0:00
0:00
Agenda27. 3. 20203 minuty

Proč to Babiš dělá?

Jak je to doopravdy s unijní miliardou proti koronaviru

Andrej Babiš 
Autor: Profimedia, TEMP EPA

Čínská letadla s ochrannými pomůckami vítal Andrej Babiš před týdnem přímo na ranveji s respirátorem na obličeji. K finanční pomoci z Bruselu ale takový vděk najevo nedává. „Chci upozornit, že na boj s COVID-19 nedává EU ani o korunu víc, než na kolik měly stát nárok už před pandemií. Schválených 30 mld. Kč, kvůli kterým média oslavují evropské instituce, nejsou peníze navíc. Jsou dávno naše,“ napsal Babiš v pátek na Twitteru.

↓ INZERCE

K tweetu připojil link na zprávu ministerstva financí, ze které však vyplývá, že přinejmenším část slíbených peněz by Česko bez koronaviru možná nikdy nevidělo.

Fakt, že nejde o zdroje navíc a že jdou z přídělu pro jednotlivé země, je známý už dva týdny. Podstata pomoci nicméně spočívá v tom, že Evropská komise kvůli koronaviru uvolnila podmínky, jak mohou členské státy se svým přídělem nakládat. Odpadá povinnost čerpat peníze v rámci dříve schválených programů. Každá ze zemí může svou vyčleněnou sumu utratit na to, co v rámci boje s koronavirem uzná za důležité.

„Jsou to peníze z rozpočtového období 2014–2020. To znamená z období, které letos končí. Nechci podceňovat absorpční kapacitu ČR, ale 30 miliard bychom fakt nedali a přišli o ně,“ poznamenala k Babišovu tweetu Aneta Zachová z webu Euractiv.cz. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v reakci na Babišův výrok sdílel jiný tweet, podle kterého premiér šíří lež a dezinformaci.

Peníze jdou z takzvané kohezní politiky určené na vyrovnávání rozdílů v bohatství napříč Unií. Podle posledních dat ministerstva pro místní rozvoj, které vede oficiální statistiku čerpání, mělo Česko ke konci února v rámci čerpání ještě volné pole v objemu přes sto miliard korun. Celkový příděl pro roky 2014–2020 činí 608 miliard, z toho 503 miliard bylo podle statistiky ukotveno takzvaně „v právních aktech“.

To znamená, že projekty jsou vybrané a žadatelé na ně mají se státem podepsané dotační smlouvy. Pravidla čerpání jsou taková, že peníze mohou proudit do země i po uzavření rozpočtové sedmiletky a že lze projekty předkládat i po konci roku. Na druhou stranu ne všechny dotační projekty, které ministerstvo eviduje, musí klapnout – jde jen o podepsané záměry, nikoli o již hotové a proplacené akce.

Napasovat dost smysluplných projektů do kolonek, které si Česko samo s Unií v rámci kohezní politiky domluvilo, je dlouhodobě velký problém zdejšího čerpání. Volnost teď nastává u částky 1,16 miliardy eur. V tabulce, kde Evropská komise shrnuje příděl pro jednotlivé země, jde o desátou nejvyšší částku. Podle ministerstva financí z peněz půjde zaplatit „zejména opatření, která by mohla pomoci malým a středním podnikatelům a financování provozních výdajů“.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].