Zákon o prověřování zahraničních investic nakonec prošel v původní verzi
 
Senátor Lukáš Wagenknecht
Senátor Lukáš Wagenknecht • Autor: Jakub Plihal

 

Aktualizace: text byl doplněn o výsledky hlasování

Reklama
Reklama

Dlouho připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic v úterý schválila Sněmovna a čeká jen na podpis prezidenta. Projednávání se protáhlo, když horní komora v polovině prosince poněkud nečekaně podpořila pozměňovací návrh, a zákon tak poslala zpět do Sněmovny. Několik dní před úterním hlasováním se ale začaly ozývat některé dotčené instituce, které senátní verzi označily za nesystémovou a varovaly, že by mohla zásadně narušit princip, na němž norma stojí.

Konfliktní interpretace

Zákon o prověřování zahraničních investic představuje možná nejdůležitější legislativu, kterou vláda Andreje Babiše v loňském roce představila. Návrh, jehož autorem je ministerstvo průmyslu a obchodu, si klade za cíl vytvořit zákonný základ, který by umožnil prověřovat investice z tzv. třetích zemí, tedy zemí mimo EU. Důvod je jednoduchý: bezpečnost. Stát chce mít nástroj, kterým by mohl kontrolovat investice, které mohou ovlivnit bezpečnostní či strategické zájmy České republiky. K takovému kroku členské státy ostatně loni vyzvala i EU.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má prověřování zaštitovat, rok a půl konstruovalo mechanismus, jak by prověřování mohlo fungovat. Výsledný návrh definuje několik citlivých sektorů, v nichž bude vždy nutné, aby stát investici schválil. Dále pak zavádí možnost tzv. konzultace - tedy situace, kdy investor může preventivně zažádat o přezkum státem, aby měl jistotu, že úřady investici zpětně nezakážou (což zákon rovněž umožňuje).

Výsledek odsouhlasila v listopadu Sněmovna a návrh zamířil do Senátu. Horní komora ale 16. prosince schválila pozměňovací návrh z pera senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). A právě proti němu se vymezilo hned několik institucí, které se obávaly, že by v důsledku znemožnil provádění řady investic.

Za problematickou považovaly oslovené instituce zejména třetí část pozměňovacího návrhu rozšiřující seznam informací, které musí prověřovaní investoři poskytnout českým úřadům. Nově by zavedla povinnost předložit “platný doklad o bezpečnostní způsobilosti” nebo obdobné osvědčení vydané úřadem jiné unijní země nebo člena NATO. Požadované osvědčení může v Česku vydat pouze Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) - a právě tento úřad se proti Wagenknechtově návrhu ohradil.

V dopise, který NBÚ minulý týden zaslalo na ministerstvo průmyslu a obchodu a s jehož částí se Respekt seznámil, úřad poukazuje na nesystémovost pozměňovacího návrhu. Požadované osvědčení NBÚ může vydat pouze osobám provádějícím “citlivou činnost”. Co je takovou citlivou činností, definuje úzce zákon o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. A chceme-li podle úřadu za citlivou činnost považovat něco jiného, musíme to definovat v jiném zákoně (tak tomu je třeba v zákoně o zahraničním obchodu s vojenským materiálem).

Pozměňovací návrh senátora Wagenkechta to však nedělal a NBÚ tedy usoudilo, že by žádajícím investorům nemohlo osvědčení vydat. Vzhledem k tomu, že by zákon zároveň investorům ukládal povinnost takové osvědčení předložit, k povinnému prověřování by nikdy nedošlo a investice by se nemohla uskutečnit. “Pozměňovací návrh je z formální i věcné roviny nerealizovatelný a může ohrozit aplikaci zákona,” tvrdí úřad.

Wagenknecht takový výklad odmítá jako příliš “formalistický”. Podle jeho právní interpretace je prověřování rizikových investic zcela zřejmě citlivou činností, protože se týká bezpečnosti České republiky, a není potřeba, aby to zákon blíže specifikoval. “Působí to na mě tak, že se NBÚ pouze chce vyhnout nové agendě,” uvedl senátor před sněmovním projednáváním.

Pozměňovací návrh představil až během projednávání na plénu Senátu, takže se k němu nemohly v předstihu vyjádřit výbory. Odmítl i další výtku NBÚ, že s nimi návrh dopředu nekonzultoval. “Jako senátor mám legislativní pravomoc navrhovat zákony. Dopředu jsem to nechal projednat na klubech, konzultoval s odborníky, viděli to i senátní legislativci,” dodal.

Trvalo by to

Na analýzu NBÚ se odvolávalo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které se obávalo, že přijetí senátní verze by prověřování výrazně zkomplikovalo. “Návrh vyvolává nesystémové požadavky na NBÚ, které nemůže požadované prověrky pro výkon citlivé činnosti celoplošně vydávat. Pokud by návrhy prošel, padl by celý konstrukt prověřovacího mechanismu,” komentovala to náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová. Nehledě na to, že by povinnost získat osvědčení od NBÚ by celý proces prodloužilo. NBÚ vydání osvědčení trvá minimálně 75 dní, o které by se prověřování natáhlo.

Ze stejného důvodu se proti návrhu vymezil i Svaz průmyslu a obchodu. “I kdyby se teoreticky podařilo rozpory vyřešit, získání bezpečnostní způsobilosti by podnikatelům dramaticky prodloužilo povolování investice,” řekla mluvčí svazu Lenka Dudková.

Senátor Tomáš Goláň, který pozměňovací návrhu podpořil a přišel ho také obhájit do Sněmovny, výše zmíněné výhrady odmítl. Investice ohrožující bezpečnost České republiky podle něj spadají do množiny citlivých činností a NBÚ nic nebrání v tom osvědčení vydávat. Pro senátní verzi však nakonec hlasovalo pouze 24 poslanců, původní návrh podpořilo 164 z nich.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte