikované většiny členů EU odstřižen od dotací stát, který porušuje nezávislost soudnictví, nectí svobodu slova a dostatečně nechrání hodnoty, na kterých Unie stojí.

Polsko s Maďarskem jsou kvůli tomu ve sporu s evropskými institucemi, a tak se proti podmínění přílivu peněz stavem právního státu nepřekvapivě ostře postavily. Premiér Viktor Orbán prohlásil, že ho parlament zavázal, aby odmítl dohodu, jež by po Maďarsku chtěla dodržovat “evropské hodnoty”.

Česko bylo tentokrát v klidu. Premiér Andrej Babiš před summitem kritizoval, že hlavním klíčem pro rozdělení peněz z fondu obnovy má být výše nezaměstnanosti v letech 2015–2019, a nikoli propad HDP následkem pandemie, což Česko s jeho dlouhodobě minimální nezaměstnaností relativně poškozuje ve srovnání s ostatními státy regionu. Babiš proto chtěl víc peněz.

Předseda Evropské rady Michel Babiše a další politiky vyslyšel a ještě před summitem poupravil klíč k rozdělení peněz. Česku pak během víkendových vyjednávání navrhl o miliardu eur navíc na dotacích. Dohromady si země podle Babiše od původního návrhu polepšila v přepočtu o 75 miliard korun, s čímž Babiš vyjádřil spokojení. “Je to největší nárůst ze všech zemí. To je velice dobrá informace,” okomentoval to český premiér během víkendu v Bruselu. Víc Babiš nežádal.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].